Obec Loučky se nachází v Libereckém kraji asi 9 km od Turnova a 6 km od Železného Brodu v prostoru mezi Betlémskými a Besedickými skalami. Součástí obce Loučky je osada Podloučky. V obci je v současné době hlášeno 166 trvale žijících obyvatel, za posledních 15 let jejich počet stoupl o 20. Je zde 82 domů, z nichž plná třetina slouží k rekreaci. Loučky mají kouzelné okolí s višňovými a třešňovými sady, skalními útvary a čistým životním prostředím, nezasaženým průmyslovou výrobou a nadměrnou dopravou.
Mezi dominanty Louček patří kostel sv. Antonína Paduánského. Původní kostel, který pocházel z let 1785-1792, vyhořel v roce 1915. Opraven byl v letech 1919-1921. Jedná se o jednolodní stavbu, oltáře pocházejí z novějšího období, na hlavním oltáři je socha sv. Antonína Paduánského z 80. let 18. století, v lodi se nachází křížová cesta z období po r. 1700, v sakristii pak socha sv. Jana Nepomuckého z 2. poloviny 18. století. Kostel je od 19. ledna roku 2009 chráněn jako kulturní památka České republiky. Dále v obci v letních měsících poskytuje svou korunou stín státem chráněná lípa srdčitá, v budově bývalé školy v současné době sídlí obecní úřad, obecní knihovna a obecní minimuzeum „Výstavní zastavení“, kde kromě torza pohyblivého betlému můžete vidět i úlomek původního kostelního zvonu z roku 1862.
V obci je na rozcestí poloroubená budova sokolovny, která sloužila nejen sportovním, ale i společenským aktivitám místních obyvatel, spolkům, hasičům i sokolům. Bohužel zhruba před třemi lety se zde objevila dřevomorka. Ta ochromila nejenom provoz samotné sokolovny, ale i společensko-kulturní život v obci. Sokolové spolu s obcí hledají cesty a finanční prostředky, jak budovu, která bude v brzkém čase slavit 100 let, vrátit do života obce.
Obec je součástí CHKO Český ráj a osada Podloučky byla vyhlášena v roce 2010 přírodní památkou. Přestože je život v obci poklidný, najdou se zde i problematická témata – kvalita pitné vody, s ní související čištění odpadních vod, nebo stav komunikace v majetku Libereckého kraje a další. Přestože až do Klokočí dojedete od Turnova po silnici nové a od zdejší sokolovny až na Malou Skálu také, dvoukilometrový úsek uprostřed na svou opravu teprve čeká. Možná je to dáno skutečností, že se řeší nový přivaděč pitné vody nebo odkanalizování obce, nicméně milionové investice ještě nemají konkrétní obrysy a silnice ze 40. let minulého století by si rekonstrukci jistě zasloužila. Popřejme tedy starostce obce Lence Kvintusové a zdejším zastupitelům hodně sil, aby se to co nejrychleji podařilo.
Vlastislav Šnajdr, vlastasnajdr@seznam.cz
Z historie obce:
První písemná zmínka o obci je z roku 1499. Tehdy patřila Vokovi z Hruštice z rodu Markvarticů. Název Loučky byl pravděpodobně odvozen od mýtičů lesů nebo uhlířů. Výraz „loučka“ totiž původně označoval promýcené borové lesy. V roce 1514 se Loučky staly součástí skalského panství, v roce 1623 byl majitelem skalského panství Albrecht z Valdštejna, který je i s celým panstvím prodal roku 1628 Mikuláši Des Foursovi. V roce 1864 se Loučky, jako obec s vlastním kostelem, farou, hřbitovem a školou, staly obcí katastrální. Patřily k nim dále obce Besedice, Hamštejn, horní část Koberov, Michovka, Vranové a Zbirohy. Po Josefínské správní reformě patřily Loučky do okresu Železný Brod, při další reorganizaci státní správy v roce 1960 byla obec přičleněna do okresu Semily a sloučena s obcí Klokočí. Tím vznikla obec Klokočské Loučky. Tento stav trval do roku 1990, kdy byly obce opětovně rozděleny. V historických pramenech můžeme najít i názvy Zadní Loučky nebo Kostelní Loučky.
Sokolovna v Loučkách
Související články (celkem 34)
- ROVENSKO POD TROSKAMI – MĚSTO S REBELANTSKÝMI ZVONY
- SYCHROV – OBEC SE STÁTNÍM ZÁMKEM
- OLEŠNICE – OBEC SE ZŘÍCENINOU HRADU
- SVIJANSKÝ ÚJEZD – PŘÍJEMNÁ OBEC K ŽIVOTU
- SVIJANY – OBEC PROSLAVENÁ PIVEM A MOUKOU
- PĚNČÍN – OBEC S OVOCNÁŘSKOU TRADICÍ
- PŘEPEŘE SLAVÍ 700 LET
- PACEŘICE – OBEC ZNÁMÁ PŘEDEVŠÍM MEZI ŘIDIČI
- KLOKOČÍ – MALEBNÁ VÍSKA POD SKALAMI
- HRUBÁ SKÁLA – OBEC V SRDCI ČESKÉHO RÁJE
- VŠEŇ – OBEC NA ROZHRANÍ TŘÍ OKRESŮ
- OHRAZENICE – OBEC, KTERÁ SI UHÁJILA SAMOSTATNOST
- VYSKEŘ – OBEC S DALEKÝMI VÝHLEDY
- SOBĚSLAVICE – OBEC ŽIJÍCÍ POKLIDNÝM ŽIVOTEM
- KACANOVY – OBEC, JÍŽ DALI JMÉNO ITALŠTÍ BRUSIČI
- LAŽANY: OBEC S VŮNÍ OVOCE
- PŘÍŠOVICE – OBEC S TVÁŘÍ MĚSTA
- RAKOUSY – OBEC V ÚDOLÍ ŘEKY JIZERY
- KARLOVICE – OBEC V SRDCI ČESKÉHO RÁJE