MASOPUST VE ZNAMENÍ MÁLEM ZAPOMENUTÝCH LIDOVÝCH HER

Jestli před dvěma třemi lety byla ředitelka turnovského muzea Vladimíra Jakouběová k dalšímu pokračování masopustu na Dlaskově statku skeptická, když říkala, že díky muzejníkům, kteří tuto tradici v 90. letech obnovili, dnes již chodí masopustní průvody v každé obci v okolí, vloni a zejména letos změnila názor. „Stále se ukazuje, že to téma není vůbec vyčerpané a instituce typu muzea by měla přinášet stále nové příběhy z naší historie, které se pak třeba zase uchytí i v obcích v okolí,“ říká Jakouběová. Letos v rámci masopustu muzejníci vyzkoušeli novinky v podobě krátkých masopustních představení, která čerpají z naší historie. Svatbu či pochovávání basy, to už každý zná, ale scénky Nevěrná žena či Stínání kohouta, to tady bylo vůbec poprvé.

„Nevěrnou ženu i kohouta záletníka, prastaré lidové hry, nastudovali pracovníci muzea a naši přátelé, byly to takové první pokusy a musím přiznat, že nás to chytlo. Přece jen je základ této akce každým rokem stejný, nyní ale vidím zase novou cestu objevování, zase nějakou nevyšlapanou cestičku, kudu před námi nikdo nešel,“ přibližuje ředitelka muzea.

201502092300_rep_17_015_masopust

Na masopust na Dlaskův statek zavítalo v sobotu 7. února asi tisíc lidí. Ti si mohli v příjemném, mírně mrazivém, ale slunečném počasí vychutnat kromě novinek i klasické pojetí této staleté tradice. Seznámili se s Laufrem, který masopustní průvod vede, i se všemi maskami a jejich symbolikou – tu podtrhlo i vystoupení folklorního souboru Horačky z Podještědí. Příjemná byla i nová forma občerstvení, takže si návštěvníci mohli pochutnat na domácích jitrnicích, ale i na masopustních koblihách. Vlastní masopustní průvod se ještě dopoledne vydal na Bukovinu mezi místní obyvatele, odpoledne k blízkému Rakoušovu sroubku a k Ábelovu mlýnu.

201502092300_rep_18_015_masopust

Další snímky z letošního masopustu na Dlaskově statku najdete v albu na Facebooku TvA – ZDE

Z HISTORIE
Masopustní tradice sahá do dávné minulosti. I když se mu dnes často přisuzuje křesťanská symbolika, původně šlo o pohanskou slavnost, která označovala začátek nového úrodného období. Veškeré obřady a zvyklosti mívaly souvislost se zemědělskými pracemi, neboť po dlouhé zimě se v tomto čase všichni začínali připravovat na jaro. Zároveň byl masopust jakýmsi mezidobím mezi Vánocemi a Velikonocemi a měl oslavovat hojnost a bohatou nadcházející úrodu. Jedly a pily se zásoby z loňského roku, aby se vyprázdnily spíže pro novou úrodu a také aby si lid naposled „užil neřestí“ před nadcházejícím obdobím velikonočního půstu. Proto bylo také jeho obsahem hodování, konaly se plesy, svatby a hlavně zabíjačky. Masopustní období začíná už na Tři krále a trvá do Popeleční středy, která zahajuje předvelikonoční půst.
Samotný masopustní rej, jak jej známe dnes, trval tři dny a vrcholil o masopustním úterý, kdy odpoledne chodil maškarní průvod, slavilo se a pilo. Den zakončilo pohřbívání masopustu (nebo basy). Celý tento obřad byl velmi veselý, ostatně jako celé masopustní období. (Zdroj: Muzeum Českého ráje v Turnově)