Obec Sychrov se nachází ve vzdálenosti asi 20 km jižně od Liberce a 8 km severně od Turnova. Je další z obcí libereckého okresu, která spadá do správního obvodu obce s rozšířenou působností Turnov. Známá je především zámkem, v němž sídlí i Územní památková správa Národního památkového ústavu pro Liberecký, Královéhradecký a Pardubický kraj. K trvalému pobytu je v obci přihlášeno 214 obyvatel, pod Sychrov patří i místní části Radostín, Třtí, Sedlejovice a Vrchovina.
Obec spravuje sedmičlenné zastupitelstvo, v jehož čele stojí od roku 2022 starosta Stefan Canov. O bezpečnost v obci se stará OO PČR Český Dub, poštu doručuje pošta Sychrov. Základní škola pro 1.–5. ročník (na snímku) se nachází v místní části Radostín a navštěvuje ji 50 školáků. Sychrov má dobré silniční i železniční spojení s okolími městy, rozkládá se na ploše 651 hektarů a jeho střední nadmořská výška činí 384 m n. m.
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1367, kdy v místě stála obec Svojkov, která však v 17. století zanikla. Na jejím místě byl postaven zámek Sychrov, který dal název i přilehlé obci. První zmínka o místní části Radostín je z roku 1543, o Třtí z roku 1379, Sedlejovicích z roku 1543 a o Vrchovině z roku 1592. Všech pět částí obce se nachází na katastrálním území Radostín u Sychrova. V obecním znaku najdeme pět klasů převázaných stuhou, což představuje sepětí pěti místních částí obce.
Obec je hojně turisticky navštěvovaná, a to především díky místnímu zámku a krásné přírodě. Na místě zámku stávala gotická tvrz, která ale zanikla v období třicetileté války; na jejím místě byl pak v letech 1690-1693 vystavěn dvoupatrový barokní zámek. Ten v roce 1820 koupila francouzská knížecí rodina Rohanů a zámek se stal jedním z jejích hlavních sídel. Potřebám rodiny však přestal vyhovovat, a tak byl ve 20. letech 19. stol. rozšířen ve stylu pozdního klasicismu. Kníže Kamil Filip Josef Idesbald Rohan pak v letech 1847-1862 nechal provést rozsáhlou přestavbu zámeckých budov ve stylu romantické gotiky, vzápětí byly novogoticky upraveny i veškeré zámecké interiéry. Ve 2. polovině 19. stol., v době knížete Kamila, vášnivého botanika, se těšil přízni přilehlý zámecký park.
Poslední majitel z rodu Rohanů, Alain Rohan, přijal ve 30. letech 20. stol. německé občanství. Po druhé světové válce byl majetek Rohanů na základě Benešových dekretů konfiskován československým státem, od roku 1950 je postupně zpřístupňován veřejnosti. U zámku se rozkládá rozsáhlý anglický park s rozlohou 26 hektarů, s alejí platanů a konifer; v parku byla vystavěna oranžerie v klasicistním slohu a romantická „vítací“ brána zvaná Arturův hrad. Zámek Sychrov byl cílem řady našich i zahraničních filmařů. Na zámku pobýval mj. i Antonín Dvořák, který zde složil část opery Dimitrij.
Z dalších památek je třeba jmenovat 120 metrů dlouhý, 32 metrů vysoký a 11 metrů široký dvoupatrový kamenný železniční most přes říčku Mohelku, který byl vystavěn v letech 1857-1859 pro potřeby nově budované železnice. Oblouky jsou uspořádány ve dvou řadách, kde řada půlkruhových oblouků je vystavěna nad šesti níže položenými oblouky, které ovšem nejsou půlkruhové jako vrchní patro, ale stlačené.
V letech 1930–1931 byla v obci postavena funkcionalistická Ozdravovna Radostín podle projektu architekta Ladislava Kozáka, v níž bývala dětská ozdravovna pro děti s obezitou. Poté, co přestaly zdravotní pojišťovny léčbu hradit, budova zůstala opuštěná, chátrala a v roce 2018 byla zakoupena soukromým vlastníkem; z jeho plánu na vybudování domova důchodců ale sešlo. Architektonicky zajímavá budova bývalé ošetřovny je po dlouhá léta nevyužitá, místnosti jsou prázdné. Stále stojí letitá dřevěná „dýchárna“, kam dávaly sestřičky dětem lehátka, aby mohly inhalovat vzduch. Menší budova druhé bývalé ozdravovny je užívána k bydlení.
