Skládat puzzle mi prostě nejde. S obdivem pozoruji své děti, které dokážou dát dohromady až dva tisíce kousků vykrájené lepenky a sestavit obraz koně nebo Eiffelovky. Zvlášť, když sama mám problém s Ferdou Mravencem, který má dílků jen třicet. Co nadělám. Ale jinak mám tento princip, který je založený na skládání a zapadání do sebe, ráda. Třeba při sběru informací o nějakém tématu, které mě zaujme. Když o tom tak přemýšlím, zas se to tolik neliší – puzzle a informace. Dílky zapadají postupně do sebe a není až tak důležité, jestli je předmětem zájmu oblíbená historická osobnost, vývoj letadel či chov kaprů v Čechách. Vlastně není důležitá ani doba strávená při skládání. Podstatné je, jestli mě (vás) ta skládačka baví.
Zkrátím to. Takových pomyslných puzzlátek mám rozdělaných několik. Jedním z nejoblíbenějších jsou ale bezesporu osudy generálmajora Josefa Mašína a jeho rodiny. Skládání je to napínavé, dramatické, bolestné, poučné, úsměvné. Opravdu vám nezbývá, než se smát, když se dočtete, jak se Mašín projížděl po Praze v kradených gestapáckých autech nebo jak si jeho kamarád Morávek nechal připálit od šéfa pražského gestapa cigáro přímo na ulici, a pak mu za to písemně poděkoval. A to vše v době, kdy tento gestapák vypisoval odměny za jejich hlavu. A mám v té své skládačce ukryté, věřte mi, mnohem, mnohem víc. Například že i v Čechách existují rody, ve kterých mají úctu ke svobodě a hrdinství prostě v krvi.
Ráda si hraji (nebo zahrávám?). Chci vám ukázat jak a vyberu základní dílky skládačky. Tak třeba zrovna onen generálmajor Josef Mašín. Legionář, vlastenec, hrdina, prvorepublikový důstojník. Za protektorátu člen zpravodajské odbojové skupiny známé pod názvem Tři králové. Němcům topil jako málokdo. V roce 1941 byl zatčen, nelidsky vyslýchán a mučen, popraven byl 30. června 1942 v Praze-Kobylisích. Po válce byla po něm pojmenována jedna ulice, komunistický režim ji ale zase rychle přejmenoval, a to ještě před legendárním útěkem jeho synů (tento informační dílek puzzle považuji za zásadní). Asi se jim takový svobodomyslný hrdina nehodil do propagandy. Jeho žena Zdena Mašínová Nováková. Matka tří dětí. Po zatčení manžela byla vyslýchána, poté deportována do Terezína (tam se mj. poznala s Miladou Horákovou). V roce 1953 byla opět uvězněna a odsouzena na 25 let za údajné schvalování útěku svých synů na západ. Utýraná v roce 1956 zemřela v komunistickém žaláři. Ctibor Novák, bratr Zdeny Mašínové. Legionář a voják, stejně jako Josef Mašín. Za války byl v odboji, vězněn v Německu, a opět v roce 1953 komunistickou inkvizicí. Vyslýchán, mučen, posléze odsouzen v procesu, který byl veden proti jeho synovcům. Popraven.
Ctirad a Josef Mašínové. Bratři. Děti svých rodičů. A zároveň nejtěžší dílky puzzle. Věřte mi, že bez dobré znalosti těch předešlých sestavených částí je nedáte dohromady, mně to taky nešlo. Pro začátek bude stačit, když si seženete osmý díl tendenčního seriálu Třicet případů majora Zemana, nesoucí název Strach. To abyste věděli, jak se také nechá upravovat realita, a nedali se zmást. A nyní vážně. Nebylo by rozhodně na škodu přečíst si knihu sestavenou z dochované rodinné korespondence, nazvanou Čtyři české osudy, s podtitulem Tragický úděl rodiny Mašínovy. Hodně podnětný je také Jan Němeček a jeho kniha Mašínové. Přečtěte si i publikaci Zatím dobrý od Jana Nováka (nakladatelství Petrov). Vřele doporučuji. Možná vám to pomůže k tomu snáz pochopit činy a útěk bratří Mašínů za svobodou na Západ. Potom už je prvoplánově neodsoudíte, jak je v našem kraji bohužel dobrým zvykem, puzzle vám pomůže chápat vše v širších souvislostech.
