Možná se někdo pozastavoval nad tím, proč 28. října 2009 dostal čestné občanství města Turnova v širší veřejnosti méně známý Jiří Zajíc. Jeho vrozená skromnost mu velí nevyčnívat, nestavět na odiv zásluhy. Jak to on sám komentoval, je řada dalších lidí, kteří by na pódiu vedle něho při přebírání symbolického klíče od města mohli stát, je pouze jeden z řady a ocenění chápe nejen pro sebe, ale také pro celý Pěvecký sbor Antonín Dvořák, jehož byl léta předsedou.
Jiří Zajíc (*1936) se narodil v Křečovicích u Rovenska pod Troskami v rodině se třemi dětmi. Starší sourozenci odešli z domu, a jak říká, bylo pro něho v mládí velmi složité nepodlehnout nátlaku a vymanit se z tehdy málem jediného pracovního uplatnění venkovských kluků, a to práci v JZD. Nakonec se vyučil soustružníkem ve Sklářských strojírnách, které se tehdy jmenovaly Sklářský pomocný provoz. Zde byl dlouhých 43 let, zažil i výstavbu nového závodu u Přepeř na počátku 60. let. Vystřídal práci u strojů, po absolvování pětileté večerní školy byl technologem, dlouhá léta pracoval v propagaci a dokumentaci podniku. To zejména díky jeho celoživotní zálibě – fotografování. Dva roky před důchodem si ještě vyzkoušel práci v soukromé firmě v jiném oboru.
„V roce 1958 jsem se oženil, máme dvě dnes už dávno dospělé dcery a vnoučata. Manželka chodila zpívat do Pěveckého sboru Antonín Dvořák od svých šestnácti let. Já měl pocit, že to pro mě není, nemám školený hlas, noty jsem neuměl, zpívám ale rád, hlavně lidovky, miluji například chodský folklor,“ uvádí Jiří Zajíc. Odolával dlouho, až do poloviny 80. let.
„Ve Dvořáku je taková tradice, která tu je od založení sboru v roce 1861. Vždy na konci listopadu se slaví svátek svaté Cecílie, která je patronkou zpěváků a umělců. Dvořáci říkají, že jdou na Cecilku. Dříve se chodívalo nejdřív na mši a pak do hospody, v polovině 80. let se ta první část z celkem pochopitelných důvodů vynechávala. Jednou jsem šel naproti na tu Cecilku manželce a dceři, zrovna zpívali lidovky, tak jsem si to dal s nimi. Tehdy mi Víťa Čapek, který byl sbormistrem, vyčinil, jak to, že já do sboru nechodím. Bránil jsem se, ale na zkoušku nakonec přišel a u sboru už zůstal,“ přibližuje svůj vstup mezi Dvořáky Jiří Zajíc.
Ve sboru velmi záhy zjistili, že fotografuje, pracuje v dokumentaci, a tak bylo logické, že se začal starat o propagaci a spolkový archiv, který je veden od druhé poloviny 19. století, a potom postupně, jak odcházeli ti starší členové, začal organizovat koncerty a spolkový život. Předsedou sboru byl Jiří Zajíc 17 let.
„Vzpomínám na jednu z turnovských legend Karla Knopa, se kterým jsem mohl spolupracovat ve výboru sboru a na mnoho dalších lidí, z nichž někteří už nejsou mezi námi. Ve Dvořáku byla vždy velmi družná a srdečná atmosféra, člověk byl často utahaný, večer se mu už nikam nechtělo, ale společný zpěv dává energii, únava je rázem pryč.“
Za roky jeho předsedování vzniklo několik zajímavých tiskovin o historii sboru, Turnovských večerech vážné hudby a především o Festivalu Dvořákův Turnov a Sychrov. Zajíc byl jedním z těch, kteří se pokusili festivalu vdechnout nový život. „Někdy koncem 90. let jsme si s tehdejším ředitelem turnovské kultury Václavem Feštrem říkali, že jestli to takhle půjde dál, tak nám Dvořákův festival umře. Potřeboval vdechnout nový život. A tak vznikly interpretační dílny mladých, festival se rozšířil a žije, z čehož mám obrovskou radost. Šest tisíc lidí jako v roce 1951 už asi na Sychrov na koncert nikdy nepřijde, ale o tom to přece není,“ komentuje současnost Jiří Zajíc. Byly to desítky koncertů v Turnově a okolí, které organizoval, nejraději vzpomíná na Vánoce 1989, kdy v Mariánském kostele dvořákovci poprvé zpívali Rybovu Českou mši vánoční. Nezapomenutelný byl i zájezd v roce 1993 do partnerského Reeuwijku v Holandsku, nebo benefiční koncerty pro povodněmi postiženou uměleckou školu v Přerově (1997) a pro severočeskou obec Zálezlice (2002). Sbor také v roce 2001 natočil dosud své jediné CD.
„Jaká je budoucnost sborového zpívání? Já myslím, že už to sice bývalo lepší, v kronice sboru stojí, že například v roce 1918 měli dvořákovci 160 členů, ale špatné to není. Sborové zpívání sice dnes nepatří mezi moderní žánry, ale i to se může změnit. Vzpomínám, jak na podobnou otázku odpovídal Karel Knop. Když jsem si stěžoval, že noví členové nejdou, tak mě vždy uklidňoval, abych si z toho nic nedělal, že i v historii sboru to občas bylo jako na houpačce, jednou byl zájem větší, pak třeba jedno dvě desetiletí menší. Společné zpívání, to je společný prožitek, pospolitost, předávání radosti, kdy obdarováni jsou zpěváci i posluchači v sále.
