Asi to pro vás nebylo moc pěkné. Nemyslím smrt, ta nestojí za nic tak nějak obecně. Většinově se jí bojíme, utíkáme před ní, ale občas té paní s kosou i nadbíháme. Nebo se postavíme čelem, někdy si ji dokonce sami přivoláme. Vlastně, když o tom tak přemýšlím, zjišťuji, že to nemá žádnou relevantní hodnotu. Zabývat se Smrtkou. Škoda, že jste nemohl číst prózu Zlodějka knih. Možná bychom se spolu na hodnocení Smrti shodli…
To, co soudím, že pro vás nebylo pěkné, se týká umírání v emigraci. Z vašeho literárního díla a vlastně z celého vašeho životního postoje by totiž jen ignorant mohl vyvodit, že se vám po rodné zemi nestýskalo, že jste ji neměl rád. Ale nechám hypotéz. Mám jinou potřebu. Chci vám napsat něco jako dopis a dopředu se omlouvám. Je to nebývalá troufalost. Ale jestli je to s tou Smrtí tak, jak se píše v té knize o dívce, co kradla knihy, třeba si to jednou vysvětlíme z očí do očí.
Vážený pane Peroutko!
Bylo mně devět let, když jste zemřel a o vaší existenci na tomto světě jsem se dozvěděla až o dobrých sedm let později. Vlastně náhodou, seznamovala jsem se právě s někým, ke kterému jste patřil a s kým jste byl spojen, s T.G.M. Bohužel to byla ještě doba, před kterou jste emigroval, proti které jste tolik let bojoval v rádiu Svobodná Evropa, a která vás ve vaší rodné zemi zatlačila do zapomnění. Takže to byly spíš střípky informací, než ucelené a plnohodnotné seznamování a poznávání.
Pak přišla svoboda a s ní možnost informace hledat, najít, vyhodnotit, aby se mohlo hledat a hodnotit dál. Něco vám povím. Byla to jízda. Ta lačnost Čechů po knihách, které celá desetiletí neprošly tiskařskou černí, po svobodě slova v nově vznikajících periodikách. Myslím, že byste měl radost. (Menší už asi z lačnosti po penězích a moci, ale tuším, že byste se s tím vyrovnal. Pokud mohu soudit z vašeho díla nazvaného Budování státu.)
Našla jsem si vás. A postupně se nově, bez zavádějících a závadných informací a agitace komunistického režimu seznamovala s dobou, kterou jste žil. A s vámi. Mluvou dneška, pane Peroutko, byl jste fakt sekáč a super chlap.
A proto vám píši. Jestli je to s tou paní, co nosí smrt, tak, že lze nahlédnout, asi se dost divíte. Opět plníte stránky novin, mluví se o vás v rádiu a televizi. Vytrhávají se vaše myšlenky z vašich článků a z kontextu doby, kdy vznikly. Vaše jméno se skloňuje a přidávají se k němu různé přídomky. Omylný, pochybený, zlomený, rezignovaný, bezcharakterní, antisemita a vlastně nácek. To jsou věci, pane Peroutko, viďte? Zvlášť ten antisemita je pikantní, když pomyslím na vaši manželku. To by ani Čapek ve svých slavných politických science-fiction hrách nevymyslel.