Třtí
K dalším pamětihodnostem v obci patří památkově chráněný sloup se sochou Panny Marie na návsi ve Třtí, památkově chráněný krucifix a lípa v Sedlejovicích, památkově chráněný krucifix, kamenná kašna s pumpou a skupina devíti lip na Vrchovině. K hojně navštěvovaným místům patří rovněž meandry říčky Mohelky.
K aktivním spolkům v obci patří zejména hasiči v Sedlejovicích, kde je zřízena i výjezdová jednotka, dále hasiči v Radostíně, myslivci a včelaři. Spolky jsou nápomocny při pořádání společenských akcích v obci, jako například při organizování poutě, která se koná vždy první víkend v září, dětského dne či hasičských soutěží. Další kulturní a společenské akce pořádá ve své režii zámek.
Sedlejovice
A jak hodnotí život v obci její starosta?
„Naše obec je známá hlavně díky zámku, ale život v obci se odehrává v místních částech, které jsou trochu stranou hlavního turistického ruchu. Rozšiřování obce je omezené zejména přírodním charakterem krajiny, kde velkou částí katastru protéká říčka Mohelka se svými meandry a záplavovým územím. Z druhé strany tvoří obec hranici s hodkovickým letištěm a dalším omezením pro novou výstavbu je také zóna památkové ochrany. Vzhledem k tomu má obec velký katastr a malý počet obyvatel, což je problematické zejména vzhledem k poměrně nízkému rozpočtu a velkému počtu komunikací a mostů, které obec spravuje. Na druhou stranu je tak zachován velmi zajímavý charakter krajiny, která nabízí nedotčená zákoutí v kombinaci s citlivě obhospodařovanou zemědělskou krajinou a velkou část katastru tvoří také lesy. Kromě kulturních akcí na zámku pořádá obec za pomoci spolků různé akce, jako například dětské dny, karnevaly, sousedská setkání a další.“
Připravil: Vlastislav Šnajdr, vlastasnajdr@seznam.cz
Související články (celkem 34)
- ROVENSKO POD TROSKAMI – MĚSTO S REBELANTSKÝMI ZVONY
- SYCHROV – OBEC SE STÁTNÍM ZÁMKEM
- OLEŠNICE – OBEC SE ZŘÍCENINOU HRADU
- SVIJANSKÝ ÚJEZD – PŘÍJEMNÁ OBEC K ŽIVOTU
- SVIJANY – OBEC PROSLAVENÁ PIVEM A MOUKOU
- PĚNČÍN – OBEC S OVOCNÁŘSKOU TRADICÍ
- PŘEPEŘE SLAVÍ 700 LET
- PACEŘICE – OBEC ZNÁMÁ PŘEDEVŠÍM MEZI ŘIDIČI
- KLOKOČÍ – MALEBNÁ VÍSKA POD SKALAMI
- HRUBÁ SKÁLA – OBEC V SRDCI ČESKÉHO RÁJE
- VŠEŇ – OBEC NA ROZHRANÍ TŘÍ OKRESŮ
- OHRAZENICE – OBEC, KTERÁ SI UHÁJILA SAMOSTATNOST
- VYSKEŘ – OBEC S DALEKÝMI VÝHLEDY
- SOBĚSLAVICE – OBEC ŽIJÍCÍ POKLIDNÝM ŽIVOTEM
- KACANOVY – OBEC, JÍŽ DALI JMÉNO ITALŠTÍ BRUSIČI
- LAŽANY: OBEC S VŮNÍ OVOCE
- PŘÍŠOVICE – OBEC S TVÁŘÍ MĚSTA
- RAKOUSY – OBEC V ÚDOLÍ ŘEKY JIZERY
- KARLOVICE – OBEC V SRDCI ČESKÉHO RÁJE