MASOPUST DRŽÍME (DLASKŮV STATEK 11. ÚNORA)

0

Masopustní tradice sahá do dávné minulosti. I když se mu dnes často přisuzuje křesťanská symbolika, původně šlo o pohanskou slavnost, která označovala začátek nového úrodného období. Veškeré obřady a zvyklosti mívaly souvislost se zemědělskými pracemi, neboť po dlouhé zimě se v tomto čase všichni začínali připravovat na jaro. Zároveň byl masopust jakýmsi mezidobím mezi Vánocemi a Velikonocemi a měl oslavovat hojnost a bohatou nadcházející úrodu. Jedly a pily se zásoby z loňského roku, aby se vyprázdnily spíže pro novou úrodu a také aby si lid naposled „užil neřestí“ před nadcházejícím obdobím velikonočního půstu. Proto bylo také jeho obsahem hodování, konaly se plesy, svatby a hlavně zabíjačky.

Masopustní období začíná už na Tři krále a trvá do Popeleční středy, která zahajuje předvelikonoční půst. Samotný masopustní rej, jak jej známe dnes, trval tři dny a vrcholil o masopustním úterý, kdy odpoledne chodil maškarní průvod, slavilo se a pilo. Den zakončilo pohřbívání masopustu (nebo basy). Celý tento obřad byl velmi veselý, ostatně jako celé masopustní období. V tradičním průvodu maškar nechybí Hejtman a Rychtář, kteří mají šerpu přes ramena, čímž má být odlišena šlechta od svých poddaných. Hejtman koledy nese halapartnu, na níž napichuje špek jako symbol hojnosti a tu si staví na nohu, Rychtář nese takzvané Právo, kterým dostává od starosty povolení (právo) k provádění masopustní koledy. Koledu vede Masopust (někde také Matka), nebo prostě Střapatej. To proto, že má oblek pošitý barevnými třásněmi. Na nich má zvonečky, aby se koledě neztratil. V ruce nosí cep, jako symbol úrody. Spolu s ním jde v čele koledy Rybníkář, nesoucí dřevěnou lopatu, kterou se vsázel chléb do pece, třetí Caperda má na ramenou velkou koženou brašnu, do které krade lidem úrodu z minulého roku (většinou nějaké hospodářské zvíře – králíka, slípku). Masopust s cepem roztáčí koledníky bouchnutím cepu o zem. Koledníci dělají kolečko, při kterém se vzájemně dokola obíhají.

Součástí masopustního průvodu byly od nepaměti různé maškary, nejčastěji Žebrák, Cikán nebo Cikánka, Kominík, Židé, Medvědář (vodil na řetízku medvěda), Kobyla, nebo muž převlečený za ženu. Židé sbírali obilí a prodávali kanafas, babka s dědkem – další tradiční maska – sbírali do pytle koblihy, vejce a lahve s kořalkou. Těchto tradičních masek chodí čím dál méně, zato se pravidelně objevují převleky a masky, které baví lidi svým vtipem, originalitou a také tím, což je pro ně typické, že reagují na událost nebo věc ze současnosti, snaží se ji parodovat nebo glosovat a lidé se tak každý rok těší, kdo co zajímavého a zábavného zase vymyslí. Protože zábava a veselí patří k masopustu stejně jako hodování a alkohol. V každné chalupě je kromě drobného obnosu pro masky přichytáno něco na zahřátí a do žaludku – koblihy, jitrnice, jelita, zelňáky a samozřejmě slivovice či jiná pálenka. Nutno říci, že večer už mezi maskami a koledníky (a kolednicemi) není mnoho střízlivých, zvlášť když je velká zima a je nutné zahřívat organismus.

Chcete-li se o Masopustu dozvědět víc, zajděte na Dlaskův statek, kde tradiční masopust proběhne 11. února od 14.00 hodin. Statek je otevřen už od 12.00 hodin.

(Zdroj: TZ Muzea Českého ráje v Turnově)

Související články (celkem 20)

Zobrazit další související články...
Sdílet

Autor článku

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?

Registrace nového uživatele

Reset hesla
Prosím, zadejte svou emailovou adresu. Zašleme Vám nové heslo na email.