„JSOU I CHVÍLE, KDY JSEM RÁDA SAMA,“ ŘÍKÁ EVA KORDOVÁ

0

Většině z vás ji nemusím představovat. Léta pracuje v městské knihovně Antonína Marka, je zastupitelkou města. Oddává. Moderuje a uvádí akce města, muzea, knihovny. Je hybnou silou zábavných pořadů pro děti, například stále více populární Noci s Andersenem. Ve výčtu jejích aktivit bych mohla pokračovat dlouho. Možná i ve vás vzbuzuje pocit, že je stále veselá, sebevědomá. A hlavně se spoustou volného času, který nám rozdává, když my se bavíme. Eva Kordová. Trochu času jsem jí ukradla i já, tak se s vámi rozdělím.

* Knihy jsou nedílnou součástí tvého života, jakou bych našla na tvém nočním stolku?
Připravuji programy pro děti, takže momentálně čtu knížku „Jak jsem dostal ségru“.

 

* Pracovní četbu jsem neměla až tak na mysli. Jsou knihy, o kterých bys mohla říct, že ti změnily pohled na život? Knížky, ke kterým se ráda vracíš?

Miluji poezii, verše Markéty Procházkové, Jaroslava Seiferta. Po nich sahám, když potřebuji zklidnit duši. K mým nejoblíbenějším patří i básnické prózy Prorok a Zahrada prorokova od libanonského spisovatele Chalíla Džibrána. Jedná se zjednodušeně o shrnutí základních lidských hodnot, hledání klidu v sobě. Někdy je potřeba ho hledat, nežijeme bohužel ve společnosti, kde by se všichni chovali tolerantně a slušně. No, a když potřebuji načerpat optimismus, tak jedině s Betty McDonaldovou a její knihou Co život dal a vzal.

 

* Když jsem tě před lety viděla stále častěji a častěji uvádět kromě pořadů pro děti i společenské akce a různá setkání – což ostatně platí dodnes, byla jsem z počátku překvapená z toho, s jakým nasazením do toho jdeš. Já tě měla spíš ve škatulce „nenápadná, introvertní…“ Kdy jsi v sobě objevila tuto schopnost?

Nemusela jsem objevovat, já to měla odmala. Vystupovala jsem na besídkách, ráda soutěžila. Nejvíc mě pro život, pro to co dělám, připravilo studentské Divadlo Kompas, které vedl dnes už legendární profesor turnovského gymnázia Jaromír Horáček. To byla ta nejlepší příprava. Moc ráda na to období vzpomínám. Pochopitelně přišel čas, kdy jsem nemohla své schopnosti dost dobře uplatnit – děti, nástup do práce, třeba i nedobré posudky, které chodily na moji rodinu a byly poplatné tehdejší době… V současné době jsem limitovaná zdravím a nedostatkem času, ale nestěžuji si.

 

 * Na akcích, které roky moderuješ, působíš sebejistě. Míváš ještě trému?

Jistě. Ve chvíli, kdy vejdu před publikum, ji ale ztrácím. Mám ve zvyku dívat se na lidi, ten kontakt mi pomáhá.

 

* A když je hostem pořadu známá tvář?

V těchto případech je samozřejmě lepší, pokud se spolu trochu seznámíme před akcí, je také nutná větší příprava. Stane se, že dojde i na improvizaci. V těchto chvílích mívám největší trému. Když při podobných akcích v obecenstvu seděl můj pan profesor Horáček, snažila jsem se vytáhnout co nejvíc. A když za mnou přišel a pochválil, byla jsem šťastná. Jedno bych ale chtěla, aby tady zaznělo. Nejraději uvádím pořady v turnovském divadle. Má úžasnou atmosféru.

 

* Vím o tobě, že jsi po rozvodu prakticky sama vychovávala dva syny, starala se o svoji nemocnou tetu… těžká doba?

Na péči jsem měla víc lidí, své rodiče a tři tety. Teď zpětně si říkám, jak jsem to mohla vydržet. Necítím ale hořkost. Jako vše v životě, něco mi to dalo, něco vzalo. Co se týká synů, přála jsem si, aby studovali, byli z nich slušní lidé. Snad mohu říct: Mise splněna.

 

* Byl velký problém najít volné místo ve tvém diáři na tento rozhovor. Říká ti něco pojem sebedestrukce? Jak a hlavně kdy odpočíváš?

