DÁLNICE R35 UPROSTŘED ČESKÉHO RÁJE, TÉMA KTERÉ VYVOLÁVÁ EMOCE

0

(Text je průběžně aktualizován „hlasováním“ členů turnovského zastupitelstva.)„Myslím, že je přímo povinností občanů a zastupitelů měst a obcí, aby k trase dálnice R35 vyjádřili svůj postoj. Naše republika leží v srdci Evropy a je přirozenou dálniční křižovatkou. Dobudování dálniční sítě je nutností, musíme to ale dělat citlivě a pečlivě vyhodnotit všechny varianty,“ uvedl náměstek ministra životního prostředí František Pelc na setkání v turnovském muzeu. Při něm byla představena veřejnosti studie koridorů R35, zpracovaná firmou Valbek. Setkání svolaly občanské iniciativy, bojující proti dálnici Českým rájem, na středu 3. června. Galerie muzea byla zaplněna do posledního místečka, mnoho lidí muselo zůstat stát.

„Především je podle mého názoru nutné napravit jeden dlouhodobý mýtus, že řešíme pouze úsek trasy dálnice mezi Ohrazenicemi a Úlibicemi. Ne, tady se řeší transkontinentální koridor, který nasaje dopravu z velké části Evropy,“ řekl Pelc. Jak dále uvedl, doprostřed chráněné krajinné oblasti evropský dálniční koridor nepatří. Bylo by to možné pouze v případě, že by to byla jediná možná trasa, a potom by bylo nutné bojovat za to, aby byla stavěna co nejekologičtějším způsobem. „My ale máme k dispozici dvě další alternativy řešení, ministerstvo životního prostředí požaduje, aby všechny tři koridory, tedy superseverní kolem Železného Brodu, severní Českým rájem a jižní z Mnichova Hradiště byly vyhodnocovány najednou,“ dodal František Pelc. Podle něho je také důležité bojovat proti speciálnímu zákonu, který nyní projednává poslanecká sněmovna. Ten by z dálnice R35 udělal veřejně prospěšnou stavbu, což by urychlilo její projednávání a případně i vyvlastňování pozemků.

Martina Pokorná z občanského sdružení „S drakem rval se Michael“ přečetla prohlášení obcí, které leží na trase zamýšleného koridoru R35: „Není pravda, co slyšíme z Libereckého kraje, že obce mění názor a dálnici Českým rájem chtějí. Všechny obce, které se před lety spojily v odporu proti dálnici tím, že na svém území vyhlásily stavební uzávěry, svůj názor nezměnily.“ Pokorná přiblížila také tu část studie Valbeku, která se týká Českého ráje. Upozornila na skutečnosti, jako je nestabilní svah pod sídlištěm Výšinka, kde by měl být tunel v délce 1380 metrů, při realizaci dálnice je třeba také počítat s tím, že půjde o rozvojový koridor, což přinese při sjezdech další doprovodné stavby, jako skladiště, průmyslové objekty a objekty se službami pro projíždějící motoristy. „Málo se ví, že v ceně jižní varianty dálnice z Mnichova Hradiště přes Sobotku na Jičín, která je absolutně nejlevnější, jsou zahrnuty také náklady na úpravu stávající silnice z Turnova do Jičína – je tam přeložka na Semily mimo centrum Turnova a obchvaty obcí na trase,“ zdůraznila turnovská zastupitelka Martina Pokorná. Studie podle ní také uvádí, že nejhorší vliv na život obyvatel a kvalitu ovzduší by měla právě severní varianta Českým rájem.

 

Na setkání v muzeu byly též představeny dvě nové, vznikající občanské iniciativy proti dálnici severním koridorem. Vznikly dvě nové petice, jedna pro obyvatele Turnova, kteří nechtějí v katastru města koridor R35, druhá je proti záměru parlamentu České republiky na vznik samostatného zákona k urychlení výstavby R35. Obě petice jsou k dispozici k podpisu v sídle Správy CHKO Český ráj v ulici Antonína Dvořáka, v Knize Českého ráje Aleny Radoušové v Hluboké ulici a v Knihkupectví u Jizery v Palackého ulici. Petiční archy jsou též ke stažení na www.ceskyraj-dalnice.cz. První petici, kterou před lety připravilo občanské sdružení „S drakem rval se Michael“, podepsalo již přes 20 tisíc lidí.

