Miloš Votrubec (1881-1930) byl významným představitelem krajinářské malby na Turnovsku. Jeho dílo, čítající kolem 830 obrazů (převážně olejů) a značnou řadu kreseb je prodchnuto velkým krajinářským lyrismem i citem a hloubkou barevné kompozice. Byl nejen vnímavým malířem, který odhaloval nevšední krásu v každičké částce svého okolí, ale i též samotářským filosofem, který po sobě zanechal řadu lyrických veršů. Jako člověk byl sužován chorobami, nedostatkem i nepochopením, zlomen válkou, z níž se jako ruský legionář vrátil do rodného Turnova až po strastiplném přesunu z Vladivostoku. Vábila ho příroda, nespoutaná lidskými zásahy, svěží, prosycená sluncem, vláhou a čerstvou zelení.
„Přátelé a známí vídali vysokého, po letech zajateckých útrap trochu nachýleného muže chodit s malířským nářadím po obou březích Jizery, vídali jej v stinných zákoutích říčního údolí před štaflemi nebo jej nalézali zasněného v trávě a zahleděného kamsi do oblak. Tou dobou jej už provázel veselý jezevčík Valdina, k němuž přilnul jako k člověku, jejž rád kreslil a o němž psal i verše, dýšící humorem a vřelou příchylností.“ (J. V. Scheybal).
Pravidelně navštěvoval i vzdálenější Valdštejn a skalní město, nad nímž se pnuly věžovité siluety Trosek a jímavě zbarvoval jejich denní i povětrnostní nálady. Podobně impresionisticky vnímavě zobrazoval i Hruštici, Károvsko, Betlémské a Klokočské skály. Turnov a jeho blízké okolí byly duší jeho malířské tvorby, byly smyslem jeho uměleckého života.
Rodina Miloše Votrubce pocházela z Turnova. Miloš byl třetím dítětem manželů Votrubcových, narodil se 15. května 1881 v domě číslo 477, který v pozměněné podobě stojí dodnes. Bývala to jednopatrová barokní budova, související s židovskou synagogou a zaklíněná v Palackého ulici do bloku domů mezi úzkou židovskou uličkou Krajířovou a Trávnicemi – někdejším turnovským bělidlem a oblíbeným rejdištěm místní mládeže. Na Trávnicích prožil svoje nejkrásnější léta i Miloš.
„S okolní mládeží si hrával na plácku před Vorlovým domem, zastavěným později rozložitou budovou kina, a s chutí zabíhal i dál, k Votrubcovu Podkostelnímu mlýnu, k Jizeře a do luk, rozprostírajících se v širokém úžlabí mezi zalesněnou strání turnovského Farářství a mezi strmými opukovými stěnami hruborohozeckými. K těm místům se vracel po celý život a odtud také vytěžil nejvíce svých barvitých, náladových obrazů“. (Scheybal).
V tomto roce budeme vzpomínat 130. výročí narození tohoto svérázného malíře – krajináře, navazujícího svým dílem na krajináře Mařákovy školy, kterou obohatil svou nezaměnitelnou zemitostí i příklonem k realistickému uchopení objektu.
Bylo by proto vítané, kdyby na rohovém domě vedle židovské synagogy v Krajířově ulici byla instalována pamětní deska s doprovodným vysvětlujícím textem, která by připomínala kolemjdoucím návštěvníkům tohoto turnovského umělce samotáře, který své umělecké vidění světa povýšil nad veškeré své statky pozemské. Zemřel v chudobě a vyčerpán, sužován těžkou chorobou, ve věku necelých padesáti let, ošetřován primářem Panochou v turnovské nemocnici 19. dubna 1930. Pochován byl na velikonoční pondělí za hojné účasti turnovských umělců, přátel a vojáků. Velitelství pěšího pluku v Jičíně zapůjčilo vojenskou hudbu, která mu zahrála na poslední cestě i nad hrobem. Nekrolog za ním sepsal malíř Karel Vik, jeho přítel nejvěrnější.
Petr B. Kučera, p.kuczera@centrum.cz
„Má škola je tuze stará, stará její metoda, ať si kdo chce čmárá, všem se směje příroda. Miluju ji starosvětsky, víc než svoji paletu; zradily mne lásky všecky, nezradím já tuhletu.“ (MV)
Související články (celkem 50)
- ČAS JSOU PENÍZE. ALE PLATÍ TO I V TURNOVĚ?
- MILOŠ VOTRUBEC Z KRAJÍŘOVY ULICE – LYRICKÝ MALÍŘ TURNOVSKÉHO POJIZEŘÍ
- K+M+B+2011: NA TŘI KRÁLE O KROK DÁLE NEBOLI TŘÍKRÁLOVÉ ZASTAVENÍ
- NA DVEŘE KLEPE SILVESTR ANEB KOKTEJL PRO OSAMĚLÁ SRDCE
- WILLIAM BEARDMORE Z DALIMĚŘIC – ZAPOMENUTÝ DĚLNÍK NAŠÍ STÁTNOSTI
- VAŠE STAROSTI NA MOJI HLAVU – CO TO JE, KDYŽ SE ŘEKNE STAROSTA
- JE TO PRAVDA ODVĚKÁ, ŠATY DĚLAJ ČLOVĚKA – ANEB KDE ŠIJEŠ, MŮJ DRAHÝ?
- POZDNÍ LÉTO, BABÍ LÉTO, INDIÁNSKÉ LÉTO
- PROSÍM JEDNOHO TURKA S INDIÁNKEM ANEB KŘÍŽEM KRÁŽEM TURNOVSKÝMI KAVÁRNAMI A CUKRÁRNAMI
- KÉŽ, LAVIČKO, KÉŽ BYS PROMLUVILA…
- VÝROČÍ II. SVĚTOVÉ VÁLKY, ZAJÍMÁ TO JEŠTĚ NĚKOHO? DOUFEJME, ŽE ANO!
- KADEŘNICKÉ SLUŽBY JENOM PRO ŽENY?
- APRÍLOVÉ MARGINÁLIE
- TOMÁŠ GARRIGUE MASARYK: MEZI POLITIKOU A MÝTEM
- VALENTÝN – ZAMILOVANÍ OPEŘENCI A ČESKÁ PRINCEZNA. CO ŘÍKAJÍ LEGENDY?
- TŘESKUTÉ MRAZY A UŠI STALINOVY
- MIKULÁŠ PŘICHÁZÍ. CO VŠECHNO O NĚM VÍME?
- GLOSA: MOJE MALÁ OSLAVA LISTOPADU
- ACH, TY TITULY