BENÁTSKÁ NOC 2011 V ZAJETÍ NEPŘÍZNIVÉHO POČASÍ

0

Zpívali spolu a přitom se na sebe dívali. Bylo jim kolem padesáti a doma měli možná dvě tři odrostlé děti. Když skladba dozněla, ona ho lehce pohladila po ruce a dlouze se na něho zkoumavě zadívala. Možná ta písnička pro ně něco znamenala, když jim bylo dvacet… Ne, to není scéna z „béčkového“ amerického filmu, ale stalo se v hledišti během skladby „Kdo tě líbá…“ legendárního Olympicu na hlavní festivalové scéně 19. ročníku Benátské noci v Malé Skále, která se uskutečnila o posledním červencovém víkendu. Pro někoho možná nostalgie a vzpomínky, pro jiného objevování nových žánrů. A pro tu nejmladší generaci první zkušenosti – od těch hudebních přes zaujetí opačným pohlavím až po ty alkoholové. Měly to tak všechny generace, ti dnešní -náctiletí mají pouze na rozdíl od těch starších více možností a více volnosti. To budiž připomenuto těm, kteří by už už zdvihali mentorský ukazovák!

Právě v tom je asi Benátská noc nejcennější. Muzika pro všechny generace. Že to tak skutečně je, to nejlépe poznáte podle tváří v hledišti. Od dětí po důchodce. Festival začal už ve čtvrtek rozjezdem pro nedočkavé. Mj. se ve stanu Evropy 2 představili liberečtí Hush či kapela 05&Radeček. Naostro vše začalo v pátek 28. července po poledni. Z páteční nabídky stojí za zmínku romští Gipsy.cz, kteří spolehlivě zaplnili scénu ve velkém stanu, na hlavním pódiu se tlesklo a zpívalo s Olympicem, jako vždy strhujícím Divokým Billem a výborným Davidem Kollerem. Hvězdou prvního festivalového dne byli zaslouženě američtí Dream Theater. Tvrdá, metalová kapela vyhlášená instrumentálními výkony jednotlivých členů. Pro většinu návštěvníků patrně vrchol celého festivalu. Už tato světová top kapela hrála nicméně v dešti. Ten maloskalské louky u Jizery zkrápěl po celý zbytek večera. Muzikanti italské kapely Lacuna Coil, německých In Extremo a českého Arakainu o tom mohou vyprávět, jak se ladí na větru a dešti. V pátek v noci ovšem ještě nikdo netušil, jak fatálně počasí poznamená celý festival.

n201108011331_rep_162_011_benatska

n201108011331_rep_163_011_benatska

n201108011331_rep_164_011_benatska

n201108011331_rep_165_011_benatska

n201108011331_rep_166_011_benatska

n201108011331_rep_167_011_benatska

„Nepamatuji, že bych v létě na otevřené scéně hrála za takového chladu a deště,“ uvedla v sobotu odpoledne jedna z prvních vystupujících druhého festivalového dne, Aneta Langerová. Měla pravdu, vítr totiž hnal déšť přímo na pódium, až bylo o strach na elektrické nástroje hrát. Z této reality byli i viditelně zaskočeni Černý, Holas a spol. Nakonec ale Čechomor bariéru mezi hledištěm a jevištěm prolomil. V pláštěnkách, holínkách, pod deštníky, nebo naopak v sandálech a kraťasech tančila půlka hlediště. Tu rozněžnila i Lucie Bílá, která připomněla, že má nedaleko chalupu, ale na Benátské si zazpívala až na jejích devatenáctinách. I přes nasazení se ale divákům omluvila, že díky počasí nemůže jít „do toho“ s hlasivkami naplno. Po ohlášení, že pro nemoc nepřijedou Nightwork, část návštěvníků, zejména ti, kterým neseděla hlavní hvězda večera, „techno“ kapela Scooter, pobyt v Malé Skále vzdala. Chinaski a hlavně švédští Clawfinger ale byli skvělí!