 

Součástí setkání občanů bylo promítnutí zpracované vizualizace všech tří koridorů R35, kterou pro Liberecký kraj pořídila firma Valbek. Důvodem setkání 3. června v Muzeu Českého ráje byly průtahy kolem veřejného projednání. Nové vedení kraje nejdříve deklarovalo, že se studií firmy Valbek, která zpracovala všechny tři varianty trasy R35 (superseverní, severní a jižní), seznámí veřejnost, potom až pod tlakem připustilo, že se tak stane až po projednání s obcemi. To se již v Turnově uskutečnilo 8. dubna, turnovští zastupitelé dokonce svým usnesením výslovně Liberecký kraj vyzvali k akci. Je počátek června a nic se neděje. Proto se občanské iniciativy chopily aktivity.

 

V muzeu od přítomných občanů opakovaně zaznělo také přání, aby se k tématu konečně vyjádřili i členové zastupitelstva města. Někteří z nich byli i osobně přítomni. Eva Kordová, Břetislav Jansa, Ivan Kunetka, Josef Kunetka, Martina Pokorná – ti všichni se vyjádřili, že trasu dálnice širším centrem Turnova nepodpoří. Eva Kordová připomněla, že v minulosti už zastupitelé o severní trase R35 dvakrát hlasovali, v obou případech se záměrem vyslovili nesouhlas.

 

Jak by dopadlo hlasování nyní? Redakce TvA se pokusila oslovit všechny členy turnovského zastupitelstva. Otázka byla jednoduchá:

* Souhlasíte s trasováním dálnice R35 severní variantou, tedy širším centrem Turnova tunelem pod Výšinkou? Kdyby nyní proběhlo hlasování turnovského zastupitelstva, hlasovali byste pro variantu:

– Ano, souhlasím s trasou R35 severní variantou, která se dotýká širšího centra Turnova

– Nesouhlasím s touto variantou

– Zdržuji se hlasování

(otazník za jménem znamená, že se dotyčný zatím nevyjádřil – bude průběžně doplňováno)

 

Vedení města:

PhDr. Hana Maierová, starostka – zdržuji se
Ing. Jaromír Pekař, místostarostaspíše souhlasím (viz komentář níže)
Aleš Hozdecký, místostarosta – zdržuji se

 

Radní:

Mgr. Jaromír Fričnesouhlasím

ThMgr. Ondřej Halamarozhodl se zatím neodpovědět

MUDr. Martin Hrubýnesouhlasím

Eva Kordovánesouhlasím

Mgr. Aleš Miklsouhlasím

Ing. Tomáš Slámazdržuji se

 

Zastupitelé:
Mgr. Miroslav Berannesouhlasím

Dagmar Brabcová – ?

Břetislav Jansanesouhlasím

RNDr. Otto Jarolímek, CSc.nesouhlasím

Ing. Jindřich Jeníčekrozhodl se neodpovědět

Ivan Kunetkanesouhlasím

Josef Kunetkanesouhlasím

MUDr. Lumír Mitáčekzdržuji se

MUDr. Veronika Mokrázdržuji se

Ing. Michaela Omovázdržuji se

Mgr. Martina Pokornánesouhlasím

Doc. PhDr. Alena Svobodová, CSc.rozhodla se zatím neodpovědět

Mgr. Otakar Špetlíknesouhlasím

MUDr. Jiří Tomášeknesouhlasím

Ing. Tomáš Tomsanesouhlasím

Jan Ulrichnesouhlasím

Jindřich Zemanzdržuji se

František Zikudasouhlasím se severní variantou R35, je třeba dořešit průchod Turnovem

