MASOPUST? PŮVODNĚ ŠLO O POHANSKOU SLAVNOST

I přes nepřízeň počasí dorazilo v sobotu 3. února na masopust na Dlaskově statku v Dolánkách téměř 1 500 návštěvníků ze širšího regionu. Tradiční program: rej masek, masopustní průvod, folklorní soubor Horačky a divadlo Kvelb. Po celé odpoledne sice drobně pršelo, ale jak vidno, návštěvníkům to nevadilo.

S etnografkou Muzea Českého ráje a jeho emeritní ředitelkou Vladimírou Jakouběovou jsme se podívali na masopustní období z trochu jiného pohledu, než bývá obvyklé. V prvé řadě je ale dobré připomenout, že právě návrat masopustního veselí do našeho regionu v 90. letech minulého století má „na svědomí“ právě turnovské muzeum, jeho pracovníci a nadšenci.

S etnografkou Muzea Českého ráje a jeho emeritní ředitelkou Vladimírou Jakouběovou jsme se podívali na masopustní období z trochu jiného pohledu, než bývá obvyklé.

V prvé řadě je ale dobré připomenout, že právě návrat masopustního veselí do našeho regionu v 90. letech minulého století má „na svědomí“ právě turnovské muzeum, jeho pracovníci a spříznění nadšenci.

* Masopust i Velikonoce jsou pohyblivé svátky. Letos budou Velikonoce hodně brzy, jak se termíny vlastně vypočítávají?
V kalendáři se vyhledá, kdy je měsíc v úplňku poprvé po prvním jarním dnu (21. březen). Velikonoce potom ten rok začínají v pátek po takto vypočteném prvním jarním úplňku. Datum Popeleční středy se vypočte takto: Od pondělka toho týdne, ve kterém jsou Velikonoce, odečteme 40 dní a máme datum Popeleční středy. Masopust potom trvá ode dne po svátku Tří králů – tj. 6. ledna – až do úterý, které předchází Popeleční středě.

* Byl masopust v minulosti jen zábavou? Všichni pospolu hodovali, aby nabrali síly před jarními pracemi…
Masopust je jakýmsi mezidobím mezi Vánocemi a Velikonocemi a měl oslavovat hojnost a bohatou nadcházející úrodu. Jedly a pily se zásoby z loňského roku, aby se vyprázdnily spíže pro novou úrodu a také aby si lid naposled „užil neřestí“ před nadcházejícím obdobím velikonočního půstu. Proto bylo také jeho obsahem hodování, konaly se plesy, svatby a hlavně zabijačky.
Poslední dny masopustního období od Tučného čtvrtku do masopustního úterý byly spojeny s hostinami i obchůzkami. Na Tučný čtvrtek se konala poslední zabijačka, a tak se v mnoha chalupách stoly prohýbaly pod mísami, které byly plné jelítek, jitrnic, prejtu a dalších zabijačkových dobrot. Nekontrolovatelné obžerství mělo totiž svůj význam. Podle lidové věrouky čím více toho na Tučný čtvrtek lidé snědli, tím víc se po celý rok měli těšit pevnému zdraví. Jednoduše řečeno, komu se ve čtvrtek večer na ústech neleskl omastek, měl počítat s tím, že ho během roku stihne nějaká nemoc.

* Odkdy je masopust s maskami vlastně znám? Jak stará tradice to je?
Svým charakterem je masopustní veselice kombinací starobylých rituálů přechodu ročních období, lidového divadla s až cirkusovými prvky a lidové satiry. V životě sedláků a jejich rodin mělo dříve všechno svůj význam. Masopustní tradice sahá do dávné minulosti. I když se masopustu dnes často přisuzuje křesťanská symbolika, původně šlo o pohanskou slavnost. Veškeré obřady a zvyklosti mívaly souvislost se zemědělskými pracemi, neboť po dlouhé zimě se v tomto čase všichni začínali připravovat na jaro.

* A co masopust ve městech?
Ve městech středověké západní Evropy se v tomto čase slavil svátek bláznů, předtím oslů. Ten vycházel z křesťanské tradice oslavy zvířete, které neslo Spasitele. Svátek bláznů se později proměnil v tzv. karneval. Oslavy byly daleko divočejší než dnes, přinášely i jistou sexuální volnost. V ulicích se mohlo dít prakticky cokoliv. Ve středověké a raně novověké Evropě byl doménou studentů a lidí ze zámožných rodin. Patřilo k němu i převlékání a masky. Účastníci si dovolili otáčet dokonce církevní hierarchii, volili biskupa bláznů. Společnost tento svět naruby po celá staletí tolerovala. Zprávy o podobných slavnostech u nás máme už ze 16. století, tradice je ale patrně starší.

* A na vesnici?
Na vesnici je udržovala takzvaná chasa, skupina svobodných mladých mužů. Při masopustu dostávali koledu. Veřejně a přípustnou formou vybírali peníze, jídlo nebo třeba obilí. Nechybělo u toho popíjení pálenky. Karnevalový charakter známý z měst dorazil na venkov až ve dvacátém století. I na vesnici se postupně začínali maskovat všichni účastníci průvodu. Po druhé světové válce se pak se změnou sociálních poměrů změnil i profil masek, jejichž podoba často podléhala ideologii. To postupně vedlo k tomu, že v řadě míst lidé od pořádání masopustních obchůzek upustili a svátek si připomínali v okruhu rodiny a známých zabijačkami, se sousedy pak různými tancovačkami nebo dětskými karnevaly. Tradice obchůzek maškar se do místních vesnic vrátila až po roce 1990. Na některých místech v archaické, jinde zcela v nové moderní podobě. To, co se na vesnici dodnes nezměnilo, je tradiční zabijačka, smažení koblih, kortoučů a božích milostí. Anebo třeba i dětské karnevaly…

* A masopustní období ve víře?
Asi nejvíce se toho váže k Popeleční středě. Ta má své kořeny v pohanských dobách, do věrouky katolické církve se dostala až několik století po Kristu. V dobách raného křesťanství první den postní doby zahajovali těžcí hříšníci veřejné pokání, které trvalo po celou postní dobu. Během ní byli dokonce vykázáni z kostela. Onomu vykázání z kostela předcházelo symbolické sypání si popela na hlavu jako znak pokání. Zatímco veřejné pokání už dávno vymizelo, sypání popela jako symbolu pokání přetrvalo a rozšířilo se na všechny věřící. Pro ty s Popelcem začal předvelikonoční půst, čas tichého rozjímání, a hlavně odříkání všech zábav a radostí a také masitého jídla. Zatímco ještě během Masopustního úterý bylo všude veselo a plno jídla, s Popeleční středou jako když utne. Podle ustálených pravidel si lidé měli odříct jedno ze dvou hlavních jídel denně a rozhodně během celého období vynechat maso i další dobroty, na které si museli počkat až do Velikonoc.

DLASKŮV STATEK, JARO 2024
* 30. března proběhnou Velikonoce na Dlaskově statku.
* Týž den bude otevřena nová expozice nazvaná Ze dřeva a proutí – tradiční zpracování dřeva a proutí v selské usedlosti (podomácká výroba, truhlářská dílny, pletení košíků, pletení z orobince, vyřezávání betlémů, malování dřeva ad.). Instalace se bude měnit podle ročních období.
* 7. června se koná Muzejní noc.
* Od 13. do 15. června zde proběhne Řezbářské sympozium.