PRÁZDNINOVÉ PUTOVÁNÍ, DÍL IV. – BÝT V ČESKÉM RÁJI A NESLYŠET OBRÁCENÉ ZVONY?

0

Jak se z naší doby vytrácí víra v něco co nás přesahuje, víra v Boha v tradičním pojetí našich babiček a prababiček, vytratilo se ještě něco. Z českého venkova téměř zmizel zvuk zvonů. A přitom to ještě před pár desetiletími byl zvuk, který se krajem nesl hned několikrát denně. Je příjemné zaznamenat, že se tradice zvonění pomalu vrací. Už to nikdy nebude jako před padesáti lety, ale to, co se v 90. letech minulého století podařilo v Rovensku pod Troskami, to si zaslouží nejen smeknutí pomyslného klobouku v hlubokém předklonu.

n200708041022_vakci_57_07_rebelantZa minulého režimu utichly i výjimečné, rebelantské srdcem obrácené zvony v Rovensku pod Troskami, které jsou ukryté ve zvonici na Týně. Nakonec se občas zvonilo na jeden ze tří zdejších zvonů. Až po roce 1989 se pár lidí dohodlo, že se pokusí tradici zvonění obnovit. Naštěstí ještě byli naživu staří zvoníci, i ti ale byli skeptičtí k tomu, že by se zase pravidelně zvonilo na všechny tři zvony. Ono se to ale povedlo, tradice se vrátila. Není lehké naučit se zvonit na zvony obrácené srdcem vzhůru, proto je dodnes jen nějakých deset lidí na světě, kteří to umí. Nejde totiž jen o překonání strachu a získání rutiny, zvoník musí umět také zvuk „svého“ zvonu sladit s ostatními. Ne každý tohle zvládne…

n200708041023_vakci_58_07_rebelantZvonice s obrácenými zvony v Rovensku pod Troskami je pro návštěvníky v sezoně otevřena od úterý do soboty od 8 do 12 a od 13 do 17 hodin. V neděli je otevřeno od 12 do 16 hodin. A právě každou neděli přesně v poledne můžete zažít něco mimořádného. To sedíte nahoře dva tři metry od zvonů, najednou se vynoří tři chlapíci, zvony rozhoupou a vy se začnete vznášet. Mírně přivřete oči a necháte energii pronikat do sebe. Dvě tři návštěvy a bolesti a strasti tohoto světa jsou pryč. V majestátnosti jedinečného zvuku si člověk uvědomí, jakými nicotnostmi se kolikrát zabýváme… Je to opravdu výjimečně povznášející pocit, který jen tak jinde nezažijete. Být nějakých sedm divů Českého ráje, rebelantské zvony v Rovensku pod Troskami budou tak na druhém, maximálně třetím místě.

Jestli chce vědět víc, tady je pár řádků z historie:

n200708041023_vakci_59_07_rebelantV roce 1629 stihl městečko Rovensko pod Troskami požár, při kterém lehla popelem stará zvonice u chrámu sv. Václava na Týně. Zvony se prý tehdy samým žárem úplně rozlily. Už ale následujícího roku 1630 mělo Rovensko zvonici novou, se dvěma novými zvony. Ulil je zvonař Martin Schrötter z krkonošského Hostinného. Prý na ně bylo použito zvonoviny z jejich předchůdců. V roce 1639 k nim přibyl ještě jeden zvon – ten největší. Všechny tři jsou netradičně obráceny srdcem vzhůru a nikde není věrohodně popsáno, proč tomu tak je. Proto se k tomuto faktu váže hned několik legend. Jednak prý chtěli tehdejší Rovenští obejít nařízení, které „zavěšené“ zvony zakazovalo, jiný pramen hovoří, že je zavěsili obráceně na znak svého odporu proti tehdy panující moci – srdcem obrácený zvon se podobá kalichu, symbolu husitství. Ať už tomu bylo jakkoli, zanechali nám tu naši předkové v podobě „rebelantských“ obrácených zvonů opravdu svérázný vzkaz, který po staletí do městečka pod Troskami lákal návštěvníky z blízka i z daleka.

n200708041024_vakci_60_07_rebelantRovenské zvony jsou užší částí připevněny k hřídeli, jenž se otáčí v ložiskách zapuštěných do silných trámů. Na hřídeli je napříč umístěno podpěradlo, na jehož konci je opřena tyč, druhým koncem zachycená o horní trám. Tato tyč udržuje zvon ve stálé poloze, aby se nezváhl. První zvon (ve směru od kostela) se jmenuje Sv. Jan Křtitel. Váží 15q a kolem koruny má latinský nápis: Chvalte Pána, zvučné zvony, radostnými zvuky, chvalte ho všichni, jejichž uši vnímají ducha života (Žalm 101). Prostřední zvon je největší. Jmenuje se Sv. Václav a váží 24q. I jeho zdobí latinský nápis: Chval, duše má, Hospodina, chváliti budu Hospodina v životě svém, žalmy zpívati budu Bohu svému, dokud budu. (Žalm 146 v.2.). Třetí zvon, Sv. Jiří, váží 9q. Nápis okolo jeho koruny hlásá: Chvalme jej na cymbály dobře znějící, chvalme jej na cymbály plesání. (Žalm 150, v.5.). Zvony mají ladění ges° (Jan Křtitel), fes° (Václav), b° (Jiří), tj. neúplný sekundový akord.

Zvoní se šlapáním tímto způsobem: Zvoník se zachytí jednou rukou za držadlo v trámu, druhou odstraní tyč, kterou je zvon upevněn, ten se zváhne dolů a letí nahoru. Neotáčí se však kolem dokola: Než doletí nahoru, vrací se zpět. Aby bylo možné zvony zastavit, přišlápne zvoník prudčeji a naučeným pohybem zvon v nejvyšší kolmé pozici opět zastaví a podepře pomocí tyče. Zvonění proto není nic jednoduchého, když uvážíme, že jediný špatný pohyb by mohl zvoníka přímo ohrozit. Pro rovenskou zvonici je nesmírně důležitá i staletími prověřená konstrukce, která musí vyrovnávat tlaky rozhoupaných zvonů. Je s podivem, že už v době před třemi sty lety byli řemeslníci natolik vyspělí, že tyto odstředivé síly byli schopni spočítat natolik, že zvonice je plně funkční do dnešních dnů. Paměť současníků nesahá příliš daleko do minulosti, a tak nevíme, zda se zvonilo vždy na všechny tři zvony současně. Co však víme, je, že na největší zvon, Sv. Václava, se přestalo pravidelně zvonit v roce 1942. Nezvonilo se na něj dlouhých 48 let. Až v roce 1990 se parta lidí kolem rovenské zvonice rozhodla, že se o znovuoživení Sv. Václava pokusí. Bylo to snažší, než si mysleli. Stačilo jen lůžka a čepy zvonů pořádně promazat husím sádlem, najít dostatek odvahy, uvolnit tyče, které léta nikdo neodstraňoval, a šlapat a šlapat…

Související články (celkem 34)

Zobrazit další související články...
Sdílet

Autor článku

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?

Registrace nového uživatele

Reset hesla
Prosím, zadejte svou emailovou adresu. Zašleme Vám nové heslo na email.