NĚKTEŘÍ ZASTUPITELÉ NAPSALI KROMĚ SVÉHO STRUČNÉHO STANOVISKA K TÉMATU VÍC. JEJICH SDĚLENÍ PŘINÁŠÍME NA SERVERU TVA V PLNÉM ZNĚNÍ A PODOBĚ, VE KTERÉ BYLO STANOVISKO ZASLÁNO:

 

HANA MAIEROVÁ: Chápu, že jsou občané Turnova neustále některými lidmi tlačeni k tomu, že jsme již měli dát oficiální stanovisko vůči Libereckému kraji, tzn. jednoznačně zamítnout severní variantu. Myslím si, že jedině toto v podstatě chtějí slyšet ti občané, kteří v poslední době navštěvují jednání ZM a jistě i ti, kteří byli 3. června v muzeu, jiný názor by byl pro ně stejně nepřijatelný.

Vidět vizualizaci a slyšet vysvětlení odborníků je samozřejmě dobré.

Nakonec to byl také v minulosti požadavek zastupitelů, aby byly zpracovány a komplexně vyhodnoceny všechny možné varianty koridoru R35 včetně jižní. Na jejich základě mělo zastupitelstvo vyjádřit svůj názor.

To tedy nyní bylo zpracováno. Myslím si ale, že pro mnohé z nás je dvouhodinová prezentace a diskuze pro konečný názor na takovouto zásadní věc stále nedostačující. Bylo by jednoduché říci – silnici udělejte kdekoli jinde, jen ne u nás.

V konečné fázi bude rozhodovat ministerstvo dopravy a vláda. Pokud nakonec rozhodnou pro severní variantu, měli bychom v našem vyjádření připomínkovat navrhovaný koridor tak, aby byl pro Turnov a Turnovsko co nejméně bolestivý. Pokud bude vybrána varianta jiná, pak tady zůstane problém jižního obchvatu města, který je i ve stávajícím územním plánu, vedení přeložky na Semily a řešení stávající silnice od Turnova na Jičín. A my bychom měli opět v našem stanovisku formulovat naše základní požadavky na řešení. Měli bychom také znát stanoviska dotčených obcí k jednotlivým variantám v širších souvislostech, které jsem se snažila výše popsat. Takže ke každé variantě by měl Turnov říci názor, jaké si představuje řešení v katastru města a popř. nejbližším okolí.

Představa vedení města o projednávání je taková, že v nejbližších dnech bude vybrán zpracovatel nového územního plánu Turnov. S jeho dopravními odborníky, místními a dalšími přizvanými odborníky, včetně zpracovatelů stávajících variant, chceme diskutovat o výše uvedených problémech a možnostech. Ty pak s vyhodnocením stanovisek občanů budou projednány jistě nejdříve na pracovním jednání zastupitelstva a poté na veřejném jednání.

Vzhledem k tomu, že Liberecký kraj chce své stanovisko formulovat do konce roku, předpokládám, že oficiální názor zastupitelstva Turnov bude na programu jednání v září nebo v říjnu.

JAROMÍR PEKAŘ: Chci hledat nejlepší alternativu, nebráním se ani jižní variantě, když vyřeší potřeby Turnova. Nicméně otázku považuji za předčasnou. Moje představa a představa vedení města o projednávání je taková, že v nejbližších dnech bude vybrán zpracovatel nového územního plánu Turnova. S ním a dopravními odborníky vč. zpracovatelů stávajících variant chceme více dopracovat navrženou variantu v katastru města. Ta pak s vyhodnocením stanovisek občanů bude projednána na pracovním jednání zastupitelstva a poté na veřejném zasedání.

MARTINA POKORNÁ: Studie Valbeku je dosud nejkvalitnější studie, která k R35 vznikla, přesto se, pročtete-li si ji celou, a nejen to, co nám dali 8. 4., neubráníte dojmu, že není v pořádku. Když zkontrolujete všechny data (což právě my odpůrci činíme), dospějete k názoru, že jsou, bohužel, jako u předešlých studí upravená v neprospěch severní varianty. Některé chyby jsme s Markétou Kovaříkovou zmínily včera na našem soukromém představení studie k R35.

