„ŽIJU A PRACUJU TAK, ABYCH MOHL KLIDNĚ SPÁT,“ ŘÍKÁ FRANTIŠEK ZIKUDA

0

Přiznávám, že mé přípravy na tento rozhovor byly na poměry velmi povrchní. O panu Zikudovi jsem totiž věděla pramálo. Vlastně jen to, že má známou vodohospodářskou firmu, byl v zastupitelstvu, nyní poprvé zasedne v radě města a má rád šachy. A co hůř: Nikdo, koho jsem se zeptala, nevěděl o moc víc než já. K tomu na mě vždy působil tak trochu odměřeně, ba přísně. No, bez mučení se přiznám, že jsem si cestou na náš rozhovor dala jednu cigaretku na uklidnění. Zbytečně. Byl milý a hlavně bez zaváhání odpověděl. Na cokoli.

* Pocházíte z Turnova?
Ne. Jsem rodák z Vysokého Mýta. V době, kdy jsem končil školu, bylo běžné, že se dávaly umístěnky na práci. Já ji dostal do Ústí nad Labem k vodohospodářským stavbám, kde jsem místo plánovaných tří let nakonec pracoval dvaadvacet let. Z Ústí jsme jezdili stavět do okolních měst, v samotném Turnově jsem byl poprvé až v roce 1970. Dělali jsme inženýrské sítě v oblasti sídliště v Daliměřicích. Tehdy jsem bydlel s rodinou ve Velkých Hamrech u Tanvaldu v ne zrovna dobrých podmínkách. Známí a přátelé z Turnova mě proto přemlouvali, abych koupil právě v Daliměřicích parcelu a postavil si dům. To se nakonec stalo, i když jsem dlouho váhal. Zpětně vidím, že to bylo jedno z těch správných životních rozhodnutí. Turnov mně učaroval, dnes jsem tu doma.

 

* Vlastníte úspěšnou firmu, která nese vaše jméno. Kdy a za jakých okolností vznikla?

Ještě před revolucí jsem musel odejít z vodohospodářských staveb. Má žena těžce onemocněla a já se staral o tři děti. Práce na stavbách obnášela dojíždění a cestování, a to jsem si nemohl dovolit. Začal jsem tedy pracovat pro VaK Turnov (Východočeské vodovody a kanalizace – pozn. aut.) jako vedoucí stavební výroby. Po revoluci ovšem došlo ke změnám. V roce 1992 se ve VaKu rozhodli, že zruší stavební složky. Tím pádem jsme se s kolegy ocitli ze dne na den bez práce. Po anabázi na pracovním úřadě jsme si udělali živnostenské listy a později se spojili ve sdružení. Bohužel to nefungovalo podle našich představ, takže od roku 1993 jsem zůstal po majetkovém urovnání jako jediný majitel nynější firmy.

 

* Je o vás známo, že máte velkou lásku, hru v šachy. Povídejte…

Šachy jsem hrál od dětství asi jako každý kluk. Když začaly moje děti dorůstat do školních let a hledali jsme, jaký kroužek by byl vhodný, volba padla právě na šachy. V té době vedl šachový kroužek v Turnově pan profesor Klápště. Později, v roce 1980, jsme spolu založili šachový oddíl. Pak jsem začal podnikat a musel z důvodů pracovní vytíženosti šachový oddíl opustit. Ale nikdy jsem nepřestal vývoj oddílu sledovat. A když za mnou před lety šachisté přišli, jestli bych jim nepomohl, byl jsem vlastně rád. Podařilo se dát oddílu novou vizi, turnovský šachový oddíl se dostal z druhé ligy do první, pak do extraligy. K tomu se podařilo přidat několik titulů České republiky, Turnov také vyhrál český pohár. Někdo si koupí auto, někdo jachtu. Já, když jsou nějaké prostředky, tak je dám na podporu takovýchto činností. Když čas dovolí, jezdím se šachisty na turnaje. Pro mě je to myslím stejný zážitek, jako kdybych jel na té jachtě. A s velkým potěšením sleduji nové talenty, které vyrůstají ve Žluté ponorce.

 

n201012012248_zap_393_010_zikuda* Práci v zastupitelstvu jste si již zkusil. V novém volebním období ale poprvé zasednete v radě města. Dají se principy a zásady úspěšného podnikání nějak v radě a zastupitelstvu využít?

