MASOPUST VE SKALANECH A NA VŠENI

„Říkal jsem si, jestli je vhodné vůbec masopustní průvod pořádat. Pak jsme si ale řekli, že bychom tradice měli udržovat a současně něco proti válce na Ukrajině dělat, pomáhat. Naši zastupitelé hned v prvním dnu ruské agrese souhlasili s posláním peněz na humanitární účely, nyní budeme na obecních úřadech v Kacanovech a na Vyskři pořádat finanční sbírku, Libereckému kraji jsem již poslal údaje kolik lidí prchajících před válkou můžeme v obci ubytovat. Lidé se sami hlásí, mají třeba prázdnou část domu a jsou připraveni pomáhat,“ řekl v rámci masopustu ve Skalanech starosta Vyskře Jan Kozák. Masopustní průvod se původně konal na Vyskři, ale obchůzka byla čím dál delší a většinu masek tvořili právě obyvatelé osady Skalany. Tak padlo rozhodnutí napříště pořádat masopust zde.

Snímky z masopustu ve Všeni

Stejně jako ve Skalanech vyrazil v sobotu 26. února masopustní průvod Všení. „Dva roky jsme kvůli epidemii koronaviru masopustní průvod nepořádali. Ten má v naší obci dlouho tradici, nakonec jsme rádi, že jsme do toho letos šli. Snažíme se držet tradiční pojetí masopustu, máme Laufra, Slaměného, Caprdy i Medvěda. Vyrážíme kolem půl desáté od školy, projdeme celou obcí, osadou Mokrý a Ploukonicemi, kde končíme kolem 15. hodiny v tamní hospodě, kde pohřbíváme basu. Mezi místními je zájem poměrně velký, mnoho lidí několik dnů připravuje pohoštění, pečou se koláče či koblihy. Z mého pohledu je masopust jednou z akcí, která vytváří vzájemnou pospolitost v obci,“ shrnula místostarostka Monika Poláchová.

…

Z HISTORIE
Masopustní tradice sahá do dávné minulosti. I když se mu dnes často přisuzuje křesťanská symbolika, původně šlo o pohanskou slavnost, která označovala začátek nového úrodného období. Veškeré obřady a zvyklosti mívaly souvislost se zemědělskými pracemi, neboť po dlouhé zimě se v tomto čase všichni začínali připravovat na jaro. Zároveň byl masopust jakýmsi mezidobím mezi Vánocemi a Velikonocemi a měl oslavovat hojnost a bohatou nadcházející úrodu. Jedly a pily se zásoby z loňského roku, aby se vyprázdnily spíže pro novou úrodu a také aby si lid naposled „užil neřestí“ před nadcházejícím obdobím velikonočního půstu. Proto bylo také jeho obsahem hodování, konaly se plesy, svatby a hlavně zabíjačky. Masopustní období začíná už na Tři krále a trvá do Popeleční středy, která zahajuje předvelikonoční půst.
(Zdroj: Muzeum Českého ráje v Turnově)