Již 6 let se domnívám, že není v zájmu Turnova nahnat si do obydleného území dopravu čítající kolem 20 000 aut denně. Není v zájmu Turnova oddělit se od Českého ráje a nechat Český ráj zničit mezinárodní dálnicí. Ani D1 nikde neprochází takto obydleným (a navíc cenným) územím a R35 má být sestra D1.

Jsem přesvědčená o tom, že Turnov musí tlačit na urychlení projekčních prací na přeložku silnice na Semily, abychom odlehčili centru města. Jsem připravena jednat s obcemi o tom, zda jsou ochotny a za jakých podmínek pustit přeložky a obchvaty I/35. Nikdy ale nezvednu ruku pro řešení devastující Turnov a zcela zásadně jsem po 20 letech svobody proti způsobu, kterým se někdo snaží takto protlačit severní variantu R35.

Konkrétní připomínky ke studii Valbeku dodám na zastupitelstvo města, jakmile se o R35 bude jednat.  

 

TOMÁŠ TOMSA: NE říkám ne proto, že bych se chtěl zalíbit nějakému obecnému názoru, ale proto, že jsem přesvědčen o celkově převažujícím negativnímu dopadu této varianty na Turnov a Český ráj.

Multikriteriální analýza, která byla představena libereckým krajem, se snaží o objektivní zhodnocení všech tří variant.

Jako rovnocenná kriteria klade vedle sebe ekonomiku i životní prostředí. To však nelze aplikovat v podmínkách CHKO a Geoparku Český ráj. A to z jednoho prostého důvodu.

Posuzovat dopady na ŽP lze z mnoha kriterií, vesměs podepřených právními předpisy a různými limity. Nikdo ale nedokáže ekonomicky kvantifikovat v Kč sumu veškerých dopadů a škod, které příroda Českého ráje i její návštěvníci a obyvatelé utrpí stavbou této silnice. Pokud by to někdo dokázal, pak ekonomika severní varianty bude možná horší, než u superseverní.

Hlavním ekonomickým argumentem nebyla ani tak výška investice do té které varianty, jako efektivita jejího využívání. Neznám podrobně metodiku jejího zpracování, nevím, do jaké míry je závislá na subjektivním nastavení parametrů. Ale vím, že Český ráj rozhodně nespočítala.
Je důležité zdůraznit i několik dalších argumentů proč není možné se severní variantou objektivně souhlasit:

0) Z hlediska životního prostředí vychází lépe jižní varianta, z hlediska ekonomiky severní. Pokud jsou tato kriteria rovnocenná, co je pro nás důležitější?

1) Pro město velikosti a charakteru Turnova je vedení několika čtyřproudých rychlostních silnic po jeho okrajích i středem likvidační z pohledu jejich vysoko hodnocené kvality života (R10, R35, současný průtah přes Maškovku). Turnov by se stal srdcem Českého ráje s mnohonásobnými voperovanými bypasy, jehož ostatní žíly by stejně zůstaly značně zkorodované…

2) Realizací Severní R35 logicky padá záměr „Maškovka“.

3) Realizací Severní R35 v jakékoliv variantě (vč. tunelu) mizí přirozené komunikační trasy do Českého ráje, utrpí turistický ruch atd.

4) R35 neřeší dopravní problémy Turnova a regionu Český ráj, ale ještě je umocňuje.

5) Nejedná se o regionální dopravní řešení, ale o mezinárodní tranzitní koridor se všemi negativními vlivy (zejména obrovský potenciální nárůst kamionové dopravy).

6) Nelze se nezbavit dojmu, že variantní dopravní řešení předložené Libereckým krajem je účelové, protože o superseverní variantě muselo být už předem jasné, že bude extrémně drahá a nerealistická. Na druhou stranu k jižní variantě byl vytvořen účelově takový rozpočet, aby se významně nelišila od varianty severní. Proto do její ceny byly započítány i zcela nové obchvaty obcí kolem současné silnice I/35 na Jičín a zcela nová silnice směr Lomnice a Semily kolem Tatobit. Tato informace nebyla příliš zdůrazňována a je s ohledem na cenu zásadní. Přitom pro naši regionální dopravu jsou extrémně důležité právě tyto komunikace nižšího řádu a jejich výstavbu je dobré podporovat.

