„ZATÍM JSEM NESMYL VÁLEČNÉ BARVY,“ ŘÍKÁ TURNOVSKÝ ZASTUPITEL IVAN KUNETKA

0

Nejprve jsem si myslela, že rozhovor s tímto dalším turnovským zastupitelem ani nebude. Neměl čas a pak zase moc práce… Nakonec kývl. Říkala jsem si, jestli to nebylo víceméně ze slušnosti a nebude odpovídat něco vágního, mnou bez zájmu později přepisovaného. Zvyklá spíše na vážení slov a jejich dopadů při rozhovorech jsem se ale nestačila divit. Popravdě, moc se s tím nepáral. Jsem za to ráda. Kritika mnohdy má i blahodárný vliv na pročištění mezilidských vztahů a v politice to platí víc než jinde. Pokud tedy ti, co jsou kritizováni, už nejsou ve fázi jakési nedoknutelnosti. To by ale dle mého v demokracii být nemělo. Ona totiž kritika je i dialog, nebo jím může být. Představuji vám Ivana Kunetku, zastupitele města Turnova.

* Jsi turnovský rodák?
Ano, i když teď střídám Turnov a srdce Českého ráje – Krčkovice, kde mám chalupu.

* Gymnázium jsi ale absolvoval v Semilech. Co bylo po něm?
Studoval jsem na vysoké škole zemědělské, jinam mě tenkrát kvůli rodinnému kádrovému zatížení nevzali. Byl to ovšem krok mimo, nebavilo mě to vůbec – místo kavárenských řečí o umění výtěžnost vojtěšky… Když mě nakonec vyhodili z vojenské katedry, zahrál jsem to do autu a šel pást do JZD krávy. Moc rád na to vzpomínám, byl to takový můj ostrov romantiky a svobody v moři tehdejšího bezčasí. K tomu, co mě živí dnes – kameničině, jsem se dostal různými oklikami až po revoluci.

n201207111847_zap_189_2012_kunetka* Byl jsi jednou z nejvýraznějších tváří roku 1989 v Turnově, stál jsi u zrodu Občanského fóra, prvního mimo Prahu. Co říkáš na vývoj v České republice dnes? Nelituješ, že jste tenkrát nebyli více razantnější, více nesmlouvavější směrem k ekonomice, komunistům…?
Teď vidím, že nám tu revoluci ukradli. Vlastně že jsme si ji nechali ukrást… Změna režimu, svoboda, to bylo naše vymodlené dítě, které jsme chvíli nechali bez dozoru, a najednou vidíme, že ho někdo učí šlapat chodník a šňupat koks… Razantní a nesmlouvaví? No, byli jsme sametoví a ještě na to, blbci, hrdí. Teď víme, že to byla chyba, a možná proto ve veřejném životě mnohé tváře té doby zůstávají a zatím nesmyly válečné barvy.

* Nevidíš pozitiva?
Jsme svobodní a nic není důležitější. O tom, že tahle země bude zase bohatá a blahobytná, jsme nepochybovali. Všechno se ubíralo ze začátku nadějně kupředu. Pak se ale něco zvrtlo v chápání veřejných věcí, asi nejvíc v časech opoziční smlouvy. Do politiky se nahrnuli lidé, kteří jí začali brát jako snadnou cestu k obživě, penězům, moci. Spousta „upocených sráčů“ (na té formulaci I. K. trval – pozn. aut.), kteří by se jinak neuživili. A celý veřejný prostor postupně zprivatizovali a rozkradli. Možná ta současná míra bezostyšnosti souvisí i s tehdejším postojem, že vlastně za 40 let komunismu nikdo nemůže, vlastně se nic nestalo, a tudíž je i teď dovoleno vše.

* Myslel sis, že z veřejného života zmizí?
Myslili jsme, že budou soudní a začnou se věnovat třeba podnikání, nebo jen tak sedět doma a vyřezávat betlémy. Fatální omyl. Myslíš si, že je náhoda, že na všech vedoucích postech od měst přes kraje až po Hrad, viz nejžhavější prezidentský kandidát Jan Fischer, jsou bývalí členové Husákovy normalizační KSČ? Možná to nevypovídá nic o řídicích schopnostech, ale možná o charakteru a v případě vstupu třeba po roce 1987 snad i o inteligenci.