Ale víte, co vám poradím? Kašlete na to. Vaše slavné jméno bylo zrovna vhodné coby kontroverzní téma, ve kterých si tolik libuje Miloš Zeman, momentálně podnájemník Pražského hradu. Bývalý komunista, který pohrdá novináři, a vlastně každým, kdo není na jeho myšlenkové „úrovni“. Že on sám kouzlí s informacemi (kdybych chtěla být škaredá, tak napíši, že lže) víc jak bulvární žurnalisté, na to už jsme si zvykli. Bohužel. Je to prostě dnešní realita. Kašlete na to. A neberte vážně ani jeho mluvčího Ovčáčka, který už několik měsíců hledá váš článek, který stále ne a ne najít. Kdybyste vládl internetem a našel si, co psal kdysi, zdaleka ale ne dávno, o komunistech a jejich pohledu na svět on, bylo by vám to jasné. To je existence, nikoli elita, takže jak říkám: Kašlete na to. Jsem totiž toho názoru, že Ovčáček s Bačou ještě nejsou stádo. Tak musíme věřit, že lidé přestanou slepě věřit. A začnou přemýšlet…
Jen na rozloučenou, četba vašeho díla byla inspirativní a přínosná. Pokud si ovšem člověk dá tu práci a seznámí se s reáliemi doby, kdy to dílo vznikalo. Jen si tak i říkám, trochu s obavami, aby si tak Zeman nevzpomněl, že Mistr Jan Hus byl pravý a nefalšovaný katolický kněz a klerik. A nechtěl ho kádrovat. To bychom se asi teprve dověděli od pana Ovčáčka věcí…
Bohuslava Charousková, bohuslava.charouskova@seznam.cz
Ferdinand Peroutka (6. 2. 1895, Praha – 20. 4.1978, New York)
Spisovatel, dramatik, publicista
V období tzv. První republiky redaktor časopisu Tribuna, šéfredaktor revue Přítomnost, komentátor Lidových novin. Člen skupiny zvané Pátečníci, která se vytvořila kolem T. G. Masaryka. Jeden z největších kritiků totalitních režimů, komunismu a nacismu. V roce 1939 zatčen a uvězněn v koncentračním táboře Dachau, dále byl vězněn na Pankráci a v Buchenwaldu. V roce 1945 byl osvobozen americkou armádou. Po únorovém převratu odešel do exilu (Anglie, USA). Působil v českém oddělení rádia Svobodná Evropa. Zemřel v exilu. V roce 1991 byly jeho ostatky převezeny zpět do Česka a pohřbeny na Vyšehradě.
Související články (celkem 70)
- 14. – 16. BŘEZEN 1939. OKUPACE ČECH, MORAVY A SLEZSKA. A CO S TÍM JAKO DNES?
- ZDÁL SE MNĚ SEN… (PSÁNO K OSLAVÁM VÝROČÍ STÁTNÍHO SVÁTKU 28. ŘÍJNA 2016)
- MARTIN PŮTA: ŘÍKÁ SE, ŽE PRVNÍ MYŠLENKA JE SPRÁVNÁ. JÁ BYCH TO TROCHU POOPRAVIL: PRVNÍ MYŠLENKA, O KTERÉ MÁTE OPRAVDU ČAS PŘEMÝŠLET, JE TA SPRÁVNÁ
- NENÍ ZASEDÁNÍ ZASTUPITELSTVA, KDY BYCH NEMĚL POCIT, ŽE TAM JE NĚKDO ZBYTEČNĚ, NEBO NEPŘIPRAVENÝ, ŘÍKÁ JOSEF UCHYTIL
- GOLGOTA ČÍHOŠŤSKÁ
- KRTEČEK ZA TO NEMŮŽE
- MŮJ VÁNOČNÍ DENÍČEK
- SHOAH. MUSLIMŠTÍ UPRCHLÍCI. EVROPA. A MY
- II. SVĚTOVÁ VÁLKA, ŠVEJK, JAN HUS A TO OSTATNÍ
- TAK JE TO V TĚCHTO DNECH 37 LET, CO JSTE ZEMŘEL. PANE PEROUTKO
- CO BYSTE TOMU ASI TAK ŘEKL, PANE SPISOVATELI
- NENÍ NEPŘÍJEMNÉ MÍT PENÍZE, ALE NENÍ TO SMYSL ŽIVOTA, ŘÍKÁ ARCHITEKT Z. EDEL
- LIDÉ SI TĚ NĚKAM ZAŠKATULKUJÍ A DÁ HODNĚ PRÁCE PŘESVĚDČIT JE, ŽE NEJSI JEN TA OD DÁLNICE, ŘÍKÁ MARTINA POKORNÁ
- KRVAVÉ ZEMĚ
- TIBET, HORÁKOVÁ A CO JSME PROŠVIHLI
- KDO JE TADY VLASTNĚ KRYSAŘ?
- ZAVŘENÁ MĚSTSKÁ SPORTOVIŠTĚ. TO NENÍ NORMÁLNÍ, ŘÍKÁ ZBYNĚK BÁČA
- KDO SE SPOJÍ S KOMUNISTOU, JE KOMUNISTOU TAKY, ŘÍKÁ TURNOVSKÝ ZASTUPITEL PETR DVOŘÁK
- DOMNÍVÁM SE, ŽE MĚSTO NEDOKÁŽE VYUŽÍVAT POTENCIONÁL, KTERÝ TADY MÁ VE SVÝCH OBČANECH, ŘÍKÁ LUKÁŠ BERNDT