VOLBY? VOLBY! PŘEČTĚTE SI BENJAMINA KURASE

0

Je to pár dnů, co internetovým a novinovým éterem proběhla zpráva, že náš pan prezident konečně určil termín parlamentních voleb. Konečně? Nevím. Asi ano. Těch termínů bylo v posledním roce tolik, že s největší pravděpodobností nebudí u našeho národa už vůbec nic, vyjma nezájmu, a sem tam možná i vzteku. Navíc máme v současnosti vládu úřednickou, která se osvědčila a podle průzkumů, tolik oblíbených Paroubkem a spol., má největší podporu lidí od dob sametové revoluce. Tak jaképak copak, chce se říci.

Naše politická „elita“ (úmyslně vložená do uvozovek) předvádí takové kousky, že tuhne úsměv na rtech i nejzavilejším optimistům a pocit, že z této politické nabídky vlastně nelze vybrat nic, aniž by si člověk nezadal se satanem, měsíc od měsíce rapidně stoupá. V našich zeměpisných šířkách a politických délkách se to hemží šibaly, studenty z Plzně, estébáky, blbouny, nevzdělanci, zkorumpovanými srandisty (srandisty proto, že se nám tak hezky a beztrestně mohou smát do našich udivených obličejů). Co s tím? Jít k volbám? Nejít k volbám? Dělat kompromisy sám se sebou? Aplikovat si sám sobě něco jako zodpovědnost, svědomí, povinnost k zemi, ve které žiji? Zcela rezignovat s vědomím, že změna není možná a jít se raději v květnu místo k volbám rýpat na zahrádku, nebo v nose? A proč vlastně píšu tahle nijak objevná sdělení?

n201002180916_zap_53_010_kurasDostala se mi totiž do rukou skvělá kniha. Vtipná, chytrá, citující velké množství vtipných a chytrých hlav. Autor, jak už je jeho zvykem, skáče zdánlivě jako blecha po tématech. Ale to nic. Máme dlouhé zimní večery, do voleb je dost času – přečtěte si ji. Hlavně vy, kteří máte pocit, že už nemá cenu zasahovat do věcí veřejných, ale i vy, kteří jste tak slušní, že se bojíte umazání. Dozvíte se spoustu informací z historie starověké, křesťanské, židovské, a to hlavně v rovině člověk člověku vrahem. V případě, že trpíte nějakou formou paranoie, tak vás mohu ubezpečit, že po přečtení této knihy na tom budete ještě mnohem hůř. Taky asi ztratíte poslední zbytky iluzí o nějaké, alespoň malé naději, že by snad mohlo být v politické kultuře lépe. Zjistíte, že kdekoli a v kterékoli době byla, je a bude připravena část obyvatel parazitovat na pracovitosti a kreativitě těch druhých.

 

Je to „stará vesta“, vím. Přesto jsem ten naivní – pomlčka blbý – optimista. Sic brblám, ale k volbám chodím, a půjdu zas. A když se mě někdo zeptá, proč podporovat takové a onaké (většinou následuje dlouhý jmenný seznam okořeněný sprostými slovy), odpovídám jedno jediné: Jsem stále přesvědčená, že když už nevěřím lidem, kteří politiku dělají, mohu alespoň trochu ovlivnit cestu, ideu, směr a vizi.

 

Tak hurá do toho. Termín květnových voleb máme na stole, tak na tu vaši cestu možná ke knize, možná k volbám, si dovolím jeden trochu drsný citát z té knihy: „Každá vláda je banda kurev. Problém s demokracií je, že ty kurvy jsme tam dosadili sami.“ (P. J. O. Rourke). Nakonec snad jen jedno: Svobodně volit je, doufejme, právo člověka u nás nezvratné a nevratné. Není ale povinností. Pokud by se totiž jednalo o povinnost, vyvrátilo by to hlavní pilíř naší společnosti – demokracii…

 

Málem bych zapomněla – kniha, kterou vám tak bezostyšně vnucuji, se jmenuje „Jak přežít padouchy“ a napsal ji Benjamin Kuras. Nashledanou.

 

Bohuslava Charousková

Související články (celkem 70)

Zobrazit další související články...
Sdílet

Autor článku

Komentáře

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?

Registrace nového uživatele

Reset hesla
Prosím, zadejte svou emailovou adresu. Zašleme Vám nové heslo na email.