I přes nepřízeň počasí dorazilo v sobotu 3. února na masopust na Dlaskově statku v Dolánkách téměř 1 500 návštěvníků ze širšího regionu. Kromě domácích to byli příchozí ze všech větších měst v okolí od Mladé Boleslavi po Jablonec nad Nisou. Jednotlivci přijeli ale třeba i z Děčína, Prahy a západních Čech. Tradiční program: rej masek, masopustní průvod, folklorní soubor Horačky a divadlo Kvelb. Po celé odpoledne sice drobně pršelo, ale jak vidno, návštěvníkům to nevadilo.
Asi většina lidí dnes – i díky osvětě pracovníků a nadšenců z turnovského muzea a akcí na Dlaskově statku – dokáže vyjmenovat alespoň některé masopustní postavy. Vedle masky Slaměného jsou to maškary jako Masopust, Caprda – matka Masopusta, Laufr, Kobylka, Ras, Kominíci a řada dalších, které parodovaly různé životní situace. Například Ženich a falešná Nevěsta, Cikánka s dítětem, Židi jako podomní prodavači, Turci, Husaři, Půst či Smrt a různé
postavy zvířat.
Podle etnografky turnovského muzea Vladimíry Jakouběové patřila v oblasti Pojizeří k nejtypičtějším maska Medvěda, které byl přisuzován magický charakter, a to především plodnost, která mohla být přenesena na ženy i celé hospodářství. Medvěda na provaze vodil Medvědář. Démonický živel zemřelých předků symbolizovala postava Žida. Ten se průvodu účastnil, ale nemluvil, netančil, jen pobíhal mezi ostatními a trestal bičem nebo holí. Nosil s sebou pytel, do kterého ukládal výslužku – jablka, koblihy, uzené maso. Za nevěstu, podobně jako za cikánku, vykladačku karet, tanečnice a baletky se dříve s chutí přestrojovali chlapci. V maškarním průvodu nechyběli čerti ani kominíci, kteří ve staveních sbírali vejce, mouku, nebo hrnce se sádlem. K oblíbeným
maškarám patřila Bába nesoucí v koši Dědka, nebo Kobylka – dva mládenci s plachtou a dřevěnou či papírovou hlavou koně. Běžné byly i pohádkové postavy, masky démonické (Smrt, Anděl). Masky představovaly i zástupce různých profesí (fotograf, farář, policajt ad.), někdy i konkrétní osoby a často byly prostředkem výsměchu a kritiky některých lidských vlastností a neřestí. Novějšího původu jsou masky zvířecí, mezi nimiž nechyběli velbloud, slon či opice. Většinu těchto masek jste mohli vidět i na letošním masopustu na Dlaskově statku v sobotu 3. února.
Více přineseme v samostatné fotoreportáži. Dozvíte se, že původ masopustu je v pohanské době, kdo byl biskup bláznů i jestli byla tato tradice vyhrazena jen vesnicím, nebo se masopust dříve slavil i ve městech…
Související články (celkem 36)
- MASOPUST? PŮVODNĚ ŠLO O POHANSKOU SLAVNOST
- NA MASOPUST DORAZILO TÉMĚŘ 1 500 NÁVŠTĚVNÍKŮ
- MASKY, HODOVÁNÍ, TAŠKAŘICE. DLASKŮV STATEK O VÍKENDU OSLAVÍ MASOPUST
- TA, KTERÁ VRÁTILA MASOPUST DO ČESKÉHO RÁJE
- SPOJENÍ ENERGIÍ A ŽIVLŮ ANEB MASOPUST NA DLASKOVĚ STATKU 2023
- MASOPUST VE SKALANECH A NA VŠENI
- MASOPUST VE ZNAMENÍ ŽLUTO-MODRÉ
- Masopust na Dlaskově statku ani letos nebude
- (NE)MASOPUST V DOBĚ KORONAVIRU
- Masopustní veselí ZŠ Skálova (Alešova) oživilo Turnov II
- ROK 2020 TURNOVSKÉHO MUZEA NA STATKU I VE SKÁLOVĚ ULICI NA POZADÍ MASOPUSTU
- DVA TISÍCE LIDÍ NA MASOPUSTU NA DLASKOVĚ STATKU
- Masopustní veselí v Turnově II
- NA DLASKOVĚ STATKU POVĚSILI MASOPUSTA
- DĚTI ZE ZŠ ALEŠOVA SLAVILY LETOS MASOPUST NETRADIČNĚ
- DLASKŮV STATEK OŽIL MASOPUSTEM
- TISÍCOVKA LIDÍ PŘIŠLA NA MASOPUST NA DLASKOVĚ STATKU
- RADIMOVICE ŽIJÍ. MASOPUST JE JEN JEDNOU Z AKCÍ BĚHEM ROKU!
- JAKÝ OBRAZ DÁVAJÍ MASOPUSTY V ROVENSKU, NA VŠENI, VE SKALANECH A V RADIMOVICÍCH?