Koukám, poslední zápis ze září. Nebyla nálada. A teď abych hledala v paměti… No jo, vždyť byly krajské a senátní volby. To já ráda, volby. Napětí, sledování „koláčových“ výsledků. Kdo z kandidátů na politické posty bude mít tah na bránu? Smetou volební lístky nějakého prevíta, který mi pije krev, či vynesou do politiky nějakou osobnost? Co ti mám psát? Z mého pohledu to bylo fiasko. Republika nám zrudla, jako kdyby dostala krvácení do mozku. A asi dostala, protože ty povolební plky levicových v globále a napříč spektrem se nedaly poslouchat.
Víš co, milý deníčku? Že nečtou volební programy politických uskupení občané a barvy stran volí jak ve starém Římě při závodech vozatajů, je bída. Ale dobře. Když ovšem tvrdí oranžový politik, že ten rudý je jediný možný pro tvorbu koalic v krajích a že už budou komunisté hodní, je navýsost jasné, že programy nečetl také. Přitom by postačila ta část komunistického programu, kde se hovoří o vztahu zaměstnavatel-zaměstnanec, o zdravotnictví a školství. Pokud by se totiž měla splnit byť jen pětina z toho, co komunisté slibují, museli by sami přehodnotit připravenou privatizaci po roce 1989 ve svůj prospěch. K tomu najít zlaté žíly jako za časů Přemysla Otakara II., nebo alespoň ropu. To už nemluvím o tom, že kdyby si politici a občané pročetli ústavní vývoj Československa mezi lety 1946-1948, určitě by se u všech dostavilo déjá vu. A vzápětí možná osvícení. Ale tolik štěstí pro tak malou zemi, to asi nedopadne.
Já ti nevím, možná jsem naivní, nikde jsem nebyla, nic nevím. Ale tak nějak z té naivity se mi zdá, že by to šlo i jinak. I přes to, co se nyní v Česku děje. A není toho málo, vláda Petra Nečase je pěkně nechutný seriál na pokračování, něco jako Růžová zahrada. Hlavní postavy jsou například politici bez voličů, protože se nějak během vládnutí přetransformovali do jiných… nevím čeho, ale strany to nejsou. Zásadní věci pro budoucnost této země se schvalují tzv. stojedničkou, za podpory poslance, sice nepravomocně, přesto odsouzeného za korupci. No, jedním slovem hnus, církevní velebnosti…
Jo, ta naivita a že by to šlo jinak. To si opravdu myslím, že je stále možnost cokoli občansky změnit. A není nutné sahat po nachových extrémech. Příklad? Liberecký kraj, kde si díky regionálním stranám ty celostátní a provařené ani neškrtly. Nebo Turnov. Obyvatelstvo kroužkovalo snad i ze spaní a výsledek je pět zástupců města v krajském zastupitelstvu, věc nevídaná. A pak že se neumíme semknout…
Říjen. To je taky měsíc, kdy je můj oblíbený státní svátek. Vlastně jediný, nepočítám-li ten v květnu. V loňském roce jsem napsala článek, kde jsem děkovala a děkovala… V tomto roce jsem nějak neměla tu náladu. A také jsem se styděla, a tak. Na hradě se dekorují bojovníci třetího odboje, vzpomíná se na legionáře a realita dnešního dne, to fakt nevím, co bych psala.
A pak už je listopad. A blíží se slavný 17. listopad. To ti taky povím, že bych tomu, kdo ho nazval sametovým, dala na pamětnou. Jakoby nevěděl, že samet se za pár let prodře, vyleze, co mělo být skryto a kdo to má látat, že?
