Jistě, objektivně lze napsat, že do Malé Skály letos přijelo přes 16 tisíc lidí, kteří zde prožili intenzivně tři dny svého života. Hudba zněla ze čtyř podií, vystoupilo na 130 kapel většinou rockového žánru. Poměrně malá obec v Českém ráji se proměnila na pulsující okresní město se stovkami aut a několika tisíci stany. I ti tradiční bezdomovci, patřící již ke koloritu, letos tábořili jako obvykle u Boučkova statku. Zvládnout takovou masu lidí ve věku od 1 do 80 let, to chce pořádnou dávku organizačních schopností. Nicméně: Kromě drobných incidentů, několika odtažených aut a asi tří vykradených stanů se sem lidé přijeli hlavně bavit. A v tom je hlavní smysl těchto letních, prázdninových akcí… Esoteriku tady nehledej.
Samozřejmě,
Letos poprvé pořadatelé vykupovali kelímky od piva za korunu. Je ale fakt, že večer se jich stejně většina válela po zemi. Kdo ale viděl areál ve dvě v noci a potom ráno kolem deváté, viděl dvě různá místa. Bohužel perfektně uklizené prostory lidi během dne zaplní nepopsatelným svinčíkem. Co dělat, některé našince nepředěláš, tady asi pomůže jen trpělivost a pravidelný úklid…
A atmosféra obecně? Když vidíte vedle sebe pod pódiem zpívat patnáctileté kluky, dvacetileté holky a šedesátiletého mladíka, co víc si přát. Škoda, že ta pospolitost většinou za branami festivalu končí…
Je to různé, někdo si sem chodí užívat, teenageři zajedou pro první zkušenosti všeho druhu, jiní přijdou z nedostatku jiné nabídky, ale věřím, že většina lidí na
Pátek 25. července
Ewa Farna. Jistě víte, o kom je řeč.
Arakain. Hm. Dobrý, pro fotografa fotogenický, ale když tuhle kapelu sleduji pár let, je to hodně stejné. Stejně dobré, ale stále to není na hvězdu večera v hlavním čase. Ale o to těm klukům asi sotva jde…
Jaroslav Uhlíř. Přiznávám, že když jsem ho viděl přijíždět do zákulisí, říkal jsem si, co blbne, aby ho nevypískali. To byl tedy, přátelé, omyl. Na hlavní scéně zněl tvrdý rock a tady se zpívaly písničky z pohádek a filmů od Vrchního prchni, přes Tři veterány po Vratné lahve. A když jsem potom viděl mladého kluka v odrbané bundě a řetězem na krku, jak společně zpívá s vedle stojícím padesátníkem písničku pro děti v mateřince: Krávy, krávy, jaký máte hlas… no to bylo na zamáčknutí slzy. Když někdo umí, tak prostě umí. Bez světel a pyrotechnických efektů, postarší chlapík za elektrickým pianem sám na pódiu, před ním stovky lidí… A byli jeho! Pro mě jeden z vrcholů letošní Benátské.
Doga. Hm. Když jsem je před lety viděl poprvé, hodně mě dostal ten tah na branku kytaristy a zpěváka v jedné osobě. Letos si dokonce zahrál na vězně za mřížemi než se proměnil v popudlivého chlapíka, který rtuťovitě lítá, hraje a neustále komunikuje s diváky. Doga nezklame, je to standard jako Arakain. Obě kapely patří na každou dobrou rockovou přehlídku.
Walda Gang. Když před dvěma lety kamarád mého fotografického kamaráda Romana vykládal, že chystají něco, co bude lidi bavit, že tam budou tančit pupkáči a budou se hrát písničky od táboráků v rockovém podání, a že našli dvojníka Waldemara
Waltari. Jen mírně zasvěcen jsem sledoval podmanivého zpěváka a vnímal muziku. Letos byla Benátská jako vždy hlavně česká, ale i trochu britská, trochu finská a hodně slovenská. „Od finských Waltari si seženu cédéčko, myslím, že je co poslouchat,“ říkal jsem si, když jsem uháněl areálem na hlavní scénu fotit své oblíbence – Divokýho Billa. „Jak ti to šlape, jak ti to šlape, chlape…“ (Svatá pravda). Ano, na český bigbít bez obezliček slyším. Tahle kapela je pro mě nástupcem
A po Billovi přišli Lordi. A já byl prakticky nepřipraven. Že vystupují v oblečcích někde mezi Pánem prstenů a Hvězdnými válkami, to jsem věděl. Když jsem ale na ně v zákulisí narazil poprvé, být to na samotě v lese, tak odhazuji foťáky a prchám. Fakt povedený příšery. Fuj tajbl! Bylo to až směšné, jak ale byli všichni nesmírně milí, na autogramiádě se podepisovali holkám na břicha, ochotně pózovali… Na pódiu už mě tolik nedostali, fotky jsou sice efektní, ale vyjmenuji tak pět kapel, které metal hrají stejně dobře a slavní asi nikdy nebudou. Lordi, to je super nápad ve správnou chvíli. Jak je vidět, ještě pořád nápad s trochou štěstí stačí. A pak že je jen všude korupce a zavřená vrátka na petlici…
Páteční noc pro mě na
Sobota 26. července
Dal jsem si pauzu a směr
Ondřej Hejma a Žlutý pes. Je příjemné tohohle chlapíka vidět a slyšet. Vždy si vzpomenu na jednu Folkovou noc na Frýdštejně před lety, to když byla „Sametová“ novinkou…
Byl jsem se podívat i na synovi známého otce. Na „Uvolněte se, prosím“, se dívám pravidelně, muziku Davida Krause jsem ale ještě nezkousl (chystám se ale na to). Synové známých otců to ale mají těžší než my ostatní…
Potom ještě na skok na Petra
A ze střední školy zase do reality. Přiznávám, že popík moc nemusím, tak jsem se na hlavní hvězdu sobotního večera ani moc netěšil. Kim Wilde je ale přece jen jméno, a když ji můžete vidět z pár metrů… Pěkné, i nějakou tu melodii znám z rádia. A fotka jak drží ohnivou kouli, se taky docela povedla…
Škwor. Jo. V sobotní noci dokázali mistrně zužitkovat velkoplošnou projekci, šlapající, hodně tvrdá kapela si zaslouží příště hlavní scénu v dobrém čase!
