Ještě nedávno patřil ke stálicím v regionu, poté se vytratil a dnes se pomalu vrací zpět na pomyslné výsluní nejen v Českém ráji. Rohozecký pivovar. Najdete ho už na historických obrázcích z poloviny 19. století. Většinou je zakladatelství připisováno rodu Des Fours, který sídlil na nedalekém zámku. Není to ale tak. Dlouhodobě sice tato dnešní okrajová část Turnova tomuto rodu patřila, ale na počátku 19. století ji získali Rohanové ze Sychrova, kteří dvůr na Malém Rohozci prodali v roce 1836 Ferdinandu Ungrovi. A byl to až on, kdo tu dnešní pivovar postavil.
V roce 1910 rod Ungrů pivovar prodal „Společnosti hostinských“ z celého širokého regionu od Krkonoš po dolní Pojizeří. V roce 1935 se malorohozecký pivovar zařadil svým výstavem 42 956 hektolitrů piva na 27. místo mezi 328 pivovarnickými podniky v republice. Několik let před tím se pohyboval dokonce v první dvacítce!
V roce 1948 byl pivovar znárodněn a stal se součástí národního podniku Severočeské pivovary. Poté byl krátce samostatným, aby se posléze stal provozovnou trutnovského pivovaru a následně součástí Východočeských pivovarů Hradec Králové.
V roce 1994 byl zprivatizován ve veřejné soutěži vyhlášené Fondem národního majetku. Špatné hospodaření tehdejších majitelů ale přivedlo pivovar až téměř ke krachu. Blýskat na lepší časy se začalo v polovině roku 2004, kdy byla založena nová společnost PIVOVAR ROHOZEC, a.s. Byly zahájeny významné investice směřující k zajištění vysoké kvality piva. Toto je asi nejlépe vyjádřeno návratem tradičních značek SKALÁK a PODSKALÁK, které byly populární v 80. letech 20. století.
Jestli je někdo, kdo se o zmrtvýchvstání pivovaru na okraji Turnova zasloužil, je to současný ředitel pivovaru
* Pane řediteli, přibližte nám počátek nového tisíciletí na
Naštěstí i po dobu konkurzu nepřestal pivovar vařit pivo, i když v omezeném množství jen asi osmi tisíc hektolitrů ročně. Že by se tu stáčely sodovky, to myslím nehrozilo, ale uzavření pivovaru zřejmě reálně ano. V blízkosti je průmyslová zóna, mohla tu docela klidně probíhat jiná výroba.
* Pro mnohé je málo pochopitelné, že rohozecký pivovar patří stejným vlastníkům jako sousední, dnes úspěšnější pivovar ve Svijanech. Je to tak?
V roce 2004 od správce konkurzní podstaty naši současní akcionáři koupili areál pivovaru a začala zde fungovat samostatná akciová společnost. Ano, struktura akcionářů je podobná jako ve Svijanech, jsme ale samostatný právní subjekt se samostatným hospodařením.
* V jaké stavu byl pivovar v době vašeho příchodu? Zvenčí člověk vidí, že fasády by chtěly opravu, ale srdce pivovaru je ve sladovně a ve varně…
Nejhůře na tom byla stáčírna lahví, jejíž rekonstrukce byla první velkou investicí nové akciové společnosti. Dále jsme se museli zaměřit na dodržování technologické kázně, která je spolu s kvalitními surovinami základem úspěchu. Je také třeba, aby lidé pracující v pivovaru byli pyšní na to, že dělají pivo a že ho dělají dobře a kvalitně. Budovy se snažíme opravovat postupně, začali jsme od střech.
* Co bylo podle vás nejdůležitější udělat pro záchranu pivovaru? I štamgasti přecházeli ke konkurenci. Dnes se vracejí. Proč myslíte, že tomu tak je?
Je to poměrně jednoduché. Naše pivo se znovu vrací na místa, kde v minulosti bylo. Navíc se dostáváme i do vzdálenějších oblastí, ve kterých Rohozec vůbec nebyl známý, například do regionů Liberecka a Jablonecka, kde máme v současnosti velmi slibnou pozici. Pronikáme ale i do Ústeckého kraje, což je tak trochu zapříčiněno i tím, že z této oblasti pocházím. Když jsem do pivovaru nastoupil a hledal nové trhy, kde a jak se zviditelnit, logicky jsem se obrátil do míst, která znám. A dnes zde prodáme čtvrtinu naší produkce! V roce 2005 jsme se také vrátili ke značce Skalák a Podskalák a zpracovali jsme úplně nový grafický manuál. Vše od etiket až po reklamní materiály jsme podrobili jednotnému vizuálnímu stylu. Na náš nový design nám dokonce dotací přispěl i stát. Všechny změny se odrazily ve zvyšování výroby. Už hned v roce 2005 jsme vyprodukovali necelých 30 tisíc hektolitrů piva a od té doby jsme začali postupně růst. V letošním roce jsme naplánovali 45 tisíc hektolitrů, ale odhadujeme, že skončíme ještě výš. Během tří let jsme tak velmi významně navýšili prodeje, jsme u našich pivařů zase populární a začínáme expandovat i do zahraničí.