Můj pan doktor, který mě léčí na astma, mi vždycky říká, že jen on ví, jak na tom jsem, i když se tvářím, že je vše v pohodě. Já neumím moc odpočívat, až když tělo řekne dost, teprve potom zvolním. I když to už většinou ani jinak nejde, asi nemám tu správnou stopku, takže jedu na doraz. Také neumím odmítat, říkat ne, takže je to věčný kolotoč: práce, akce, knihovna, atd…

 

* Jak by tedy relaxovala Eva Kordová, pokud by si našla čas?

Svádím vnitřní souboj kulturního pracovníka se zemědělcem. Mám zahradu a vím, že bych se jí měla víc věnovat. Když je čas jara, osela bych pokud možno vše široko daleko. Relaxace je tedy pro mě hlavně aktivní odpočinek. Když jedu do lázní, tak se ráda pohybuji v přírodě, baví mě horská turistika. Taky mám ráda chvíle, kdy můžu být úplně sama. Nebývá to ale často, přece jen jsem hodně společenská. A v neposlední řadě, pro každou knihovnici je samozřejmě velký relax literatura.

 

* Chtěla bych se ještě vrátit ke známým osobnostem, které jsi za ta léta moderování poznala. Na koho ráda vzpomínáš?

Na malíře Vladimíra Komárka. Přijel na jakoukoli akci. Nezištně, vždy pohodový, zábavný. Nikdy nezapomenu na naše poslední setkání, kdy přijel už na vozíku, vážně nemocný… Krásné chvíle jsem zažila třeba s paní Marií Kubátovou. Skvělá spisovatelka, moudrá, laskavá a vstřícná žena. Taky bych ráda vzpomněla na Radovana Lukavského, známého herce a skvělého recitátora.

 

* Z pozice atraktivní žena jsi povýšila, nyní se nacházíš v kategorii atraktivní žena v nejlepších letech – babička. Užíváš si to?

Strašně jsem se těšila, když jsem se dověděla, že budeme mít dvojčátka. Pořád si říkám, že bych měla být ve větší míře hlídací babička. Zdá se mi, že děti hrozně rychle rostou, když je týden nevidím, tak mi chybí. Ale i přes nedostatek času mohu říct, že si babičkovství užívám.

 

* Slíbila jsem ti, že politiku vynecháme, ale nedá mi to. Na podzim budou komunální volby. Budeš kandidovat?

To je také nedílná součást mé osobnosti, zájem o veřejné věci. Snad mohu říct, že jsem se vždy snažila rozhodovat podle nejlepšího vědomí a svědomí. Ale upřímně, další kandidaturu velmi zvažuji. V tuhle chvíli nejsem rozhodnutá, a i když mě přátelé přemlouvají, ať do toho znova jdu, zatím nevím. Možná až si trochu o prázdninách odpočinu, budu to vidět pozitivněji…

 

* Děkuji za rozhovor

Bohuslava Charousková

bohuslava.charouskova@seznam.cz

 

n201006152218_zap_198_010_kordovaCo na závěr? Tohle povídání proběhlo v naší kuchyni, prakticky za běžného provozu. Až při přepisu z diktafonu jsem si uvědomila, jak rychle Eva do naší trochu hlučné a početné rodiny zapadla. A nebylo tak těžké si odpovědět proč. I když bohužel nebývá častým hostem v naší domácnosti, děti ji důvěrně znají. Z akcí, z knihovny. Takže se chovaly přirozeně. Proč se taky přetvařovat před někým, kdo tak nějak vzdáleně patří do naší rodiny, té turnovské… Podle mě by Eva Kordová neměla komunikační problém ve většině zdejších domácností, ať už s dětmi, nebo bez nich.  Známe ji, důvěřujeme jí. A ještě jedna věc mi vytanula na mysli: Uvědomila jsem si, jak zoufale málo je lidí, kteří jsou ochotni obětovat svůj čas a energii pro ty dvě krásné, překrásné dámy: Kulturu a Literaturu. A taky pro lidi…

(Eva Kordová se narodila v Turnově. Pochází z rodiny se čtyřmi dětmi. Vystudovala zdejší gymnázium, poté absolvovala Vyšší odbornou školu knihovnickou v Praze. Od roku 1972 je zaměstnaná v knihovně Antonína Marka. Je členkou zastupitelstva a radní města. Má dva dospělé syny a dvě vnoučata.)

Související články (celkem 70)

Zobrazit další související články...
Sdílet

Autor článku

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?

Registrace nového uživatele

Reset hesla
Prosím, zadejte svou emailovou adresu. Zašleme Vám nové heslo na email.