To by myslím stačilo. Dál to nechám na vás. Jak už jsem uvedla, skládám ráda. Puzzle lidských životů, které se našim podobají, jen jsou zasazené v jiných kulisách. I lidé ve středověku, v období válek či za vlády jedné strany se milovali, nenáviděli, chodili do kostela nebo kradli. Použili zbraně, třeba jen pro obranu své svobody, či pro lepší zítřky. Byli mezi nimi stateční i práskači. Hrdí a nezlomní, stejně jako lokajové. Výběr je různorodý. Včera. Dnes. I zítra. Je jen na nás, jak kvalitně si svá oblíbená puzzlata poskládáme.
Na shledanou
Bohuslava Charousková
bohuslava.charouskova@seznam.cz
PS: Málem bych zapomněla. V těchto dnech vychází kniha od bratří Mašínů, nazvaná Cesta na severozápad, a 30. června uplyne 68 let od násilné smrti generálmajora (in memoriam) Josefa Mašína.
Související články (celkem 70)
- 14. – 16. BŘEZEN 1939. OKUPACE ČECH, MORAVY A SLEZSKA. A CO S TÍM JAKO DNES?
- ZDÁL SE MNĚ SEN… (PSÁNO K OSLAVÁM VÝROČÍ STÁTNÍHO SVÁTKU 28. ŘÍJNA 2016)
- MARTIN PŮTA: ŘÍKÁ SE, ŽE PRVNÍ MYŠLENKA JE SPRÁVNÁ. JÁ BYCH TO TROCHU POOPRAVIL: PRVNÍ MYŠLENKA, O KTERÉ MÁTE OPRAVDU ČAS PŘEMÝŠLET, JE TA SPRÁVNÁ
- NENÍ ZASEDÁNÍ ZASTUPITELSTVA, KDY BYCH NEMĚL POCIT, ŽE TAM JE NĚKDO ZBYTEČNĚ, NEBO NEPŘIPRAVENÝ, ŘÍKÁ JOSEF UCHYTIL
- GOLGOTA ČÍHOŠŤSKÁ
- KRTEČEK ZA TO NEMŮŽE
- MŮJ VÁNOČNÍ DENÍČEK
- SHOAH. MUSLIMŠTÍ UPRCHLÍCI. EVROPA. A MY
- II. SVĚTOVÁ VÁLKA, ŠVEJK, JAN HUS A TO OSTATNÍ
- TAK JE TO V TĚCHTO DNECH 37 LET, CO JSTE ZEMŘEL. PANE PEROUTKO
- CO BYSTE TOMU ASI TAK ŘEKL, PANE SPISOVATELI
- NENÍ NEPŘÍJEMNÉ MÍT PENÍZE, ALE NENÍ TO SMYSL ŽIVOTA, ŘÍKÁ ARCHITEKT Z. EDEL
- LIDÉ SI TĚ NĚKAM ZAŠKATULKUJÍ A DÁ HODNĚ PRÁCE PŘESVĚDČIT JE, ŽE NEJSI JEN TA OD DÁLNICE, ŘÍKÁ MARTINA POKORNÁ
- KRVAVÉ ZEMĚ
- TIBET, HORÁKOVÁ A CO JSME PROŠVIHLI
- KDO JE TADY VLASTNĚ KRYSAŘ?
- ZAVŘENÁ MĚSTSKÁ SPORTOVIŠTĚ. TO NENÍ NORMÁLNÍ, ŘÍKÁ ZBYNĚK BÁČA
- KDO SE SPOJÍ S KOMUNISTOU, JE KOMUNISTOU TAKY, ŘÍKÁ TURNOVSKÝ ZASTUPITEL PETR DVOŘÁK
- DOMNÍVÁM SE, ŽE MĚSTO NEDOKÁŽE VYUŽÍVAT POTENCIONÁL, KTERÝ TADY MÁ VE SVÝCH OBČANECH, ŘÍKÁ LUKÁŠ BERNDT