7) Z lokálního pohledu rovněž zaniká nutné dopravní řešení Mladá Boleslav – Jičín, o kterém se již dlouho jedná a které je nutné vzít při posuzování mezinárodního dopravního koridoru do úvahy. Pokud by se tato rychlostní komunikace okolo Sukorad budovala, pak by jižní varianta R35 byla redukována na pouhých cca 7 km okolo Bosně. Tento argument se ale v ekonomickém hodnocení 3 variant R35 asi moc nehodí, protože by jižní varianta byla extrémně levná.

8) Jako významný argument pro severní variantu oproti jižní byla uváděna zajížďka pro kamiony a snaha zkracovat si cestu stávajícím koridorem. Tento argument je dle mého názoru lichý. Ten, kdo jede tranzitním koridorem několik set až tisíc km, ten vůbec neřeší nějaké zkratky, kde by trochu ušetřil na vzdálenosti, ale ztratí na čase (dnes se nevyplatí jet do Brna přes Svitavy, protože je to často pomalejší, než přes Prahu po D1, nikdo nepojede přes Mnichov po víceproudové komunikaci, ale pojede po 60 km dlouhém obchvatu města…). Na druhou stranu regionální doprava (vč. kamionové), která by jela ve stávající ose, tak bude užívat přesně smyslu a poslání regionálních komunikací. A proto tam jsou na místě obchvaty obcí.

9) Rozumím potřebě pohodlného cestování z Turnova do Jičína, kterou má většina Turnováků. Je však třeba si uvědomit tu obrovskou daň, kterou za těch pár ušetřených minut pohodlného předjíždění zaplatíme. I proto se mi zdá rozumnější poslat tranzitní dopravu mimo Turnov a střed Českého ráje a dopravně zkvalitnit stávající jičínskou silnici pro pohodlnou a bezpečnou jízdu a zároveň vybudovat novou silnici na Semily a Jičín, která skutečně Turnovu a všem obcím ulehčí a pomůže. A to vše za menší peníze, než severní varianta.

Rozumím stanovisku paní starostky. Nebudeme to my v Turnově, kdo bude rozhodovat. Mám i neblahé tušení, jak rozhodne kdosi. Ale říci svůj jasný postoj za současného stavu informací lze již teď a bojovat o co nejlepší podmínky a technická řešení, kdyby byla vybrána severní varianta, na to bude ve všech stupních případného budoucího územně plánovacího i stavebního řízení času a příležitostí ještě dost a dost.

TOMÁŠ SLÁMA: Hlasování o tomto bodu  není na pořadu dne, proto nehlasuji, neboli zdržuji se hlasování. Vysvětlím proč. Mám jasno v tom, co chci a co nechci, k rozhodnutí mi chybí potřebné informace. Z tří nabízených variant se domnívám, že ta superseverní je nesmysl. Co se týká varianty severní, neznám její definitivní trasu v našem regionu a už vůbec velmi podstatnou věc, totiž skutečnost, jak bude postavena s ohledem na životní prostředí. Je silný názor, který mluví o tom, že dálnice bude ničit přírodu Českého ráje.  Tomu se sice dá do jisté míry zabránit vhodně zvoleným technickým provedením (tunely, protihlukové bariéry, různé typy jiných nivelačních úprav apod.), ale – bude zmíněné provedení použito v našem případě? Na závěr bych se rád zmínil o jiné podstatné věci, kterou je očekávané  vlastní vytížení rychlostní komunikace.  Z  informací, které jsem si zjišťoval u velkých přepravců s perfektní logistikou, zpracovanou na jakýkoliv úsek mapy Evropy (PPL a DHL), mi totiž nevyplývá, že  všichni tito čekají na dobudování úseku R35 kolem Turnova, aby tudy směrovali každý svůj kamion. Ptám se tedy, o kolik se skutečně  zvedne počet kamiónů projíždějících a popojíždějících dnes a denně Turnovem?

