Asi vás zklamu, ale nejedná se o název nového filmového trháku, i když k tomu titulek článku svádí. Je to prosté. Jedná se o knihu, kterou bych vám chtěla doporučit. Název: Krvavé země. Autor: Timothy Snyder. Podtitul: Evropa mezi Hitlerem a Stalinem. Počet stran: 493. Počet mrtvých: Víc než 14 milionů. Krvavé země: Polsko, Bělorusko, Ukrajina, Litva, Estonsko, Lotyšsko.
A abych řekla pravdu, nevím kde začít. Ne že bych nevěděla, co chci o knize napsat, a ani výjimečně netrpím nedostatkem podnětů či fakt a informací. Jenže – to je právě ta potíž. Je toho tolik, že prostě nevím.
Kde začít? Možná tím, že vyjádřím svou lítost nad skutečností, že nejsem polyglot. Znalost polštiny, němčiny, ruštiny a k tomu třeba ukrajinštiny by mně umožnila prostudovat učebnice dějepisu, které v těchto zemích používají studenti, a třeba bych pak věděla, jak téma uchopit. Měla bych totiž větší přehled o tom, jak se na nedávnou historii Evropy, tj. první polovinu 20. století, prostřednictvím těchto učebnic většinová společnost v té dané zemi dívá.
Možná bych mohla začít i tím, že se ukazuje, jak fatální je pro Evropu dneška tolik nevyřčeného, nepopsaného a hlavně – tolik nezdůrazněného. Příklad? Bagatelizování teroru na území tehdejšího Polska, Ukrajiny a Běloruska před II. světovou válkou, který v těchto zemích rozpoutal Stalin. Trhání Polska na dva kusy, kdy v učebnicích určených pro poválečné satelity SSSR zbylo místo jen pro nacistické Německo. Že půlku země velmi nevybíravě okupoval ještě jeden agresor, se v učebnicích ignorovalo.
Nebo že bych začala tím, že šoa – a je jedno, zdali změníme název holocaustu – byl zbabělým aktem proti jednomu etniku a stal se vlajkovou lodí a zároveň odstrašujícím příkladem toho, jak hluboko dokážou lidé s ideologicky vymytým mozkem klesnout, jakých zvěrstev jsou schopni? A k tomu je třeba dodat, že by se u toho nemělo zapomínat na stejně zbabělé vyvražďování obyvatel krvavých zemí, přes jejichž území se převalil válečný teror třikrát. Nejprve Stalin. Pak Hitler. A pak opět Stalin. Tak třeba Bělorusů zbyla po válce trochu větší půlka. Docela drsné…
A kdybych byla u toho holocaustu – etnické čistky nebyly výsadou jen jednoho tehdejšího hegemona Evropy, ale obou. To by také nebyl špatný začátek, i když, pravda, trochu výbušný. Možná stejně výbušný, jako když mindráky zmítaná, naštěstí stále malá část evropské populace popírá programové a masové vyvražďování Židů!
A třeba by se patřilo (hned na začátku?) zamyslet se nad tím, kde se v těch krvavých zemích dneška vzalo tolik Rusů, kteří se nyní chystají buď stát se součástí Putinova Ruska, nebo se cítí upozaděni a touží alespoň po federaci či autonomii.
Nebo že bych upoutávku na knihu započala čistě filozofickou a akademickou otázkou, zda když žiji v nějaké zemi, tak jestli tím zároveň za ni nepřebírám osobní odpovědnost? A k tomu respektuji její zvyky a hranice, a pokud se mi to nelíbí, tak jdu pryč, ale rozhodně nebudu součástí takzvané páté kolony.
Jsem sice na konci, ale vlastně v počátcích. Jak jsem psala v úvodu, je toho tolik, je toho moc. Zcela na rovinu – nejraději bych bez vytáček napsala, že i když jsem vám v průběhu let doporučila několik knižních titulů, tak u tohoto mám enormní zájem, aby si ho přečetlo co nejvíce lidí. Protože Ukrajina dneška připomíná demarkační linii. A bez znalosti toho, co bylo, těžko pochopíme, co se děje dnes, a asi i mnohem hůře odhadneme, co by mohlo přijít. Pokud se to nezastaví včas…
Bohuslava Charousková, bohuslava.charouskova@seznam.cz
Související články (celkem 70)
- 14. – 16. BŘEZEN 1939. OKUPACE ČECH, MORAVY A SLEZSKA. A CO S TÍM JAKO DNES?
- ZDÁL SE MNĚ SEN… (PSÁNO K OSLAVÁM VÝROČÍ STÁTNÍHO SVÁTKU 28. ŘÍJNA 2016)
- MARTIN PŮTA: ŘÍKÁ SE, ŽE PRVNÍ MYŠLENKA JE SPRÁVNÁ. JÁ BYCH TO TROCHU POOPRAVIL: PRVNÍ MYŠLENKA, O KTERÉ MÁTE OPRAVDU ČAS PŘEMÝŠLET, JE TA SPRÁVNÁ
- NENÍ ZASEDÁNÍ ZASTUPITELSTVA, KDY BYCH NEMĚL POCIT, ŽE TAM JE NĚKDO ZBYTEČNĚ, NEBO NEPŘIPRAVENÝ, ŘÍKÁ JOSEF UCHYTIL
- GOLGOTA ČÍHOŠŤSKÁ
- KRTEČEK ZA TO NEMŮŽE
- MŮJ VÁNOČNÍ DENÍČEK
- SHOAH. MUSLIMŠTÍ UPRCHLÍCI. EVROPA. A MY
- II. SVĚTOVÁ VÁLKA, ŠVEJK, JAN HUS A TO OSTATNÍ
- TAK JE TO V TĚCHTO DNECH 37 LET, CO JSTE ZEMŘEL. PANE PEROUTKO
- CO BYSTE TOMU ASI TAK ŘEKL, PANE SPISOVATELI
- NENÍ NEPŘÍJEMNÉ MÍT PENÍZE, ALE NENÍ TO SMYSL ŽIVOTA, ŘÍKÁ ARCHITEKT Z. EDEL
- LIDÉ SI TĚ NĚKAM ZAŠKATULKUJÍ A DÁ HODNĚ PRÁCE PŘESVĚDČIT JE, ŽE NEJSI JEN TA OD DÁLNICE, ŘÍKÁ MARTINA POKORNÁ
- KRVAVÉ ZEMĚ
- TIBET, HORÁKOVÁ A CO JSME PROŠVIHLI
- KDO JE TADY VLASTNĚ KRYSAŘ?
- ZAVŘENÁ MĚSTSKÁ SPORTOVIŠTĚ. TO NENÍ NORMÁLNÍ, ŘÍKÁ ZBYNĚK BÁČA
- KDO SE SPOJÍ S KOMUNISTOU, JE KOMUNISTOU TAKY, ŘÍKÁ TURNOVSKÝ ZASTUPITEL PETR DVOŘÁK
- DOMNÍVÁM SE, ŽE MĚSTO NEDOKÁŽE VYUŽÍVAT POTENCIONÁL, KTERÝ TADY MÁ VE SVÝCH OBČANECH, ŘÍKÁ LUKÁŠ BERNDT