Tak budu končit. Nevím, kdy se zase dostanu k tomu napsat do tebe pár řádek. Blíží se Vánoce, taky budeme volit poprvé prezidenta sami. To ti ještě řeknu, to je výběr. Opilec, Japonec, Rakušan, Avatar a bývalí komunisti. K tomu pár takových, co nemají moc šanci. Co by tak asi říkal TGM? To bych ráda věděla. Nebo raději ne. On, který stál u toho, aby vůbec nějaký prezident v Čechách byl, úřad zastával s velkou odpovědností a pokorou. K tomu byl důstojně krásný, nebo krásně důstojný, to je jedno. Oproti té bandě kašparů, co se bez špetky sebereflexe hrabe na hrad českých králů, ach jo…
Tak zatím, možná v novém roce. Ještě něco na závěr. Pamatuješ, jak jsem ti kdysi, v tom slavném listopadu psala už je to tady, už je to tady? Přišla jsem konečně na to, co to vlastně bylo, myslím to, co je tady. Ale napsat ti to nemůžu, zákon deníku přece znáš. Nepoužívat nespisovná a sprostá slova. Tak zas příště…
Bohuslava Charousková
bohuslava.charouskova@seznam.cz
Související články (celkem 70)
- 14. – 16. BŘEZEN 1939. OKUPACE ČECH, MORAVY A SLEZSKA. A CO S TÍM JAKO DNES?
- ZDÁL SE MNĚ SEN… (PSÁNO K OSLAVÁM VÝROČÍ STÁTNÍHO SVÁTKU 28. ŘÍJNA 2016)
- MARTIN PŮTA: ŘÍKÁ SE, ŽE PRVNÍ MYŠLENKA JE SPRÁVNÁ. JÁ BYCH TO TROCHU POOPRAVIL: PRVNÍ MYŠLENKA, O KTERÉ MÁTE OPRAVDU ČAS PŘEMÝŠLET, JE TA SPRÁVNÁ
- NENÍ ZASEDÁNÍ ZASTUPITELSTVA, KDY BYCH NEMĚL POCIT, ŽE TAM JE NĚKDO ZBYTEČNĚ, NEBO NEPŘIPRAVENÝ, ŘÍKÁ JOSEF UCHYTIL
- GOLGOTA ČÍHOŠŤSKÁ
- KRTEČEK ZA TO NEMŮŽE
- MŮJ VÁNOČNÍ DENÍČEK
- SHOAH. MUSLIMŠTÍ UPRCHLÍCI. EVROPA. A MY
- II. SVĚTOVÁ VÁLKA, ŠVEJK, JAN HUS A TO OSTATNÍ
- TAK JE TO V TĚCHTO DNECH 37 LET, CO JSTE ZEMŘEL. PANE PEROUTKO
- CO BYSTE TOMU ASI TAK ŘEKL, PANE SPISOVATELI
- NENÍ NEPŘÍJEMNÉ MÍT PENÍZE, ALE NENÍ TO SMYSL ŽIVOTA, ŘÍKÁ ARCHITEKT Z. EDEL
- LIDÉ SI TĚ NĚKAM ZAŠKATULKUJÍ A DÁ HODNĚ PRÁCE PŘESVĚDČIT JE, ŽE NEJSI JEN TA OD DÁLNICE, ŘÍKÁ MARTINA POKORNÁ
- KRVAVÉ ZEMĚ
- TIBET, HORÁKOVÁ A CO JSME PROŠVIHLI
- KDO JE TADY VLASTNĚ KRYSAŘ?
- ZAVŘENÁ MĚSTSKÁ SPORTOVIŠTĚ. TO NENÍ NORMÁLNÍ, ŘÍKÁ ZBYNĚK BÁČA
- KDO SE SPOJÍ S KOMUNISTOU, JE KOMUNISTOU TAKY, ŘÍKÁ TURNOVSKÝ ZASTUPITEL PETR DVOŘÁK
- DOMNÍVÁM SE, ŽE MĚSTO NEDOKÁŽE VYUŽÍVAT POTENCIONÁL, KTERÝ TADY MÁ VE SVÝCH OBČANECH, ŘÍKÁ LUKÁŠ BERNDT