MASOPUST NA DLASKOVĚ STATKU 2013 JE MINULOSTÍ, TĚŠTE SE NA TEN V ROCE 2014

„Tím, jak masopustní obchůzky dělají ve stále větším počtu obcí v regionu, máme my možnost se více navracet k původnímu pojetí. Masopust bychom v budoucnu chtěli návštěvníkům představovat v té nejstarší, nejarchaičtější podobě,“ uvedla ředitelka turnovského muzea Vladimíra Jakouběová na pozadí letošního masopustního setkání na Dlaskově statku, které proběhlo v sobotu 2. února. Turnovští muzejníci byli jedni z prvních, kteří masopustní zvyky před lety znovu oživili, dnes se s masopustními maskami a obchůzkami po domech setkáte téměř ve všech větších obcích v regionu. Zatímco tam jde především o lidovou zábavu, a důležitý prvek vzájemné pospolitosti, kdy se do dění zapojuje velká část obyvatel, na Dlaskově statku to vždy bude trochu jiné, protože trochu jiní jsou i návštěvníci…

„Letos jsme se pokusili dát dohromady konkrétní scénář, aby lidé viděli a poznali všechny masky a jejich místo v masopustním průvodu od Laufra přes Hejtmana, Rychtáře a Medvědáře třeba po Střapatého. Přiblížili jsme i zvyky jako jsou svatba nebo pochovávání basy, postupně oprášíme i krátké výstupy přesně tak, jak se pronášeli naši předkové na začátku 19. století,“ přiblížila Jakouběová. Proto se muzejníci chtějí v příštím roce spojit s turnovským divadelním spolkem Nakafráno, který nyní slaví úspěchy široko daleko svými autorskými hrami (Božský řízek, Naštěkaná…). „Dámy jsou velmi muzikální a umějí to s publikem, bude to v příštím roce posun zase někam dál, když se nám to povede,“ dodala ředitelka muzea. Ví, o čem mluví, protože se vždy snaží být o krok napřed. Vezměte si třeba staročeské trhy. V době jejich vzniku byl Turnov v regionu jediným místem, kde se něco podobného pořádalo, a dodnes víkend na přelomu května a června výběrem a kvalitou řemeslníků patří k tomu nejlepšímu, co je v České republice k vidění.

Ale to jsme odbočili:
Masopustní tradice sahá do dávné minulosti. I když se mu dnes často přisuzuje křesťanská symbolika, původně šlo o pohanskou slavnost, která označovala začátek nového úrodného období. Veškeré obřady a zvyklosti mívaly souvislost se zemědělskými pracemi, neboť po dlouhé zimě se v tomto čase všichni začínali připravovat na jaro. Zároveň byl masopust jakýmsi mezidobím mezi Vánocemi a Velikonocemi a měl oslavovat hojnost a bohatou nadcházející úrodu. Jedly a pily se zásoby z loňského roku, aby se vyprázdnily spíže pro novou úrodu a také aby si lid naposled „užil neřestí“ před nadcházejícím obdobím velikonočního půstu. Proto bylo také jeho obsahem hodování, konaly se plesy, svatby a hlavně zabíjačky. Masopustní období začíná už na Tři krále a trvá do Popeleční středy, která zahajuje předvelikonoční půst.
Samotný masopustní rej, jak jej známe dnes, trval tři dny a vrcholil o masopustním úterý, kdy odpoledne chodil maškarní průvod, slavilo se a pilo. Den zakončilo pohřbívání masopustu (nebo basy). Celý tento obřad byl velmi veselý, ostatně jako celé masopustní období. (Zdroj: Muzeum Českého ráje v Turnově)