n201108011332_rep_168_011_benatska

n201108011332_rep_169_011_benatska

n201108011332_rep_170_011_benatska

n201108011332_rep_171_011_benatska

n201108011332_rep_172_011_benatska

n201108011332_rep_173_011_benatska

 A to je z Benátské 2011 vše. Kdo promočený vydržel ve stanu do neděle, nebo se do Malé Skály v neděli vydal, byl zklamán. Pořadatelé nedělní program zrušili. Ostatně, už v sobotu plocha pro diváky připomínala oraniště a začínala být opravdu nebezpečná. O mnoho se nezlepšila, ani když v neděli přestalo pršet. A tak diváci přišli o vystoupení nejlepšího světového revivalu legendárních Beatles, houslového dua Famme2fatale, kapely Znouzectnost, legendárního Václava Neckáře, koncert houslisty Jaroslava Svěceného a slovenské kapely Cigánski diabli či Kamila Střihavku a spol. Co naplat. Větru, dešti neporučíš, v letošním létě nejde o první akci, která tím takto utrpěla. O to víc přijde líto vynaložené energie ze strany pořadatelů, když výsledkem je zklamaný a mnohdy i notně naštvaný divák… Těch nakonec dorazila zhruba polovina předpokládaného počtu, asi 15 tisíc.

 

BENÁTSKÁ NAOKRAJ VE TŘECH ZAMYŠLENÍCH

1) Několikaletý pobyt na Benátské noci nutí k zamyšlení. Kam festival vlastně směřuje? Podle pořadatele chce být festivalem rodinným. Tomu se dramaturgie v posledních zhruba dvou třech letech přizpůsobuje velmi rozhodně. Zatímco dříve bylo vystoupení třeba Dalibora Jandy bráno s velkou nadsázkou, dnes už nikoho nepřekvapí účast hvězd a hvězdiček popu a středního proudu. Jestli odklon od pravověrných rockerů, kteří dříve tvořili většinu návštěvníků, k žánrově širokému festivalu bez mantinelů je tím správným vykročením, to ukáží až další ročníky. Pořadateli lze popřát než šťastnou volbu. Ona to v dnešních podmínkách opravdu není žádná legrace uspořádat takovýto megafestival.
 

n201108011333_rep_178_011_benatska

n201108011333_rep_179_011_benatska

n201108011333_rep_177_011_benatska

2) A pokud víkend uprostřed prázdnin můžete srovnávat trochu i v zákulisí, cítíte i zde změny. Dříve na Benátské v zákulisí vládla příjemnější, až rodinná atmosféra. Tím jak na festival ale přijíždí více hvězd showbyznysu, přijíždí bohužel i víc paparazziů, hvězdy se uzavírají, tvoří se další bariéry. Dříve bylo možné atmosféru festivalu čtenářům přiblížit z více stran, reportáž byla barvitější, ochranka milejší, všichni si vzájemně vycházeli více vstříc. Tahle pohoda letos moc nebyla, ale třeba to bylo tím počasím…

n201108011332_rep_174_011_benatska

n201108011333_rep_175_011_benatska

n201108011333_rep_176_011_benatska

3) Když člověk s fotoaparátem vyrazí na stejnou akci po několikáté, dostává se časem do jistých klišé a postupů. Profesionálně je to asi dobře, a sice čtenáři pokaždé podat co nejucelenější sdělení, které bude zahrnovat vše – od kapel na pódiu přes banjo jumping po vyhazování ze sedla elektrického býka. Letos promiň, vážený čtenáři, že to bude trochu jinak. I fotograf si chce občas akci užít, a tak jsem až na pár hvězd vypnul na fotoaparátu barevný mód a vybíral si tváře. Návštěvníků i účinkujících. Jde o jednoduché pravidlo, které se vyučuje i na fotografických školách: Když snímek oprostíte od někdy zbytečných barev, více se soustředíte na tvář, oči a ústa a snažíte se odhadnout, co je v nich vepsáno…


Související články (celkem 52)

Zobrazit další související články...
Sdílet

Autor článku

Komentáře

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?

Registrace nového uživatele

Reset hesla
Prosím, zadejte svou emailovou adresu. Zašleme Vám nové heslo na email.