MOHU NÁZOROVĚ OVLIVŇOVAT, NIKOLI ROZHODOVAT, ŘÍKÁ MIROSLAV ŠMIRAUS

0

Asi se moc nepletu, když napíšu, že nevládne těsně před volbami na radnicích pohoda, klid a upřímnost. Konečně, i předvolební boj nám dává tušit, že nervozita stoupá úměrně k blížícímu se termínu voleb. Přesto je na jedné z nejvyšších funkcí na radnici člověk, o kterém se dá předpokládat, že je v klidu a v pohodě. Jeho funkce totiž nespadá do těch volených občany… A vzhledem k tomu, že od podzimních voleb už nějaká ta voda v Jizeře protekla a poměry na radnici se ustálily, řekla jsem si, že si s „šedou eminencí“ na našem turnovském „rathausu“ půjdu vyměnit pár slov a představím vám, snad trochu jinak, tajemníka Miroslava Šmirause.

* Vy sám žijete v Lomnici nad Popelkou. Tam jste také po listopadu 1989 působil dvě volební období jako starosta. Vzpomínáte na tu dobu rád?
Byla to euforická doba. Musíte vycházet z toho, že zpočátku nebyl zákon o obcích, na radnice nastoupili lidé, kteří neměli žádné zkušenosti. Učili jsme se postupně a prakticky za pochodu. Najednou vyvstala spousta problémů k řešení, ale neexistoval pro ně model z dob totality. Prodej bytů, nově vznikající průmyslové zóny, podpora soukromého podnikání, nezaměstnanost. Byla to doba malé a velké privatizace, myslím, že dnešní starostové už takový tlak nezažívají. Bohužel nejspíš nezažijí ani to obrovské nasazení, se kterým šli tenkrát lidé do komunální politiky. Abych ale odpověděl na otázku. Asi před rokem proběhla v tisku anketa na toto téma se starosty té doby. Odpovím vám stejně jako v oné anketě: Vzpomínám na toto životní období rád.

 

* Od kdy tedy působíte na radnici v Turnově?

V roce 1999 jsem nastoupil na místo referenta odboru města, později jsem se tamtéž stal vedoucím. A od 1. prosince 2000 jsem tajemníkem.

 

* Máte poměrně velké povědomí o životě ve dvou blízkých městech. I s přihlédnutím k faktu, že Turnov má o skoro devět tisíc obyvatel více než Lomnice nad Popelkou, jak hodnotíte zpětně rozvoj těchto měst dvacet let zpátky?

Lomnice oproti Turnovu stagnuje. Důvodů je víc, jako zásadní ale uvedu dopravní dosažitelnost. Do Turnova vede z Prahy dálnice, také je oproti Lomnici na rovině. To vše je pro firmy, které chtějí expandovat, zajímavé. Slyšel jsem už hlasy, že se z Lomnice stává velká noclehárna. Lidé musí za prací dojíždět. To pochopitelně není příjemné. Na druhou stranu je v Lomnici větší klid, menší doprava.

 

* Vrátíme se k Turnovu a vašemu zaměstnání. Co je konkrétně náplní vaší práce, za co nesete zodpovědnost a co spadá do vaší kompetence?

Pokud to vezmu ze zákona o obcích, tak tajemník je personálně nadřízen všem zaměstnancům městského úřadu. Znamená to mimo jiné, že veškerou mzdovou a personální agendu dělá tajemník. Abych to trochu přiblížil. Opět ze zákona rada města stanovuje organizační strukturu městského úřadu i počty zaměstnanců. Takže například stavební úřad má sedm zaměstnanců a rada zítra rozhodne, že jich bude šest. Já je mohu upozornit na to, že to není dobré řešení, ale to je tak vše. A musím rozhodnout, kdo z těch zaměstnanců odejde. Tohle vše se pochopitelně netýká lidí zvolených do správy města. Tam rozhoduje zastupitelstvo.

 

* Také býváte přítomen schůzí rady města a zastupitelstva. Dá se tedy u vás předpokládat velký přehled o tom, co se v Turnově šustne. Nicméně nehlasujete. Máte moc změnit věci, se kterými nesouhlasíte?

Opět. Ze zákona o obcích se tajemník zúčastňuje těchto zasedání, a to s hlasem poradním. Můžu se přihlásit kdykoli do diskuse a říci svůj názor. Nebo promluvit se zastupiteli, vysvětlit daný problém tak, jak ho vidím já. Dejme tomu, že mohu názorově ovlivňovat. Nikoli rozhodovat.

