MASOPUST NA DLASKOVĚ STATKU 2013 JE MINULOSTÍ, TĚŠTE SE NA TEN V ROCE 2014

0

„Tím, jak masopustní obchůzky dělají ve stále větším počtu obcí v regionu, máme my možnost se více navracet k původnímu pojetí. Masopust bychom v budoucnu chtěli návštěvníkům představovat v té nejstarší, nejarchaičtější podobě,“ uvedla ředitelka turnovského muzea Vladimíra Jakouběová na pozadí letošního masopustního setkání na Dlaskově statku, které proběhlo v sobotu 2. února. Turnovští muzejníci byli jedni z prvních, kteří masopustní zvyky před lety znovu oživili, dnes se s masopustními maskami a obchůzkami po domech setkáte téměř ve všech větších obcích v regionu. Zatímco tam jde především o lidovou zábavu, a důležitý prvek vzájemné pospolitosti, kdy se do dění zapojuje velká část obyvatel, na Dlaskově statku to vždy bude trochu jiné, protože trochu jiní jsou i návštěvníci…

„Letos jsme se pokusili dát dohromady konkrétní scénář, aby lidé viděli a poznali všechny masky a jejich místo v masopustním průvodu od Laufra přes Hejtmana, Rychtáře a Medvědáře třeba po Střapatého. Přiblížili jsme i zvyky jako jsou svatba nebo pochovávání basy, postupně oprášíme i krátké výstupy přesně tak, jak se pronášeli naši předkové na začátku 19. století,“ přiblížila Jakouběová. Proto se muzejníci chtějí v příštím roce spojit s turnovským divadelním spolkem Nakafráno, který nyní slaví úspěchy široko daleko svými autorskými hrami (Božský řízek, Naštěkaná…). „Dámy jsou velmi muzikální a umějí to s publikem, bude to v příštím roce posun zase někam dál, když se nám to povede,“ dodala ředitelka muzea. Ví, o čem mluví, protože se vždy snaží být o krok napřed. Vezměte si třeba staročeské trhy. V době jejich vzniku byl Turnov v regionu jediným místem, kde se něco podobného pořádalo, a dodnes víkend na přelomu května a června výběrem a kvalitou řemeslníků patří k tomu nejlepšímu, co je v České republice k vidění.

n201302052101_rep_21_013_masopust

n201302052101_rep_22_013_masopust

n201302052101_rep_23_013_masopust

Ale to jsme odbočili:
Masopustní tradice sahá do dávné minulosti. I když se mu dnes často přisuzuje křesťanská symbolika, původně šlo o pohanskou slavnost, která označovala začátek nového úrodného období. Veškeré obřady a zvyklosti mívaly souvislost se zemědělskými pracemi, neboť po dlouhé zimě se v tomto čase všichni začínali připravovat na jaro. Zároveň byl masopust jakýmsi mezidobím mezi Vánocemi a Velikonocemi a měl oslavovat hojnost a bohatou nadcházející úrodu. Jedly a pily se zásoby z loňského roku, aby se vyprázdnily spíže pro novou úrodu a také aby si lid naposled „užil neřestí“ před nadcházejícím obdobím velikonočního půstu. Proto bylo také jeho obsahem hodování, konaly se plesy, svatby a hlavně zabíjačky. Masopustní období začíná už na Tři krále a trvá do Popeleční středy, která zahajuje předvelikonoční půst.
Samotný masopustní rej, jak jej známe dnes, trval tři dny a vrcholil o masopustním úterý, kdy odpoledne chodil maškarní průvod, slavilo se a pilo. Den zakončilo pohřbívání masopustu (nebo basy). Celý tento obřad byl velmi veselý, ostatně jako celé masopustní období. (Zdroj: Muzeum Českého ráje v Turnově)

n201302052102_rep_24_013_masopust

n201302052102_rep_25_013_masopust

n201302052102_rep_26_013_masopust

n201302052102_rep_27_013_masopust

n201302052103_rep_28_013_masopust

n201302052103_rep_29_013_masopust

Související články (celkem 36)

Zobrazit další související články...
Sdílet

Autor článku

Komentáře

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?

Registrace nového uživatele

Reset hesla
Prosím, zadejte svou emailovou adresu. Zašleme Vám nové heslo na email.