VYSKEŘ – OBEC S DALEKÝMI VÝHLEDY

0

Obec Vyskeř se nachází ve vzdálenosti necelých 10 km jižně od Turnova na úpatí stejnojmenného vrchu. Má rozlohu 961 hektarů a trvale zde žije 407 obyvatel, její střední nadmořská výška činí 372 m n. m., což ji řadí mezi nejvýše položené obce na Turnovsku. První písemná zmínka o Vyskři pochází z roku 1318. Dominantou obce je kaple sv. Anny, která stojí na vrcholku kopce v nadmořské výšce 465 m n. m.

Obec má šest místních částí: Vyskeř, Drahoňovice, Lažany, Mladostov, Poddoubí a Skalany. Spojení Vyskře s okolím zajišťují autobusové spoje společnosti BusLine na lince Turnov – Vyskeř a dále letní turistické spoje z Turnova, Jičína a Sobotky.

K pamětihodnostem v obci patří především již zmíněná kaple sv. Anny z roku 1830, která byla postavena na základech původní kaple z 15. století. Od roku 1964 je chráněna jako kulturní památka. Dále sem patří původně gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie u místního hřbitova, který byl vystavěn na místě kostela původního a vysvěcen 9. listopadu 1925. Od kostela vede ke kapli křížová cesta se 14 zastaveními z roku 1825, která byla v roce 1999 kompletně zrestaurována. Na konci křížové cesty stojí tři kříže a Boží hrob, což je uměle vytvořená jeskyně pod kaplí. Od kaple je úžasný rozhled do širokého okolí. K odlesnění bylo přistoupeno kvůli špatnému zdravotnímu stavu dřevin, vrch se tak vrátil do původní podoby. V současné době je již druhým rokem spásán kozami a ovcemi, což je nejekologičtější možnost udržení původního odlesněného stavu.

K dalším pamětihodnostem patří osmiboká dřevěná zvonice z roku 1750, která je zapsána do seznamu národních kulturních památek. Na návsi stojí socha sv. Jana Nepomuckého. Nelze zapomenout ani na Pekařovu bránu v místní části Lažany; jedná se o silniční tunel, vysekaný v roce 1914 do skály Mnich při stavbě silnice ze Sobotky na Vyskeř. Tunel je dlouhý čtyři metry, výška jeho gotického oblouku činí 4,9 metru a na jeho vrchol vedou schody. Pekařova brána byla zapsána do České knihy rekordů jako oficiálně nejkratší tunel v ČR.
V obci a okolí byla vysázena řada stromů a alejí, z nichž nejznámější je Alej Mahátma Gándhího. Ta byla vysazena po dohodě s velvyslanectvím Indické republiky ke 150. výročí narození Mahátma Gándhího. Vysazeno zde bylo 149 ovocných stromů s tím, že první strom byl vysazen na zahradě indického velvyslanectví.

V současné době v obci probíhá největší investiční akce v novodobé historii, a to odkanalizování centrální části. To přináší občanům určitá omezení, zejména v dopravě.
K občanské vybavenosti patří pošta, obchod se smíšeným zbožím, restaurace v bývalé škole s možností ubytování. V obci působí několik živnostníků, jako například čalouník a truhláři, lidé z Vyskře do zaměstnání dojíždějí do průmyslových závodů do Turnova a Mladé Boleslavi. Základní škola byla zrušena v roce 1977, děti dojíždějí do škol na Všeň, do Mašova nebo do Turnova. Předškoláci navštěvují mateřskou školu v Olešnici.

O kulturní život a spolkovou činnost v obci se kromě obecního úřadu starají hlavně hasiči, automotoklub, Sokol, myslivecké sdružení a Český červený kříž. K zásadním akcím patří traktoriáda, otevírání a zavírání studánek, taneční zábavy, posezení při dechovce, rozloučení s létem pro děti či badmintonový turnaj.
Před dvěma lety obec zakoupila budovu bývalé fary s cílem vybudovat zde pět malometrážních bytů pro seniory a dva větší byty pro rodiny, další byt obec vybuduje v bývalé nocležně u autobusové zastávky. V plánu je rozšíření zázemí u hasičárny, u fotbalového hřiště by měl vzniknout singl trek pro horská kola. Obec má plánů hodně, vše nyní záleží na ekonomické situaci a vývoji cen.

