Poslední čtyři desetiletí v Turnově. Rázovité, dávno zapomenuté postavy a postavičky, atmosféra města, příběhy vyprávěné, když ještě nebyla televize a velký svět byl k vidění pouze v biografu na Trávnicích… „Knížku s čtyřiadvaceti fejetony z Turnova uplynulých desetiletí jsem pořádal posledních pět let. Některé příběhy již byly zveřejněny v místních médiích, jiné vzpomínky a zážitky předválečné a mé osobní z doby dospívání v legendárních šedesátých letech ještě publikovány nebyly,“ přibližuje novou publikaci, která se již brzy objeví na pultech knihkupectví, zdejší publicista Petr Kučera.
Knížka nese název „Turnovské příběhy z dob dávných i nedávných“, vydává ji místní nakladatelství RA Aleny Radoušové, která je současně majitelkou Knihy Českého ráje v Hluboké ulici. Světlo světa by měla spatřit při oslavách 100. výročí turnovského gymnázia 8. listopadu t. r.
Petr Kučera (*1947) prožil dětství střídavě v Praze, Liberci a v turnovských Trávnicích, které byly dříve centrem kulturního dění ve městě. Bylo zde kino, dodnes je z této ulice hlavní vchod do divadla.
Po absolvování turnovského gymnázia v roce 1965 (tehdy se škola jmenovala SVVŠ) Petr Kučera studoval Filozofickou fakultu UK v Praze, katedru dějin a teorie divadla. V letech normalizace pracoval v Národním filmovém archivu, byl dokumentátorem v Divadelním ústavu v Praze. Průběžně vyučoval němčinu a francouzštinu v jazykových kurzech. Po celá léta pravidelně dojížděl do Turnova, kde žili a pracovali jeho rodiče. V rámci působení na Pedagogické fakultě UK po listopadu 1989 pobýval jako stipendista v Essenu a Paříži. Věnoval se překladům divadelních her, z nichž některé byly uvedeny s pozoruhodným ohlasem v pražských divadlech (Divadlo v Dlouhé, Hudební divadlo v Karlíně, Divadlo Kolowrat, Národní divadlo).
Od roku 2002 trvale žije a pracuje v Turnově. Kromě výuky cizích jazyků spolupracuje s regionálními médii.
Malá ukázka z knihy „Turnovské příběhy z dob dávných i nedávných“:
Ukázka z knihy
TELEVIZOR aneb ROZRUCH V NAŠÍ ULICI
…když já byl tenkrát kluk, to měly písně lahodnější zvuk…
(1954)
Zvláštním rysem dětství je to, že ať už se odehrávalo v jakékoli době, uchovává a nese v sobě pečeť něčeho neopakovatelného, nezaměnitelného, přitažlivého a nádherného.
V dobách dětství bylo všechno jaksi zářivější, obloha blankytnější, řeky čistší, tráva zelenější a slunce hřejivější. Šanson Když já byl tenkrát kluk, jak ho skvěle nazpíval Karel Gott (originál Charles Aznavour) v sobě obsahuje hlubokou a pochopitelnou pravdu.
Přitom dětství mé generace proběhlo v padesátých letech, totiž v době, o níž se hovoří jen s odsudkem, rozhořčením a nesouhlasem. A tak i mé vzpomínky na dětská léta nabývají jakési schizofrenní podoby. Je v nich mnoho nezaměnitelně přitažlivého a průzračného, ačkoli šlo o období, které dnes považujeme za děsivé a zhoubné.
Takových chvil nezaměnitelně krásných a přitažlivých uchovávám ve vzpomínkách mnoho, ony samy o sobě mají přesto sílu, že se dokážou vyčlenit z rámce odsouzeníhodné doby, která neblaze a tragicky poznamenala mnoho osudů.
K takovým chvílím patřily i večery, které jsme v polovině padesátých let trávili před televizorem, který tenkrát vtrhl do některých „vybraných domácností“, a to se vším, co se kolem něho – televizoru – odehrávalo…
Související články (celkem 50)
- ČAS JSOU PENÍZE. ALE PLATÍ TO I V TURNOVĚ?
- MILOŠ VOTRUBEC Z KRAJÍŘOVY ULICE – LYRICKÝ MALÍŘ TURNOVSKÉHO POJIZEŘÍ
- K+M+B+2011: NA TŘI KRÁLE O KROK DÁLE NEBOLI TŘÍKRÁLOVÉ ZASTAVENÍ
- NA DVEŘE KLEPE SILVESTR ANEB KOKTEJL PRO OSAMĚLÁ SRDCE
- WILLIAM BEARDMORE Z DALIMĚŘIC – ZAPOMENUTÝ DĚLNÍK NAŠÍ STÁTNOSTI
- VAŠE STAROSTI NA MOJI HLAVU – CO TO JE, KDYŽ SE ŘEKNE STAROSTA
- JE TO PRAVDA ODVĚKÁ, ŠATY DĚLAJ ČLOVĚKA – ANEB KDE ŠIJEŠ, MŮJ DRAHÝ?
- POZDNÍ LÉTO, BABÍ LÉTO, INDIÁNSKÉ LÉTO
- PROSÍM JEDNOHO TURKA S INDIÁNKEM ANEB KŘÍŽEM KRÁŽEM TURNOVSKÝMI KAVÁRNAMI A CUKRÁRNAMI
- KÉŽ, LAVIČKO, KÉŽ BYS PROMLUVILA…
- VÝROČÍ II. SVĚTOVÉ VÁLKY, ZAJÍMÁ TO JEŠTĚ NĚKOHO? DOUFEJME, ŽE ANO!
- KADEŘNICKÉ SLUŽBY JENOM PRO ŽENY?
- APRÍLOVÉ MARGINÁLIE
- TOMÁŠ GARRIGUE MASARYK: MEZI POLITIKOU A MÝTEM
- VALENTÝN – ZAMILOVANÍ OPEŘENCI A ČESKÁ PRINCEZNA. CO ŘÍKAJÍ LEGENDY?
- TŘESKUTÉ MRAZY A UŠI STALINOVY
- MIKULÁŠ PŘICHÁZÍ. CO VŠECHNO O NĚM VÍME?
- GLOSA: MOJE MALÁ OSLAVA LISTOPADU
- ACH, TY TITULY