Obec Holenice patří k nejstarším obcím na Lomnicku, leží přibližně 17 km jihovýchodně od Turnova, na samém východním okraji správního obvodu ORP Turnov. Jedná se o jednu z nejmenších obcí správního obvodu, k trvalému pobytu je zde přihlášeno 100 obyvatel. V současné době je tu 67 domů, z toho 27 slouží k rekreaci jejich majitelů, kteří zde hledají především klid a čisté životní prostředí. Dá se říci, že obec žije „rodinným životem“, což občané Holenic oceňují. Katastr obce čítá 350 hektarů.
Holenice se nacházejí v malebném údolí kolem potoka Boučnice mezi Lomnicí nad Popelkou, Rovenskem pod Troskami a Libuní. Ač správně spadá pod ORP Turnov, pošta je doručována z Jičína a o bezpečnost v obci pečuje OO PČR Lomnice nad Popelkou. Do obce zajíždí místní autobusové linky, železniční spojení je možné do zastávky Jivany. Nejhezčí pohled na Holenice je při cestě od Veselé, kdy máme malebné údolí s domky kolem potoka Boučnice jako na dlani. Obecní úřad sídlí v budově bývalé školy, proti němu, v údolí, jsou dvě památné lípy, které zde byly vysazeny 6. května 1917 při tzv. Stromkové slavnosti na památku padlých v 1. světové válce. Do války tehdy narukovalo celkem 107 mužů (v té době Jivany a Holenice byla jedna obec), z tohoto počtu se vrátilo 11 válečných invalidů a 13 se jich nevrátilo vůbec. Na památku padlých byl proto postaven pomník, jehož základní kámen byl položen 31. května 1921. Na pomníku jsou jména osob padlých v obou válkách. V jižní části obce, přímo na hranici katastru Holenic a Jivan, se nachází bývalý malý pískovcový lom, který byl založen v pískovcích tzv. korycanského souvrství. Ve zdejším kaolinitickém pískovci se údajně daly, se značnou dávkou štěstěny, najít úlomky schránek a jádra ústřic. Lom je proto řazen ke geologickým a paleontologickým lokalitám národního významu.
O původu názvu obce jsou dvě teorie, z nichž jedna hovoří o místě, kde nic nerostlo, tedy kde byla „holina“, podle druhé je to proto, že lidé zde kvůli blátu nosili vysoké boty, tzv. „holenice“. Rovněž o první zmínce o obci není v análech jasno, jedny uvádějí rok 1398 a druhé, věrohodnější, rok 1412, kdy ves patřila Haškovi z Vrchlabí, poté Janu Semínovi ze Semína a dalším. V roce 1628 připadla ves Albrechtu z Valdštejna a ten ji připojil k panství Hruboskalskému.
Budova bývalé školy, dnes obecního úřadu
V minulosti byly Holenice spolu s Jivany, které jsou nyní na území Královéhradeckého kraje, jedna obec, v Holenicích v té době fungovala i škola. Při reorganizaci státní správy pak došlo k rozdělení obou obcí a k přičlenění Jivan do okresu Jičín. Hlavním zdrojem obživy místních obyvatel bylo v historii zemědělství, sadařství a domácí broušení granátů. Na počátku 20. století, po vybudování železnice a zastávky Jivany, začínají místní dojíždět za prací do Lomnice nad Popelkou a do Jičína. Výstavba silnice z Libuně přes Holenice do Veselé zlepšila dostupnost obce.
K místním pamětihodnostem patří boží muka, již zmíněný pomník obětem válek a památná lípa. V okolí jsou vysazeny aleje ovocných stromů, zejména hrušní. V loňském roce bylo vysazeno 80 stromů v aleji k památné lípě. Z dalších investičních akcí v posledním období je třeba jmenovat opravu mostu přes potok Boučnice, který byl v havarijním stavu a kde se na opravě dotačně podílel Liberecký kraj zhruba 40 % nákladů z dotačního programu na obnovu venkova.