* Jak dlouho jsi v Turnově zastupitelem?
Třetí volební období.

* Takže nejseš v politice od revoluce?
Vrátil jsem se aktivně právě v období po podepsání opoziční smlouvy, kdy začalo být jasné, že se to ubírá nežádoucím směrem. ČSSD a ODS se začaly měnit ze stran spíš v zločinecké syndikáty, kterým jde jen o to, jak urvat z veřejných prostředků co nejvíc. Jak to funguje, se nyní ukazuje třeba na Rathově kauze ve Středočeském kraji. Politika se propojila s byznysem a obráceně, a už ani nehraje roli, v jaké straně ten který politik je nebo byl, důležitá je jen loajalita k systému. Například Rath začínal v ODS. Snad se to teď někam posune.

201207111847_zap_190_2012_kunetka

* Zatím bych nebyla takový optimista, jeden kraj ještě jaro nedělá…
Já optimista jsem a doufám, že vyšetřování korupčních kauz přeskočí za Středočeského na další kraje a formou domina to půjde dál. Ten systém funguje přes hranice krajů spolehlivě všude, je zaběhnutý. Vypracovala ho kdysi ODS, plynule přejala ČSSD. Teď se ale stala zásadní věc. S Rathovým případem byla konečně zveřejněna ta kuchařka i s receptem, jak se to dělá. Dnes už víme o těchto praktikách vrcholných politiků v rovině faktů, nikoli dohadů, o kterých jsme věděli, že dohady nejsou, ale nemohli to dokázat.

* Turnovská koalice, za kterou sedíš v turnovském zastupitelstvu, je známá svým záporným postojem třeba ke kácení stromů na území města a v okolí. Přesto se kácí, jako kdyby se do Turnova přestěhoval kůrovec z daleké Šumavy…
Kdyby se na začátku řeklo – bude akce Čistá Jizera, revitalizace sídlišť a kvůli tomu v podstatě vykácíme bez ohledu na jejich stav hodně přes tři sta vzrostlých stromů v Turnově, tak by to, a o tom jsem přesvědčený, neprošlo. Narazili jsme, to je bez diskuze. Od roku 2009 do roku 2010 proběhlo tuším 16 řízení, ve kterých se rozhodovalo o kácení. Máme tu také Alej legií, Skálovu ulici… K tomu se kácelo na všech čtyřech velkých sídlištích. Na začátku byl tedy záměr, nebo akce, které se dělaly touto tzv. salámovou metodou. Protože rozdělení na množství řízení, koleček toho pomyslného salámu, učinilo záměr stravitelnějším. Stalo se tak za součinnosti vedení města s příslušnými odbory, které vykonaly administrativní práci, k tomu nezvykle aktivně. Opozice má v tomto velmi malé možnosti. Nikdy se v zastupitelstvu například nehlasovalo o tom, jestli se bude nebo nebude kácet Alej legií.

* Vy jste nehlasovali o kácení Aleje legií? To se mně nezdá…
Každé kácení bylo v rámci nějaké výše zmíněné akce. Například, že zastupitelé berou na vědomí rekonstrukci té a té ulice. Po vykácení Aleje legií jsme nechtěli, aby se podobná situace opakovala. Proto se občanské sdružení S drakem rval se Michael, jehož členy jsou zastupitelé Turnovské koalice, přihlásilo na odbor životního prostředí a to nás jako sdružení mělo ze zákona pozvat ke každému jednání. Záměrně to bylo sabotováno, údajně byla žádost špatně podána. To nám bylo oznámeno po roce, když bylo bez naší účasti v řízení vykáceno 66 javorů ve Zborovské ulici. V tomto případě máme dokonce rozhodnutí kraje, že město hrubě pochybilo, když nás nevzalo jako účastníka řízení, a tedy se kácelo bez platného povolení.

