Příspěvek ke 160. výročí narození TGM. V sobotu 6. března bude v Lánech odhalen jezdecký pomník Tomáše Garrigue Masaryka. Asi bychom ve světě sotva našli politika, kolem jehož pomníků bylo – jak léta běžela – tolik emocí a rozruchu. V předválečné republice byly pomníky TGM dílem nejlepších sochařů a byly vytvářeny s velkou láskou a vnitřním uměleckým zaujetím. Pak vtrhli do republiky Hitlerovi nacisté, kteří je nenávistně ničili, pokud se obětavým lidem nepodařilo je včas skrýt.
Po válce se pomníky vracely na svá původní místa, šlo-li to, jenže přišel za tři roky únor ´48 a pomníky začaly zas mizet, i když rozhořčení lidé je leckde bránili holýma rukama (tak tomu bylo třeba v Hodoníně). Jediný pomník TGM, který se podařilo zachránit pro oči veřejnosti, bylo dílo Jana Štursy v Novém Městě na Moravě, Štursově rodišti, vzhledem k mimořádnému celospolečenskému významu tohoto sochaře. Zkrátka kolem TGM bylo celá dlouhá desetiletí jen a jen dusno.
Totéž platilo také ve školách základních i středních v padesátých a šedesátých letech, a v obměněné podobě i za éry normalizace. Já sám si nepamatuji jediného učitele, jak na základní škole (padesátá léta), tak i na střední (první polovina šedesátých let), který by se v sešněrovaných osnovách tehdejšího dějepisu alespoň trochu pokusil odtajnit před svými žáky a studenty jméno TGM. Vznik samostatného Československa byl pokládán jen za důsledek Velké říjnové socialistické revoluce v Rusku. Nic víc. Nic míň.
Nad Masarykovým jménem se neustále vznášela aureola něčeho zakázaného, nebo přinejmenším nepatřičného, takže Masaryk pro nás nabýval nový rozměr: Stával se legendou a mýtem a my jsme se k jejímu racionálnímu jádru dopracovávali jen samostudiem nebo tím, co se tradovalo v rodinách. Pamatuji si například, že při hodinách české literatury jsme často rozebírali dílo Karla Čapka. V učebních osnovách mu ale bylo věnováno tolik pozornosti z důvodů, které svědčí o pokleslosti tehdejšího intelektuálního sebevědomí: Po válce sovětští literární vědci ocenili Čapkův přínos v boji proti fašismu a právě toto vzali na vědomí na našem ministerstvu školství a dali výuce o Čapkově díle zelenou. Až na to, že se muselo mlčet o tom, že Karel Čapek byl osobním přítelem TGM!
Když u nás v bytě fízlovali estébáci, netajili se svým rozhořčením, že v našem obývacím pokoji visí malá dřevorytina s portrétem Masaryka. Příkladů by bylo hodně: Tak třeba v roce 1968 se do průčelí Filozofické fakulty UK vrátila busta TGM, jenže s nástupem normalizace byla zase odstraněna a nahrazena bustou Lenina. Takhle vyrůstala a formovala se celá jedna generace v naší zemi! O zakladateli naší státnosti měla vědět co nejmíň, a pokud něco vědět měla, tak jen v uvozovkách nebo ve zkreslené podobě. To všechno změnil až Listopad 1989.
Co z těchto smutných zkušeností mé generace vyplývá pro dnešek? Domnívám se, že jediné: Umístit jméno Masaryka a všechna patřičná fakta o jeho veřejné činnosti do vědomí dnešních mladých lidí hned vedle proslulých jmen Karla IV. a Františka Palackého. Pokud se to podaří, budou se bezesporu zdárně vyvíjet i všechny další osudy naší státnosti. Myslím si, že nejsem jediný, kdo by si to přál.
Petr Kučera
Doprovodný snímek pochází z jediné návštěvy TGM v Turnově, která se uskutečnila 12. září 1922 (foto je z Mariánské vyhlídky v Hruboskalském skalním městě.
Související články (celkem 50)
- ČAS JSOU PENÍZE. ALE PLATÍ TO I V TURNOVĚ?
- MILOŠ VOTRUBEC Z KRAJÍŘOVY ULICE – LYRICKÝ MALÍŘ TURNOVSKÉHO POJIZEŘÍ
- K+M+B+2011: NA TŘI KRÁLE O KROK DÁLE NEBOLI TŘÍKRÁLOVÉ ZASTAVENÍ
- NA DVEŘE KLEPE SILVESTR ANEB KOKTEJL PRO OSAMĚLÁ SRDCE
- WILLIAM BEARDMORE Z DALIMĚŘIC – ZAPOMENUTÝ DĚLNÍK NAŠÍ STÁTNOSTI
- VAŠE STAROSTI NA MOJI HLAVU – CO TO JE, KDYŽ SE ŘEKNE STAROSTA
- JE TO PRAVDA ODVĚKÁ, ŠATY DĚLAJ ČLOVĚKA – ANEB KDE ŠIJEŠ, MŮJ DRAHÝ?
- POZDNÍ LÉTO, BABÍ LÉTO, INDIÁNSKÉ LÉTO
- PROSÍM JEDNOHO TURKA S INDIÁNKEM ANEB KŘÍŽEM KRÁŽEM TURNOVSKÝMI KAVÁRNAMI A CUKRÁRNAMI
- KÉŽ, LAVIČKO, KÉŽ BYS PROMLUVILA…
- VÝROČÍ II. SVĚTOVÉ VÁLKY, ZAJÍMÁ TO JEŠTĚ NĚKOHO? DOUFEJME, ŽE ANO!
- KADEŘNICKÉ SLUŽBY JENOM PRO ŽENY?
- APRÍLOVÉ MARGINÁLIE
- TOMÁŠ GARRIGUE MASARYK: MEZI POLITIKOU A MÝTEM
- VALENTÝN – ZAMILOVANÍ OPEŘENCI A ČESKÁ PRINCEZNA. CO ŘÍKAJÍ LEGENDY?
- TŘESKUTÉ MRAZY A UŠI STALINOVY
- MIKULÁŠ PŘICHÁZÍ. CO VŠECHNO O NĚM VÍME?
- GLOSA: MOJE MALÁ OSLAVA LISTOPADU
- ACH, TY TITULY