Na to, jak se žije v obci na okraji okresu a kraje, v obci, která je v rámci správního obvodu nejdále od Turnova a kde možnost pracovních příležitostí v místě je omezená, jsem se zeptal starosty obce Pavla Berana: „Jsme relativně malou obcí. Čeho si nejvíc vážíme a o co se snažíme pečovat, je klid, čistá příroda a také přátelské sousedské soužití. Někomu se může zdát, že jdeme proti současným trendům, když se snažíme zamezit nové výstavbě, přílivu turistů a návštěvníků. Příroda, klid a nezměněný ráz obce, který se snažíme respektovat zhruba od poloviny minulého století, jsou ale důležitou součástí našich životů. Generačně se obec za posledních dvacet let velmi proměnila, získala nové obyvatele, přišly mladé rodiny. Pro většinu nových rodin byl ráz naší obce důležitým faktorem při výběru jejich místa pro život. Stále častěji se setkávám s názory, že jdeme správnou cestou, kterou nám mnozí mohou závidět. Cítíme povinnost v tomto duchu obec udržet a v tomto duchu rozvíjet, třeba zmíněnou výsadbou alejí, zeleně, a veškeré zásahy provádět šetrně a s ohledem na životní prostředí, tradice a zvyklosti. Rádi bychom předali naši obec dalším generacím čistou a nepoznamenanou, alespoň z mého pohledu, iracionálními trendy. Jsme si jisti, že prostor nezasažený betonem, asfaltem a rozpínavou moderní zástavbou bude pro ně to nejcennější, ale v naší kultuře bohužel už jen velmi ojedinělé.“
Starosta je ve vedení obce již páté volební období, z toho jedno působil jako místostarosta a nyní čtvrté jako starosta. Že se vedení obce své práci věnuje s láskou, je vidět na každém kroku. Jako kuriozitu je třeba zmínit vytvoření unikátní galerie všech domů obce s dohledanou historií, a to v některých případech i do 17. století. Tato galerie je umístěna v chodbě obecního úřadu a musím konstatovat, že s něčím podobným jsem se dosud nesetkal. Takových obcí opravdu mnoho není.
Vlastislav Šnajdr, vlastasnajdr@seznam.cz
Centrální část obce
Související články (celkem 34)
- ROVENSKO POD TROSKAMI – MĚSTO S REBELANTSKÝMI ZVONY
- SYCHROV – OBEC SE STÁTNÍM ZÁMKEM
- OLEŠNICE – OBEC SE ZŘÍCENINOU HRADU
- SVIJANSKÝ ÚJEZD – PŘÍJEMNÁ OBEC K ŽIVOTU
- SVIJANY – OBEC PROSLAVENÁ PIVEM A MOUKOU
- PĚNČÍN – OBEC S OVOCNÁŘSKOU TRADICÍ
- PŘEPEŘE SLAVÍ 700 LET
- PACEŘICE – OBEC ZNÁMÁ PŘEDEVŠÍM MEZI ŘIDIČI
- KLOKOČÍ – MALEBNÁ VÍSKA POD SKALAMI
- HRUBÁ SKÁLA – OBEC V SRDCI ČESKÉHO RÁJE
- VŠEŇ – OBEC NA ROZHRANÍ TŘÍ OKRESŮ
- OHRAZENICE – OBEC, KTERÁ SI UHÁJILA SAMOSTATNOST
- VYSKEŘ – OBEC S DALEKÝMI VÝHLEDY
- SOBĚSLAVICE – OBEC ŽIJÍCÍ POKLIDNÝM ŽIVOTEM
- KACANOVY – OBEC, JÍŽ DALI JMÉNO ITALŠTÍ BRUSIČI
- LAŽANY: OBEC S VŮNÍ OVOCE
- PŘÍŠOVICE – OBEC S TVÁŘÍ MĚSTA
- RAKOUSY – OBEC V ÚDOLÍ ŘEKY JIZERY
- KARLOVICE – OBEC V SRDCI ČESKÉHO RÁJE