* Prý pivo vyvážíte i do Austrálie…
Z naší produkce dnes odchází za hranice zhruba 16 procent, nejsilnějšími trhy jsou pro nás Polsko a Německo, ale začíná se nám zajímavě rozjíždět i spolupráce se Skandinávií, zejména Finskem a v letošním roce jsme začali poměrně intenzivně vyvážet i do Anglie a Ruska. Nejvzdálenější destinací, kde jsme s naším pivem, je Austrálie, konkrétně
* O prestiži pivovaru svědčí i různá ocenění. Těch jste posbírali v poslední době víc, než by asi ještě nedávno kdokoli prorokoval. Například titul Pivo roku 2007 za řezaný jedenáctistupňový ležák. Jak to přijde? A neříkejte, že je to jen spoře oděnými slečnami na etiketách, které jsou jedním z průvodních jevů velkého návratu málem zapomenutého pivovaru…
Slečny na etiketách jsou myslím dobrým nápadem, který značce pomáhá. Však jsme s těmito etiketami v roce 2007 vyhráli soutěž o nejhezčí série pivních etiket roku. Největší radost však mám z toho, že rohozecké pivo vysoko hodnotí jak profesionální znalci, degustátoři, tak i štamgasti. Z loňska máme první místo – Pivo České republiky 2007 za našeho tmavého Skaláka třináctku, což je hodnocení odborníků a také první místo – Pivo roku 2007 za řezaného Skaláka, kterého takto ocenili pivaři, štamgasti. Řezaný Skalák byl také vyhlášen Výrobkem Libereckého kraje 2007. V dobrých výsledcích pokračujeme i letos, získali jsme stříbrnou Českou pivní pečeť 2008, což je ocenění od odborníků.
* Jaké vidíte šance do budoucna, má to nejhorší už rohozecký pivovar za sebou?
Je dobře, že lidem začíná docházet, že velké pivní giganty jsou nadnárodní společnosti, které jedou stylem „evropské pivo“. Už vůbec nejde o tradiční českou výrobu piva, jak jsme na ni zvyklí od minulého století a jak se stále zachovává v malých pivovarech. V Čechách se vždy vařilo klasickou technologií pivo plzeňského typu, které je v celém světě pojmem a zároveň standardem. Je otázkou, jak toto vnímat, když se technologie těch velkých od té tradiční klasiky odklání…
Výroba kvalitního piva znamená v první řadě dodržovat technologický postup, a potom je tu ještě čistota, čistota, čistota. A ještě třetí věc: Ohlídat si kvalitní vstupní suroviny. Dodržovat tyto zásady je základem úspěchu a nám se to podle odbytu posledních let evidentně daří.
* Jaký je podle vás typický českorajský pivař?
* V kolika zdejších hospodách a restauracích vaše pivo dnes je?
Cením si klasických hospod a výčepů. Samozřejmě, že zvláštní vazbu máme na ty, jak já říkám, na dohled od pivovarského komína. A tady si vůbec nemohu stěžovat. Namátkou jsou to hospody Na Výšince, Belgický dvůr, V zatáčce, Zrcadlová koza, Podháj, Vyskeř, Radnice v Rovensku, Besedice, Koberovy, Frýdštejn, Jenišovice,
* Objíždíte hospody jako Francin na svém motocyklu v legendárních Postřižinách? Také se říká, že nejlepší je pivo ze sedmého schodu, máte nějaký recept jak nejlíp chutná rohozecké pivo?
Hospody objíždím pravidelně. V každé jsem minimálně jednou ročně v předvánočním období. Poděkujeme, popřejeme hospodským hodně zdraví a zároveň si všude dám kontrolní třetinku, jestli je vše v pořádku. Každoročně na jaře také děláme velké setkání s našimi hospodskými přímo v pivovaru, kde je informujeme o novinkách a nesmí chybět ani prohlídka pivovaru.
* A recept při jaké teplotě pivo chutná nejlépe?
To je závislé od toho, co od piva očekáváte. Já třeba piju pivo při vyšší teplotě. Ale to je profesionální deformace, protože hlavně posuzuji chuť a vůni, a to u přechlazeného piva nejde. Pro běžnou spotřebu je nejvhodnější teplota podle ročního období mezi šesti až deseti stupni Celsia. V parném létě je lepší mít pivo chladné okolo sedmi stupňů, v zimě okolo deseti. Já piju pivo teplejší, tak přes deset stupňů. Ono je to tak: Pivo, které je podchlazené, snese i nějaký drobný defekt, u teplejšího piva jsou cítit všechny nuance. To ale platí obecně o všech degustacích, vinaři to mají stejné.