* Někde se ale přece vysazovaly stromy nové za ty pokácené, ne?
No ano, to už jsem slyšel. Koukejte, jak je ta Skálovka teď krásná. Ale letitý strom, to není hodnota snadno nahraditelná kusem za kus. Strom má svoji historii, harmonizuje architekturu a působí na lidi mnoha generací. Stromy u chlapajdy dávaly jiný stín, než budou kdy dávat nově vysázené, estetické a vyšlechtěné kultivary. Nejsem žádný ekoterorista, který by se přivazoval k uhnilým a poškozeným stromům. Ale v podstatě se celé kácení dělo jenom proto, aby to ulehčilo stavebním firmám práci. Kabinetní ukázkou tohoto postupu je právě kácení v Aleji legií.

* Abychom si rozuměli, stále mluvíš o té salámové metodě?
Jistě. Nejprve se to zabalilo do nějakého jednání zastupitelstva jako rekonstrukce ulice. Za čas se začalo mluvit o nemožnosti ty stromy zachovat, neboť by se muselo při překládání sítí zasáhnout do povrchu silnice v krajském majetku. Nakonec se ukázalo, že rekonstrukce silnice musela proběhnout tak jako tak a stromy mohly být zachovány. Jenže to už tam žádný nebyl. A chování příslušných odborů? To bylo jako za bolševika. V pátek v 16.00 hodin bylo vydáno definitivní rozhodnutí, že se bude plošně kácet, a v sobotu ráno za východu slunce se v Aleji legií s kácením začalo. Víš, co mě na tom naštvalo nejvíc? Pro mě to není jen ekologický, ale i kulturně historický zločin. Někdo před 90 lety vysázeli alej jako poctu legionářům, klukům, kteří dokázali obětovat republice všechno, co měli, a dnes to někdo za úsvitu jako při popravě bez milosti zničí. Na to musí být žaludek. V tomto případě to nebyly jen stromy, byl to symbol. Nyní máme Alej legií bez aleje. Speciálně v tomto případě nebyl ani náznak vedení města o nějakou domluvu s opozicí, ta byla zcela vyšachována ze hry. A ještě se naopak tvářili dotčeně, že se nám to nelíbí.

* Nejsi první zastupitel, kterého takto zpovídám. Každý říkal, co říkal, ale bez ohledu na to, zda je „opoziční“ či „koaliční“, jednu věc ale zmínili prakticky všichni: Špatná atmosféra mezi nynějšími zastupiteli, malá schopnost dělat kompromisy, domlouvat se společně na řešení problémů. Jak to vidíš ty?
První volební období jsem zažil, když byl místostarostou a pak starostou Milan Hejduk. Ať měl kontroverzní pověst jakoukoliv, tak šel do řešení problémů vždy s odkrytým hledím, věděli jsme, co můžeme čekat. Byly k dispozici podrobné podklady a informace. I když své postoje či názory často tlačil silou, nebo naopak mazaně schovával hroty problémů, měli jsme alespoň pocit otevřené partie a férovosti, byla šance do chodu města zasahovat. Po jeho odchodu z vedení města to bohužel přestalo být pravidlem. V tomto posledním období začaly problémy hned na začátku na prvním zasedání. Lidé vytipovaní do komisí opozicí, konkrétně Turnovskou koalicí, nebyli schváleni tak, jak jsme je navrhli. Také jsme neměli zástupce v kontrolním a finančním výboru, což je naprosto bezprecedentní věc. I když komise nemají žádnou moc, pouze poradní hlas směrem k radě města, je možné v nich získat alespoň informace a zapojit tak do řešení problémů víc občanů.

* Ale opoziční zastupitelé přece v komisích jsou…
A v jakém poměru? Turnov má, tuším, osmnáct komisí, když počítám i komise zvláštních předpisů, jako jsou například bezpečnostní rada nebo povodňová komise. Vládnoucí koalice v nich má přes čtyřicet míst, opozice deset (někteří zastupitelé jsou v několika komisích – pozn. aut.). Značný nepoměr na to, že poslední volby a následné rozdělení moci jsou hodně těsné. I opoziční zastupitelé přece mají své voliče. To nemluvím o tom, že došlo i na to, kdo může a kdo nemůže v komisích sedět… Divná selekce. Radou například neprošel ani návrh na jmenování Martiny Pokorné do komise pro životní prostředí. S trapným odůvodněním, že je političkou a komise musí být apolitická. Ostatní zastupitelé v komisi pro životní prostředí zřejmě politiky nejsou… Tak proto jsme v této situaci.

