TIBET, HORÁKOVÁ A CO JSME PROŠVIHLI

0

Vzhledem k tomu, že jedním z bodů únorového zasedání turnovského zastupitelstva je schválení vyvěšení vlajky v našem městě na podporu okupovaného Tibetu Čínou, dovolila bych si malou poznámku, nebo chcete-li úvahu, doplněnou o prosbu: Vážení zastupitelé! Už jen fakt, že se u nás vlajka Tibetu vyvěšuje, a doufám i vyvěšovat bude, je pro mě pozitivní skutečností. Věčné diskuze v celorepublikovém měřítku o tom, zdali tato akce má či nemá smysl a zdali si můžeme dovolit dráždit hada, rozuměj Čínu, bosou nohou, mně připadají nesmyslné. Konečně, máme to zažité.

Dnes někomu dovolíme, aby nám diktoval, jakou vlajku můžeme vyvěsit, a zítra nám také mohou říci, jak se modlit, čemu se smát a nad čím plakat. A k tomu nám pověsí vlajku dle vlastního výběru. Tendence posledních měsíců a možná let vše měřit jen ekonomickou výhodností mně jednoduše připadá krátkozraká…

Ale o tom jsem snad ani mluvit nechtěla. Tento bod jednání, tedy mimo jiné, mě inspiroval k něčemu jinému. Stáváme se bohužel svědky, a co si budeme nalhávat, i viníky stále větší tolerantnosti k lidem divné minulosti a ještě divnějšího charakteru. Do politiky a veřejného života začínají ve stále zvětšujícím se množství proudit lidé, kteří se prokazatelně podíleli na podpoře totality a kteří byli napojeni na represivní složky komunistického režimu.  Já jsem daleka tvrdit, že se jedná o jev posledních měsíců, a že tu v průběhu let, které uplynuly od „sametové revoluce“, nebyl. Konečně – známe to z dějin, že morální lůza je vždy připravena participovat na jakémkoli systému a v jakékoli zemi. Čechy nemohou být výjimkou. Problém vidím v tom, že ta naše tolerance začíná být bezbřehá a že se jich zažíná rojit čím dál víc. Těch, kteří v tom umí chodit. Nevím jak vy, ale pro mě je například agent StB ve vrcholné politice nepřijatelný, i kdyby vše, čeho se dotkne, stejně jako bájný král Midas, se proměnilo ve zlato.

Že jsme něco opravdu prošvihli, se ukázalo v posledních dnech. Komunistická poslankyně Semelová zpochybnila vraždu spáchanou na Miladě Horákové. Já si ze své pozice „jenom občana“ mohu dovolit jen tak pro sebe říci, že ta 60 let opožděná Stalinova rudá rachejtle Semelová je adeptkou na vyšetření v Bohnicích. Protože jen psychicky narušený a fakta ignorující jedinec může tvrdit, že když vás u výslechu někdo pálí cigaretami, věší za nohy hlavou dolů anebo do kozelce, a to vše praktikuje několik měsíců, tak že se nepřiznáte i k vyplenění Kartága. Že je v dnešní době doktorka Milada Horáková, která dokázala vzdorovat tvrdým výslechům gestapa a později ještě tvrdším výslechům komunistického režimu, kádrována takovou osobou, jako je Semelová, a to za tiché podpory svých stranických kolegů, kteří se najednou ohánějí svobodou slova jako vějířem gejši, je jen důsledek nedůslednosti polistopadové společnosti. Ale že je takto kádrována a je ticho i tam, kde už nejsou „jenom“ občané, je na zamyšlení.

A tak se na vás obracím. Na zastupitele, lídry demokratických stran nebo na lidi, kteří zažili špiclování a perzekuci minulého režimu na vlastní kůži:
Blíží se volby, a určitě budete hledat témata, jak získat co nejvíce voličů a tím naplnit své volební programy. Nerezignujte prosím na celospolečenská témata tak, jak to činíte doposud. Právě u Milady Horákové bych očekávala minimálně od stran jako jsou TOP 09, ODS, KDU-ČSL nebo některých zastupitelů napříč stranami, že se veřejně vyjádří i k této záležitosti, která je nad rámec komunálního tématu. A to i s tím vědomím, že díky tomu mohou nějakého voliče ztratit. Uvědomte si, že tu jsou nastupující generace mladých lidí, pro které jste mnohdy autoritami, a pokud dokážete jasně deklarovat své postoje k těmto záležitostem, můžete jim pomoci se orientovat. Třeba vám v tom rozhodování, zda něco takového občas praktikovat, pomůže návštěva webových stránek mladých komunistů. To je pěkný sajrajt, to mi věřte.

Jak jsem napsala v úvodu. Je skvělé hájit právo na svobodu a podpořit, byť jen vyvěšením vlajky, zemi, která po svobodě touží. Ale možná bychom se měli i rozhlédnout doma, jestli nám něco neuniká mezi prsty.

A zcela na závěr. Nebát se a nekrást. Nezdá se vám, že jsme tolerantní ke zlodějům mnohdy mnohem více, než k těm, co se nebáli a nebojí?

Bohuslava Charousková
bohuslava.charouskova@seznam.cz

Související články (celkem 70)

Zobrazit další související články...
Sdílet

Autor článku

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?

Registrace nového uživatele

Reset hesla
Prosím, zadejte svou emailovou adresu. Zašleme Vám nové heslo na email.