MIROSLAV BERAN: Naprosto souhlasím se stanovisky Ing. Tomáše Tomsy a Mgr. Martiny Pokorné. Měl-li bych se komplexně vyjádřit k problematice R35, opakoval bych argumenty dalších odpůrců severní varianty R35.

Přesto si dovolím něco málo připomenout: argument, že „spojnice“ Turnov – Jičín je – co do plánu vedení koridoru – už jediným nedořešeným úsekem zamýšlené R35, je velice zavádějící svojí formulací! Vždyť se nejedná o řešení dálniční dopravy pro naše občany v úseku Turnov – Jičín (když, tak jen v malé míře), ale jde tranzitní dopravu kamionů z Evropské unie ve směru Stockholm – Istanbul. Toto zdaleka není jen hra se slovíčky: vezmeme-li tuto skutečnost, často umně zakrývanou, v úvahu, pak se jeví argument odpůrců jižní varianty (kolem Mnichova Hradiště), že jižní varianta je cirka o 15 km delší – jako směšný! Co znamená délka 15 km pro řidiče kamionu, který jede tisícikilometrovou trasu?

Dalším racionálním důvodem pro NE severní variantě je hluková zátěž. Občané si zhusta vykládají pojem znečištění životního prostředí jako emise spalin, prašnost, ale podceňují znečištění hlukové. To dovede nenápadně napáchat rovněž nemalé škody na psychickém a fyzickém zdraví občana.

Příznivci severní varianty nechtějí brát v úvahu existenci Geoparku Český ráj. (V minulém volebním období na krajském zastupitelstvu poznamenal dokonce jeden z pánů radních něco na ten způsob, že tomu „kamení“  R35 neublíží…)

Na veřejných fórech, kde se jedná o R35, často hovořím o „bílém průmyslu“, který by byl příznivější alternativou pro rozvoj regionu Českého ráje. S pojmem „bílý průmysl“ jsem se seznámil již při veřejném projednávání vlivu R35 na životní prostředí dne 26. 5. 2005 v Liberci. S tímto pojmem vystoupil v diskusi jeden z českých občanů žijících v Německu. Uvedl, že v Německu v přírodně cenných oblastech rozvíjejí především turismus – což je právě ten bílý průmysl. Oni potenciální turisté nebudou obdivovat čtyřpruhové betonové monstrum s početným technickým dálničním zázemím, s překladišti, se stanicemi PHM… Turisté naopak obdivují přírodní a krajinné krásy Českého ráje, který nelze chápat pouze v hranicích Chráněné krajinné oblasti Český ráj, ale v širším slova smyslu jako celý region. Žel, mám obavu, že většina našich politiků není ekologicky a esteticky kultivována a nechtějí přijímat jinou argumentaci, než výčet – rádoby ekonomických – číselných údajů, za kterými se však  většinou skrývají zájmy různých loby a lačnost po zisku!

Svůj význam mají i osadní výbory. Určitě mají větší možnosti podílet se na věcech veřejných, než občanská sdružení. Patřím ovšem – žel – k té menšině zastupitelů města Turnova, kteří zvednou ruku při hlasování o zřízení osadních výborů Mašov a jižní části Turnova, takže tato forma přímé demokracie je v Turnově v plenkách.

Trochu optimismu: domnívám se, že dlouholeté úsilí odpůrců severní varianty R35 (vedoucí Turnovem a Českým rájem) mělo a má svůj smysl i účinek. Proto „Více Michaelů, kteří budou rvát se s drakem…“ (Snad se na mne nebude zlobit Mgr. Pokorná, že jsem parafrázoval název občanského sdružení, jež založila…)

Související články (celkem 49)

Zobrazit další související články...
Sdílet

Autor článku

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?

Registrace nového uživatele

Reset hesla
Prosím, zadejte svou emailovou adresu. Zašleme Vám nové heslo na email.