Když je nějaké výročí, pořádají se nejrůznější sešlosti, kongresy nebo koncerty, besedy s pamětníky, někdy i ohňostroje, provázené kouřem a dělbuchy, a při nich se vzpomíná, jak to tenkrát bylo, jak k tomu došlo a co z toho nevyšlo, nebo právě naopak, co se podařilo a co nikdo nečekal, že to nakonec vyjde. Tak je tomu i s dvacátým výročím Listopadu.
V novinách vychází na toto téma čím dál víc článků, v televizi se diskutuje a i v rozhlase je spousta pořadů na téma velkého výročí. Přitom podvědomě všichni cítíme, že důvod k příliš bujarým oslavám není a že naše polistopadová společnost je spíš organismem těžce nemocným než zdravým, soudě alespoň dle údajů, které poskytuje statistický úřad, jehož bývalý ředitel teď stojí v čele vlády.
Nicméně, člověk nemůže být jenom škarohlíd a pást se škodolibě na tom, co se nepodařilo, když tolik věcí se zdařilo docela dobře a je spousta lidí, kteří jsou mnohem spokojenější teď než před Listopadem.
Na rauty a oslavy já zkrátka nejsem příliš stavěný. To víte, já přece jenom prožil mládí, kdy se žilo od výročí k výročí a k těm výročím se neustále sepisovaly nejrůznější závazky, které stejně nikdy nikdo nesplnil.
A tak jsem začal přemýšlet, zda bych i já si nemohl ten Listopad oslavit po svém, tak, jak je to přirozené mému naturelu, bez okázalých oslav. A dostal jsem nápad. Nechal jsem si narůst dlouhé vlasy ve stylu pozdních let šedesátých a s nimi se v příštích dnech vydám do turnovských ulic vyhledat nikoli holiče (ti už bohužel zmizeli) ale vlasového umělce, pardon, dneska se jim dokonaleji říká hair artist.
A tam požádám, aby mi vytvořili retroúčes, který byl tolik populární na konci let sedmdesátých – byl to účes velice efektní, a nazýval se „Účes á la Charta 77“. A takto efektně učesán pak budu procházet ulicemi, budit pozornost a upozorňovat na nešvary doby dnešní. Že vy nevíte, jak ten účes tenkrát vypadal? Byl jednoduchého, ale nezapomenutelného střihu: vpředu kohout, vzadu havel a po stranách dva culíky!
Petr Kučera
Související články (celkem 50)
- ČAS JSOU PENÍZE. ALE PLATÍ TO I V TURNOVĚ?
- MILOŠ VOTRUBEC Z KRAJÍŘOVY ULICE – LYRICKÝ MALÍŘ TURNOVSKÉHO POJIZEŘÍ
- K+M+B+2011: NA TŘI KRÁLE O KROK DÁLE NEBOLI TŘÍKRÁLOVÉ ZASTAVENÍ
- NA DVEŘE KLEPE SILVESTR ANEB KOKTEJL PRO OSAMĚLÁ SRDCE
- WILLIAM BEARDMORE Z DALIMĚŘIC – ZAPOMENUTÝ DĚLNÍK NAŠÍ STÁTNOSTI
- VAŠE STAROSTI NA MOJI HLAVU – CO TO JE, KDYŽ SE ŘEKNE STAROSTA
- JE TO PRAVDA ODVĚKÁ, ŠATY DĚLAJ ČLOVĚKA – ANEB KDE ŠIJEŠ, MŮJ DRAHÝ?
- POZDNÍ LÉTO, BABÍ LÉTO, INDIÁNSKÉ LÉTO
- PROSÍM JEDNOHO TURKA S INDIÁNKEM ANEB KŘÍŽEM KRÁŽEM TURNOVSKÝMI KAVÁRNAMI A CUKRÁRNAMI
- KÉŽ, LAVIČKO, KÉŽ BYS PROMLUVILA…
- VÝROČÍ II. SVĚTOVÉ VÁLKY, ZAJÍMÁ TO JEŠTĚ NĚKOHO? DOUFEJME, ŽE ANO!
- KADEŘNICKÉ SLUŽBY JENOM PRO ŽENY?
- APRÍLOVÉ MARGINÁLIE
- TOMÁŠ GARRIGUE MASARYK: MEZI POLITIKOU A MÝTEM
- VALENTÝN – ZAMILOVANÍ OPEŘENCI A ČESKÁ PRINCEZNA. CO ŘÍKAJÍ LEGENDY?
- TŘESKUTÉ MRAZY A UŠI STALINOVY
- MIKULÁŠ PŘICHÁZÍ. CO VŠECHNO O NĚM VÍME?
- GLOSA: MOJE MALÁ OSLAVA LISTOPADU
- ACH, TY TITULY