* Máš nějaké další ambice v politice?
Kandiduji jako člen Strany zelených na kandidátce hnutí Změna pro Liberecký kraj v podzimních krajských volbách. Lídrem kandidátky je Jan Korytář, podivným způsobem sesazený primátor Liberce. Já jsem na šestém místě. Kandidátka je složená průřezově z členů Změny, zelených a nezávislých osobností kraje, a má ambice zopakovat vítězství Změny z Liberce i v Libereckém kraji.

201207111847_zap_191_2012_kunetka

* Proč v tvém případě zrovna tato volba?
Nekandidoval bych, kdybych z tohoto uskupení neměl dobrý pocit. Tu naivitu, se kterou šli do vedení města Liberce, už nemají, jsou ostřílení. Vidím tam chuť a potenciál skutečně se dostat do krajských struktur. Bez toho to prostě nejde, systém se totiž jinak nezmění.

* Co je pro Změnu pro Liberecký kraj zásadním bodem programu? Přesněji: co je zásadní pro tebe? Jen mi prosím tě neříkej, že boj s korupcí. To říkají všichni.
Základní myšlenkou je rozbití toho kartelu. Překazit jim tu hru na pseudoopozici, kdy na sebe největší strany občas ideologicky poštěkávají, ale ve skutečnosti spolu drží basu. V Liberci se to Změně málem podařilo. Zvítězili ve volbách, získali post primátora a nabourali se do propracovaného mafiánského systému. Probudili ale spícího, dosud bohorovného obra, kterému sáhli na kšefty, a ten je i díky jejich nezkušenosti zlikvidoval. Ukázali ale cestu a získali zkušenost k nezaplacení, jsou ostřílení a už vůbec ne naivní. Teď je na řadě Liberecký kraj a já věřím, že tentokrát uspějeme. Tohle je ten prvotní motiv, takže ano, boj s korupcí, ovšem od základu. Pokud jde o můj osobní motiv, tak je to dálnice přes Turnov a Český ráj. Mnoho lidí si malověrně myslí, že je rozhodnuto a čeká se jen na definitivní souhlas vlády. Já ale věřím, že se to dá ještě změnit a prvotní náprava musí vzejít odtud, kde se to zkazilo, to znamená z kraje. Když jsem svému synovi Vojtovi vysvětloval, cože to byl ten komunismus, vzal jsem ho k průtahu nad židovským hřbitovem a ke zbytkům unikátního arboreta Maškovy zahrady. Tam je v betonu zhmotnělá ta arogance moci, neúcta ke generacím mrtvých i živých, k přírodě, historii, lidem… Zanechali nám ji tam jako poslední kopnutí v jejich agonii a jako memento. Kdyby teď po našich už svobodných generacích měla zůstat krajina Českého ráje nenávratně zničená zbytečnou dálnicí jen proto, že má nějaká parta potřebu prolít miliardy, musel bych se stydět a pochybovat, jaký to mělo po listopadu vlastně smysl.

* Takže tohle jsou tvé hlavní motivace?
V minulých krajských volbách jsem kandidoval v rámci uskupení SOS, tehdy byl v programu SOS a Unie svobody boj proti dálnici Českým rájem jako zásadní a základní. Nedostal jsem se tenkrát o chlup. SOS se stala členem krajské vlády a nakonec většinově hlasovala pro dálnici… To je zrada a za to je na frontě kulka, paní Jechová, kulka! (Pro neznalé českých filmů – replika z filmu Kulový blesk, pozn. aut.)Takže se oklikou dostáváme zase k těm „upoceným sráčům“, kterým chybí jakýkoli formát. I kvůli nim to přece nemůžeme vzdát.

* Děkuji za rozhovor
Bohuslava Charousková
Bohuslava.charouskova@seznam.cz

Ivan Kunetka se narodil v roce 1961. Je rozvedený, má syna. Je živnostník – kameník v oboru čištění, renovace a restaurování kamene. Jeho velkým koníčkem je divadlo, dále pak četba a horolezectví.

Související články (celkem 70)

Zobrazit další související články...
Sdílet

Autor článku

Komentáře

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?

Registrace nového uživatele

Reset hesla
Prosím, zadejte svou emailovou adresu. Zašleme Vám nové heslo na email.