 

* Jak s odstupem času hodnotíte nedávné volby do místních zastupitelstev? Co předvolební boj, nezdál se vám ostřejší, než je zdrávo?

Ani ne, snad jen dva dny před volbami aféra kolem stromů ve Zborovské ulici. Podle mého má Turnov stabilní voličskou základnu, která dlouhodobě preferuje ODS a Nezávislý blok. Hodně lidí bylo překvapeno čtyřmi mandáty ČSSD, ale po letech tato strana naplnila v Turnově kandidátku. Když se nad tím zamyslíte, je jasné, že i tato strana má ve zdejším spíše pravicovém prostředí své voliče, takže pro mě žádné překvapení.

 

* Ze zaručených zdrojů se ke mně donesla informace, že máte zajímavé koníčky. Kameny a bylinky. Mám dobrého informátora?

Kameny ne, polodrahokamy. Hledám a sbírám je od deseti let, a to pouze v místních nalezištích, sám je řežu. Doma mám už pěknou sbírku. Manželka se oprávněně obává, že se propadneme do patra pod nás (bydlíme v paneláku). Bohužel v poslední době už pomalu není co a kde sbírat. Před dvaceti, třiceti lety jsem chodíval po poli nebo v lomu sám. V dnešní době je mnohem větší zájem o sběr polodrahokamů. Na svých toulkách potkávám spousty kolegů kamenářů. Další problém menšího výskytu kamenů je, že se zdaleka tolik neorá na polích. Údajně to není ekonomické. Velkou roli hraje i uzavření lomu na Kozákově…

A bylinky? To je na samostatnou kapitolu. Míval jsem doma nasušených až devadesát druhů. Zásadně jsem sbíral jen ty, co rostly v našem kraji. Sám jsem si míchal směsi a nejprve účinek zkoušel na sobě či na rodině. Pak se začal okruh konzumentů rozrůstat, což bylo potěšitelné, ale já nyní už bohužel nemám tolik času se bylinkám věnovat. Já ale v životě už sbíral kde co. Známky, krabičky od sirek, odznaky, má žena tuto zálibu v tvoření sbírek ráda dává ve společnosti k dobru.

 

* Za ty roky své činnosti na zdejší radnici jste toho zažil dost. Od výměny starosty a zastupitelů po návštěvy občanů, kteří vám třeba přišli vynadat. Neměl byste něco veselého na závěr?

Veselého? Tak teď opravdu nevím, k nám si chodí lidé spíš stěžovat. To je samozřejmě v pořádku, s tím nemám problém. Ovšem je, tedy spíš byla, kategorie notorických stěžovatelů, kteří chodili pomalu každý druhý den. Jeden starý pán byl nezapomenutelný. Vždy přišel se stížnostmi pěkně vypsanými na papírku. Ve chvíli, kdy zjistil, že mu můžu na počítači zjistit adresy ministerstev nebo kanceláří politických stran, stížnosti ustávaly. Na papírku se pro změnu objevil seznam institucí, které mám vyhledat. Asi si pak stěžoval u vyšších instancí…

 

* Děkuji za rozhovor.

Bohuslava Charousková

bohuslava.charouskova@seznam.cz

 

Co by se tak dalo závidět tajemníkovi? Hrabání v lejstrech? Ustavičné sledování zákonů, které musí vysvětlovat, trvat na jejich dodržování a přitom vědět, že soudy se drží stále těch starých? Porady, schůze? Hlídání zaměstnanců? Občasná komunikace s občany, kteří mají kolty setsakramentsky nízko? Kdepak, to není nic, co by závist či jinou odpudivou vlastnost vyvolávalo, alespoň u mě ne. To už by spíš mohla vyvolat závist jeho viditelná láska ke kamenům. Omlouvám se, polodrahokamům. A taky jeho popelník, tuším, že největší ve střední Evropě. Tak až tajemníka v nějaké záležitosti příště navštívíte, nechte si ten popelník ukázat. Stojí za to.

Související články (celkem 70)

Zobrazit další související články...
Sdílet

Autor článku

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?

Registrace nového uživatele

Reset hesla
Prosím, zadejte svou emailovou adresu. Zašleme Vám nové heslo na email.