Proč bychom se netěšili na vánoční svátky? Vždyť nás rok co rok tolik zahřívají svou všeobjímající mírumilovností, a to i tehdy, když venku mrzne a my se prodíráme závějemi sněhu, když sháníme dárky. A jsou-li svátky na blátě, tak nás to nijak nerozčiluje. Na pár dnů se v našich duších rozhostí klid a mír, ba co víc, už dlouho před nimi přemýšlíme, jak udělat radost a pomyšlení svým blízkým, především dětem. Více než kdy jindy jsme připraveni a otevřeni vzájemně si odpouštět. Když nějaký capart vyvede doma něco nekalého, v tyhle dny dostane naplácáno úplně jinak, vždyť jsou přece Vánoce!
Když do nás o svátcích na silnici někdo ťukne, tak právě o Vánocích se jak mávnutím proutku ovládneme a nezahulákáme, že je hovado. Volíme vlídnější slova. Málokdy se také stane, že by si u vánočního stromečku rozhádaní manželé nafackovali, naopak, všelijak to zkoušejí, zda by se přece jenom nemohli usmířit. I snacha, která svou tchýni nemůže „ani cejtit“, právě o Vánocích dovolí, aby se bábinka pomazlila se svým vnoučkem.Když zloděj o vánočních svátcích krade, právě o Vánocích znejistí, protože ho napadne, že možná dělá něco odporného, na rozdíl od ostatních dnů.
Vánoční svátky jsou zkrátka nenahraditelné a nezaměnitelné a hrají svou roli v životě každého člověka, ať už si to připouštíme, či nikoli. U štědrovečerní večeře přestáváme být nadutí a neomylní, víc než kdy jindy vnímáme a ctíme i ty druhé a jsme naladěni jim naslouchat, ani nevadí, že třeba toho druhého v lásce příliš nechováme a „jeho věčné žvanění“ nás dokonce otravuje. A když je někdo úplně jiný než ostatní, tak právě o Vánocích se mu tolik neposmíváme, a když chybuje, jsme právě o Vánocích k jeho chybám přece jenom shovívavější. O Vánocích víc než kdy jindy vnímáme svou vzájemnost. Když nám v tento čas na dvorku „chcípne koza“, o Vánocích se nesluší si přát, aby sousedovi „chcíply obě dvě“. Naše srdce změknou.
Proč tomu tak je, ví snad jen sám pánbůh, a nemusí se přitom ani snášet hebký sníh na střechy našich útulných domovů za zvuků koled. I rozhádaní politici, kteří na levý spodní hák odpovídají tvrdým pravým horním, nebo nějakou tou podpásovkou, si nakonec potřesou rukama a popřejí si „šťastné a veselé“. Dochází dokonce k tomu, že vojáci v různých koutech světa na Štědrý večer přestanou po sobě střílet, a když už musejí, tak to dělají jen neradi. O Vánocích je všechno trochu jiné, je to malý zázrak, který k tomu času odjakživa patří. Jakoby se v těch pár dnech regenerovaly dobré lidské vlastnosti a potlačovaly ty špatné. Nebo jsme přinejmenším alespoň ochotni si připustit, že by to tak mohlo být. Že právě teď máme tu možnost.
Je to nejhezčí dárek, který je i není, ale je přítomen pod každým vánočním stromkem. Ať už doma nebo na náměstích. Je to dárek neviditelný, ale víme o něm všichni. Nebo ho alespoň tušíme.
Petr Kučera
Související články (celkem 50)
- ČAS JSOU PENÍZE. ALE PLATÍ TO I V TURNOVĚ?
- MILOŠ VOTRUBEC Z KRAJÍŘOVY ULICE – LYRICKÝ MALÍŘ TURNOVSKÉHO POJIZEŘÍ
- K+M+B+2011: NA TŘI KRÁLE O KROK DÁLE NEBOLI TŘÍKRÁLOVÉ ZASTAVENÍ
- NA DVEŘE KLEPE SILVESTR ANEB KOKTEJL PRO OSAMĚLÁ SRDCE
- WILLIAM BEARDMORE Z DALIMĚŘIC – ZAPOMENUTÝ DĚLNÍK NAŠÍ STÁTNOSTI
- VAŠE STAROSTI NA MOJI HLAVU – CO TO JE, KDYŽ SE ŘEKNE STAROSTA
- JE TO PRAVDA ODVĚKÁ, ŠATY DĚLAJ ČLOVĚKA – ANEB KDE ŠIJEŠ, MŮJ DRAHÝ?
- POZDNÍ LÉTO, BABÍ LÉTO, INDIÁNSKÉ LÉTO
- PROSÍM JEDNOHO TURKA S INDIÁNKEM ANEB KŘÍŽEM KRÁŽEM TURNOVSKÝMI KAVÁRNAMI A CUKRÁRNAMI
- KÉŽ, LAVIČKO, KÉŽ BYS PROMLUVILA…
- VÝROČÍ II. SVĚTOVÉ VÁLKY, ZAJÍMÁ TO JEŠTĚ NĚKOHO? DOUFEJME, ŽE ANO!
- KADEŘNICKÉ SLUŽBY JENOM PRO ŽENY?
- APRÍLOVÉ MARGINÁLIE
- TOMÁŠ GARRIGUE MASARYK: MEZI POLITIKOU A MÝTEM
- VALENTÝN – ZAMILOVANÍ OPEŘENCI A ČESKÁ PRINCEZNA. CO ŘÍKAJÍ LEGENDY?
- TŘESKUTÉ MRAZY A UŠI STALINOVY
- MIKULÁŠ PŘICHÁZÍ. CO VŠECHNO O NĚM VÍME?
- GLOSA: MOJE MALÁ OSLAVA LISTOPADU
- ACH, TY TITULY