Zakončil bych to konstatováním, že dobré pivo je takové, které vás pobízí k dalšímu napití. Podle tohoto měřítka se kvalita pozná nejlépe. Když se to nepřehání, je pivo skutečně zdravý nápoj, který pomáhá odvrátit civilizační choroby. Pivo „nezanáší trubky“, ale naopak krevní řečiště pomáhá udržovat čisté a z tohoto hlediska je mnohem zdravější než jakékoliv limonády. Člověk nemusí jít hned do hospody a vypít deset dvanáctek. Ale když si dáte dvě až tři lehčí piva za den, rozhodně vám neuškodí. Je to podle mě právě naopak…
* Jaký vlastně je současný sortiment pivovaru?
Vyrábíme světlé pivo Podskalák a Skalák 11°, 12° a 13°, řezanou „jedenáctku“ a tmavou „třináctku“. Připravujeme nové pivo Skalák Czech, které je určeno zejména na export do Skandinávie, ale část ho půjde i na náš trh. Dále chystáme pro řidiče a abstinenty Skalák nealko. S oběma novinkami vyjedeme nyní v létě.
* V sobotu 14. června pořádáte již jedenáctý ročník Slavností piva Skalák. V kolik hodin vše vypukne a na co se příchozí mohou těšit?
Cílem slavností je pozvat příznivce nejen rohozeckého piva do prostředí, kde pivo vzniká, a nabídnout jim ho přímo v pivovaru. Aby se jen nepilo pivo, je připraveno občerstvení a spousta zábavy pro celou rodinu. Začátek je stanoven na 13. hodinu, kdy zahájí Krkonošský dechový orchestr, návštěvníkům zahrají také kapely Kabát revival, Schelinger revival a S.O.S. Již tradičně se nebude vybírat vstupné a kolem 23. hodiny je plánován ohňostroj.
A ještě něco bych při této příležitosti rád zmínil. Vloni díky aktivitě Sdružení Český ráj vznikla prestižní značka „Produkt Český ráj“, což je certifikát kvalitních výrobků pocházejících z Českého ráje. To je věc, která má podle mého smyl a jsem rád, že náš pivovar je nositelem této značky. Dokonce jsme ji dali i na své propagační materiály. S některými výrobci, kteří spolu s námi tuto značku kvality také drží, se budou návštěvníci mít možnost setkat na našich slavnostech piva, kde jsme jim nabídli možnost své zboží prezentovat.
Související články (celkem 33)
- ZA VÁCLAVEM ŠOLCEM: O PRÁVNÍKOVI, KTERÝ JEZDIL LÉTA S NÁKLAĎÁKEM…
- ZA VÁCLAVEM FEŠTREM
- VZPOMÍNKA NA PANA FOTOGRAFA!
- NEJSEM NA MALOVÁNÍ EXISTENČNĚ ZÁVISLÝ, A PROTO V TOMTO SMĚRU SVOBODNÝ, ŘÍKÁ VÁCLAV ŽATEČKA
- VÁNOČNÍ PŘEMÍTÁNÍ O ODCHODECH A ZAVŘENÝCH DVEŘÍCH
- ODEŠEL BUKOVINSKÝ PÁBITEL
- ČESTNÝ OBČAN IVAN ŠOLC
- DANA A VÁCLAV FEŠTROVI
- POKUD JSOU V TÉTO ZEMI KOMUNISTÉ LEGÁLNĚ, TAK JÁ JSEM TADY ILEGÁLNĚ, ŘÍKÁ SERGEJ SOLOVJEV
- PAN HOROLEZEC
- „PRVNÍ REPUBLIKA A VLASTNĚ I MONARCHIE NÁM DALY DOBRÝ ZÁKLAD,“ ŘÍKÁ DALIBOR CIDLINSKÝ
- PROCESTUJEŠ PŮL SVĚTA A PAK MUSÍŠ KONSTATOVAT: MÁME SE V ČESKU DOBŘE. HODNĚ DOBŘE, ŘÍKÁ IVETA HOLBOVÁ MELÍŠKOVÁ
- HOROLEZECTVÍ JE ŽIVOTNÍ FILOZOFIE
- „ZÁKLADEM VŠEHO TVŮRČÍHO DĚNÍ JE DOBŘE ZVLÁDNUTÉ ŘEMESLO,“ ŘÍKAL JIŘÍ NOVÁK…
- S MÍLOU HOLASEM O ŽIVOTĚ, PSECH, DIVADLE A MLADÝCH LIDECH
- OBČAN ZAJÍC
- O LIDECH, KTEŘÍ SPJALI SVŮJ ŽIVOT S JEDINOU KULTURNÍ PAMÁTKOU
- IPSER = MOTEJL = ČMUKAŘI
- Z DARŮ NEJVĚTŠÍHO POLISTOPADOVÉHO ČESKÉHO MECENÁŠE BUDE TURNOV ŽÍT DALŠÍ DESÍTKY LET