Neděle 27. července
„Kdo tě líbá, když né já…
„Pane Suchý, já vám už čtyřicet let píšu dopis a ještě jsem ho nedopsal. Chtěl jsem vám poděkovat za to, jak mě vaše písničky tahaly z bryndy, jak mi stále dělají dobrou náladu. Nemohl byste mi dát kus papíru, já bych se jen podepsal a potřásl vám pravicí?“ „Jo, pane, podepisovat se nemusíte, potřeseme si pravicí a podíváme se dlouze do vočí, tam to bude napsaný.“ Tak tahle dojemná scénka se odehrála při autogramiádě dalšího nedělního vystupujícího, legendárního Jiřího Suchého. A ten návštěvník? Inu, široké je spektrum lidí, co na Benátskou přicházejí…
Pan profesor a jeho žáci. „Dobrý podvečer
|
Co by to bylo za festival bez diváků. Chodil jsem mezi nimi, povídal si a fotil. Na fotky se podívejte už bez komentáře. Snad jsem vás jím moc neunavil, ale prostě jsem musel tu vstřebanou energii nějak vydat…
Snímek na úplný závěr. Konferenciér hlavní scény Jiří Pomeje a tvůrce a hlavní organizátor festivalu Pavel
Související články (celkem 52)
- VÝTEČNĚ! TAKY NĚCO PRO 50+
- ŽIVOT JAKO JEDEN VELKÝ ROCK’N’ROLL
- BENÁTSKÁ! 2017, FESTIVAL ZAČÍNÁ, VÝHERCI VOLNÝCH VSTUPENEK
- BENÁTSKÁ! POŘADATELÉ SE PŘIPRAVUJÍ NA JEJÍ ČTVRTSTOLETÍ
- SETKÁNÍ NA BENÁTSKÉ! TOM JONES I DAN BÁRTA SE POTKAJÍ S FANOUŠKY (VÝHERCI SOUTĚŽE TVA)
- BENÁTSKÁ! 2016 – NEJVĚTŠÍ HUDEBNÍ FESTIVAL V REGIONU. SOUTĚŽ O VSTUPENKY!
- OHLÉDNUTÍ ZA 23. ROČNÍKEM FESTIVALU BENÁTSKÁ
- JEDEN Z NEJVĚTŠÍCH HUDEBNÍCH FESTIVALŮ V ČR – BENÁTSKÁ! – SE HLÁSÍ O SLOVO (SOUTĚŽ O VSTUPENKY)
- BENÁTSKÁ! 2014 JE MINULOSTÍ
- VZHŮRU NA BENÁTSKOU! VÍTĚZOVÉ DRUHÉHO KOLA SOUTĚŽE O VOLNÉ VSTUPENKY
- ZADARMO NA LETOŠNÍ BENÁTSKOU!? JE TU JEŠTĚ JEDNA ŠANCE!
- LEGENDÁRNÍ IVAN KRÁL SE CHYSTÁ NA BENÁTSKOU! SOUTĚŽ O VOLNÉ VSTUPENKY!
- ANI SKANDINÁVCI BENÁTSKOU NOC NEOCHLADILI, NIGHTWISH JI NAOPAK PŘIVEDLI DO VARU
- NA BENÁTSKOU NOC ZADARMO, LETOS NAPOSLEDY
- NA BENÁTSKOU NOC ZADARMO? POSLEDNÍ MOŽNOST!
- JE LIBO VOLNÉ VSTUPENKY NA BENÁTSKOU NOC?
- TŘI MAGICKÉ NOCI A DVA KONCERTY. MALÁ SKÁLA, SYCHROV, LIBEREC, VESEC U LIBERCE – SOUTĚŽ O VOLNÉ VSTUPENKY!
- MALÝ PRŮVODCE BENÁTSKOU NOCÍ 2012
- BENÁTSKÁ NOC 2012: TŘETÍ (POSLEDNÍ) KOLO SOUTĚŽE O VOLNÉ VSTUPENKY