To je velmi obšírná otázka. Ona je to velmi líbivá politika, naslibovat možné i nemožné. Naše firma dnes zaměstnává šedesát lidí a já jim nemůžu dát víc, než co si vyděláme. Nelze si chodit půjčovat a tím pomalu likvidovat všechno to, co jsme vybudovali, jen proto, že teď by bylo fajn zvyšovat platy. Nejen naše firma zažívala a zažívá ponižující obcházení klientů, aby zaplatili za provedenou práci v termínu, aby bylo na výplaty. To jsou tak stresující situace, které těžko pochopí někdo, kdo si něco podobného nezkusil. To je právě ten diametrální rozdíl od státní sféry. Abych ale odpověděl na otázku – myslím, že ano, dají se zkušenosti z podnikání uplatnit i ve vedení města, když bude vůle a chuť.

 

* Jako každé město má i Turnov své problémy. Možná by občany zajímalo, jaký postoj k nim zaujímáte. Dám vám pár otázek, dejme tomu anketního typu: Začněme třeba řešením systému městské dopravy – semafory, přechody…

Semafory jsem v Turnově už kdysi zažil, nemám pocit, že by nějak výrazně zrychlily dopravu, spíše naopak. Jsem rád, že jsou kruhové objezdy, doprava je díky nim mnohem plynulejší. Přechody pro chodce pochopitelně zpomalují průjezd městem, ale například u křižovatek by měly být. Asi vám tak úplně neodpovím, ještě jsem neměl možnost se tímto problémem zabývat detailně, ale třeba v Hluboké ulici to je spíš problém vysoké dopravní zátěže, velké frekvence dopravy a chodců.

 

* Na to tak trochu navazuje další otázka: Odlehčující komunikace z Luk do Žižkovy ulice, ano – ne?

Přibližně šedesát procent dopravy v Turnově je místní. Tato komunikace není myšlena jako tranzitní, ale v pravém smyslu slova se jedná o odlehčení dopravy v centru města. Určitě bych tedy nepatřil mezi ty, kteří by se tomuto řešení bránili, neboť může odlehčit provozu právě v Hluboké ulici.

 

* Maškovka versus Dolánky?

Já nedokážu posoudit tehdejší situaci, mám na mysli proč a za jakých okolností se koupaliště v Dolánkách zrušilo, tehdy jsem na radnici nebyl. Pochopitelně, chodíval jsem se do Dolánek koupat, a rád. Z dnešního pohledu se kloním k variantě vybudovat areál v Maškovce. Nemám v oblibě provizorní řešení, společnost je dnes jiná, potřeby kvalitního zázemí a služeb také. Budovat venkovní bazén bez krytého považuji za krok zpátky. Přál bych si komplexní řešení.

 

* R35?

Dám vám jeden příklad. Když se budoval most nad židovským hřbitovem, tak s jeho výstavbou nesouhlasil v Turnově snad nikdo, včetně mě. Ale také nikdo nevymyslel jinou, lepší variantu. Dovedete si dnes představit, že by tato spojnice počínaje Prahou a Libercem, nebo obráceně Jičínem, nebyla? Nebo dálnice na Prahu, ta stavba se uskutečnila s předstihem, teprve v posledních letech se začíná zaplňovat. Také měla velké množství oponentů. Dnes bereme jako samozřejmost, že jsme v Praze za necelou hodinu. Nejsem ekologický ignorant, jak je zvykem nazývat zastánce R35. Nicméně zastáncem této stavby jsem a budu.

 

* Na závěr, pane Zikudo, je téma, které byste rád otevřel?

Nevím, zda je to zrovna téma. Snažíme se jako firma podporovat kulturu, sportovce, například volejbalisty nebo už zmiňované šachisty. A považuji za samozřejmost, že podnikatel bude pomáhat v rámci svých možností rozvoji svého města takovýmto způsobem. Proto se mi nelíbí, jak jsme se, promiňte ten výraz, zaprodali cizincům. V Turnově je velké množství zahraničních firem. Ty ale nejsou ochotné přidat ani korunu na rozvoj Turnova. Mám pocit, že jediné, co je zajímá, je levná pracovní síla. A ještě jedno téma, nebo spíš zkušenost bych měl: Jsem moc rád, že jsem nikdy nikomu nesháněl dotace, nedával nikde obálky. Díky tomu chodím klidně spát a je mi jedno, zda mi to někdo věří nebo ne. Já to vím. A tenhle způsob života a podnikání mohu jedině doporučit!

 

* Děkuji za rozhovor.

Bohuslava Charousková

bohuslava.charouskova@seznam.cz

 

František Zikuda se narodil v roce 1946. Má dva syny a jednu dceru, ti pracují společně s otcem v jeho firmě.

Související články (celkem 70)

Zobrazit další související články...
Sdílet

Autor článku

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?

Registrace nového uživatele

Reset hesla
Prosím, zadejte svou emailovou adresu. Zašleme Vám nové heslo na email.