A jak hodnotí život v obci její starosta Jan Kozák?
„Na Vyskři s přestávkami na studium a práci v rámci ČR žiji celý život. Dalo by se říct, že zde znám každé zákoutí a všechny spoluobčany. Myslím, že se nám tu žije dobře. Snažíme se, aby to tak bylo pro naše obyvatele i turisty. Za osm let starostování vím, kde máme co nabídnout a co se povedlo, zároveň ale také to, co by se mělo zlepšit a nač je třeba se zaměřit. Život na vsi má svá specifika a nejinak je tomu u nás. Dojíždění za prací či za vzděláním je jednou z věcí, které k tomuto životu neodmyslitelně patří. Život v obci by nebyl možný bez spolků a dobrovolníků, zkrátka lidí, kteří na úkor svého času a svých rodin dělají něco navíc pro druhé, bez nároku na odměnu. Naštěstí na Vyskři je takových lidí ještě dost a za to jsem velmi rád. Velké díky každému, kdo rád pomůže, namísto aby jen brblal u piva. Nedávno jsme oslavili 700 let od první písemné zmínky o obci a já věřím, že pokud tu budou žít lidé, kteří cítí k tomuto nádhernému místu podobný vztah jako já, čekají nás na úkor nelehké doby světlé zítřky.“

Legendy o kapli sv. Anny – citováno z knihy Václava Durycha „Z Českého ráje“, rok vydání 1868 (v původním znění):
Za Kouty rozkládá se na úpatí vizkeřského kopce probudilá osada Vizkeř s kostelem, zasvěceným Nanebevzetí Panny Marie. Kostel ten stáří úctyhodný, připomíná se již roku 1384 jako kostel farní. Mimo chrám Páně zasluhuje zmínky pěkná budova školní z roku 1840, kteráž vizkeřskou osadu vymyká z oné nechvalné řady českých dědin, jež zvěčnilo péro Svatopluka Čecha pernou, ale zasloužilou satirou.
Ve Vizkři stával též poplužní dvůr, který byl v třicetileté válce Švédy zničen. Dvůr ten patřil prý zprvu jakémusi Viskrovi, jehož jménem pojmenována též osada, jež kolem dvora během času vznikla.
Dle podání jiných měly původ a jméno Vizkře daleko romantičtější pozadí:
Dle druhé verse byl prý jeden z držitelů nedaleké tvrze mladějovské obléhán mstivým rytířem ze Zahořan, který hodlaje svého protivníka i jeho rodinu zahubiti, volil k tomu cestu úskočnou pod pláštíkem tmavé noci. Lesť se mu však nezdařila a drzý rušitel zemského míru byl s krvavým čelem odražen od mladějovské tvrze. Nezoufal ale nad svým nezdarem a chystal se k obnovení útoku. V té tísni vzpomněla si spanilá dceř obleženého mladějovského rytíře na přítele otcova, rytíře Tura v Turově (dnes Turnově). Statečná dívka odhodlala se požádati rytíře Tura za přispění a pomodlivši se ku své patronce sv. Anně, zmizela v tajném průchodu, který ústil v černých lesích, mladějovskou tvrz vroubících. Vyšedši ze sklepení, octla se dívka v neznámé jí končině, kterou dlouho na to bloudila, zoufajíc nad neúspěchem své obětavosti. V té tísni vzpomněla si však poznovu na svoji patronku, sv. Annu a sotva že první zbožný vzdech vyslala ta růžová její ústa, vzplál na vysokém kopci před ní rozloženém mohutný keř a plamen ozářil celou okolní krajinu. Z keře se ozval libý hlas: „Viz keř, má dcero a důvěřuj!“
Slovy těmito povzbuzena, vydala se šlechetná dcera rytíře k Turovu, kdež oznámila, v jakém nebezpečí se její otec nachází. Rytíř Tur nemeškav, ihned v noci vypravil se s hojným zástupem k Mladějovu, kamž přibyl ve chvíli rozhodné, kdy již žoldnéři stékali valy mladějovské tvrze. Obléhající zástupy byly na to pobity i se svým pánem a ku cti a chvále sv. Anny, která k zamezení krutého úmyslu rytíře Zahořanského přispěla, postavena neohroženou a nábožnou šlechtičnou mladějovskou kaple na vrchu, kde osudné oné noci vzplál keř.

Připravil: Vlastislav Šnajdr, vlastasnajdr@seznam.cz

Související články (celkem 34)

Zobrazit další související články...
Sdílet

Autor článku

Komentáře

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?

Registrace nového uživatele

Reset hesla
Prosím, zadejte svou emailovou adresu. Zašleme Vám nové heslo na email.