Celý život sbírám citáty, uvedu dva, které mám na tohle téma nejraději: Lidé, kteří spolu hrají nebo zpívají, nemohou být nepřáteli. Alespoň dokud skladba neskončí. Druhý citát je víc k dnešku. Jeho první část je od Honzy Nedvěda: Není nic krásnějšího a čistšího než prostá lidová píseň. K tomu já dodávám: Škoda, že my starší zapomínáme slova a ti mladší celé písně…,“ uzavřel Jiří Zajíc.
Pěvecký sbor Antonín Dvořák má úctyhodnou historii. Jako Zpěvácký spolek byl založen v Turnově v roce 1861. Jméno Mistra Antonína Dvořáka se do názvu dostalo po jeho úmrtí v roce 1904. U příležitosti 110. výročí narození A. Dvořáka byla v červnu roku 1951 odhalena Mistrova pamětní deska na Sychrově a začala se odvíjet tradice hudebních festivalů Dvořákův Turnov a Sychrov, která trvá dodnes. Současným sbormistrem je Bohuslav Lédl, na Vánoce 2009 dvořákovci připravují premiéru česko-latinské mše Jiřího Pavlici, která zazní v kostele P. Marie v Turnově.
ČESTNÍ OBČANÉ TURNOVA V NOVÉ DOBĚ:
* 28. října 2002 bylo podle nových pravidel uděleno čestné občanství Turnova Bohuslavu Janu Horáčkovi in memoriam.
* 28. října 2003 bylo čestné občanství uděleno Sergěji Solovjevovi a Václavu Šolcovi.
* 28. října 2004 bylo čestné občanství uděleno prof. Jaromíru Horáčkovi a navráceno bylo armádnímu generálu Aloisi Liškovi.
* 28. října 2008 bylo uděleno čestné občanství manželům Jaroslavě a Janu Solovjevovým. Oba výtvarní umělci ovlivnili výrazným způsobem kulturní dění města, v němž trvale žijí a pracují. Obětavě a nezištně spolupracují s řadou institucí, podporují kulturní život ve městě a propagují Turnov nejen v České republice, ale i v zahraničí.
Od roku 2002 se uděluje Čestné občanství podle nových pravidel schválených zastupitelstvem města. Historie čestných občanství města sahá do počátku 20. století (čestnými občany se mj. stali historikové Josef Šímák a Josef Pekař, čestné občanství bylo udíleno i po roce 1948 – mj. Klement Gottwald, ale i malíř a grafik Karel Vik, přehled čestných občanů města najdete ZDE).
Související články (celkem 33)
- ZA VÁCLAVEM ŠOLCEM: O PRÁVNÍKOVI, KTERÝ JEZDIL LÉTA S NÁKLAĎÁKEM…
- ZA VÁCLAVEM FEŠTREM
- VZPOMÍNKA NA PANA FOTOGRAFA!
- NEJSEM NA MALOVÁNÍ EXISTENČNĚ ZÁVISLÝ, A PROTO V TOMTO SMĚRU SVOBODNÝ, ŘÍKÁ VÁCLAV ŽATEČKA
- VÁNOČNÍ PŘEMÍTÁNÍ O ODCHODECH A ZAVŘENÝCH DVEŘÍCH
- ODEŠEL BUKOVINSKÝ PÁBITEL
- ČESTNÝ OBČAN IVAN ŠOLC
- DANA A VÁCLAV FEŠTROVI
- POKUD JSOU V TÉTO ZEMI KOMUNISTÉ LEGÁLNĚ, TAK JÁ JSEM TADY ILEGÁLNĚ, ŘÍKÁ SERGEJ SOLOVJEV
- PAN HOROLEZEC
- „PRVNÍ REPUBLIKA A VLASTNĚ I MONARCHIE NÁM DALY DOBRÝ ZÁKLAD,“ ŘÍKÁ DALIBOR CIDLINSKÝ
- PROCESTUJEŠ PŮL SVĚTA A PAK MUSÍŠ KONSTATOVAT: MÁME SE V ČESKU DOBŘE. HODNĚ DOBŘE, ŘÍKÁ IVETA HOLBOVÁ MELÍŠKOVÁ
- HOROLEZECTVÍ JE ŽIVOTNÍ FILOZOFIE
- „ZÁKLADEM VŠEHO TVŮRČÍHO DĚNÍ JE DOBŘE ZVLÁDNUTÉ ŘEMESLO,“ ŘÍKAL JIŘÍ NOVÁK…
- S MÍLOU HOLASEM O ŽIVOTĚ, PSECH, DIVADLE A MLADÝCH LIDECH
- OBČAN ZAJÍC
- O LIDECH, KTEŘÍ SPJALI SVŮJ ŽIVOT S JEDINOU KULTURNÍ PAMÁTKOU
- IPSER = MOTEJL = ČMUKAŘI
- Z DARŮ NEJVĚTŠÍHO POLISTOPADOVÉHO ČESKÉHO MECENÁŠE BUDE TURNOV ŽÍT DALŠÍ DESÍTKY LET