VZKAZY JAKO MODLITEBNÍ PRAPORKY

Letošní jedenáctý ročník tradiční akce pro svobodný Tibet v sobotu 20. května, kterou pořádá spolek Radosti v Kacanovech, byl opravdu radostný a optimistický, byť zazněla i velmi vážná slova. Třeba obavy o osud demokracie v naší zemi a o nebezpečí vzniku nějaké formy autoritářského režimu. K tomu se na místě vyslovili jak kněz Aleš Jaluška, tak třeba moderátorka Českého rozhlasu Veronika Sedláčková, či za Radosti Iveta Melíšková. A také fotograf Luboš Kotek, který na plátně promítl fotografie z Husákova normalizačního Československa.

A připojili se i návštěvníci. Každý u vstupu dostal zdravotnickou roušku, na kterou mohl napsat nějaký svůj vzkaz, a roušku přivázat k modlitebním praporkům, vlajícím nad kacanovskou loukou. Buď ke všem soucitný. Odpouštěj a rozdávej porozumění. Dobří lidé, nenechte se otrávit. Nechci mlčet. Kéž lidé používají rozum. Nejhorší je srážka s blbcem. Blbce o jeho blbství nepřesvědčíte. Naslouchat, rozumět, slyšet a volit. Nedržím hubu! To jsou vzkazy občanské společnosti z Kacanov.

Aleš Jaluška, farář Církve československé husitské, na kacanovském Tibetu přítomným přiblížil, že za jeho pobytu v klášteře v Himálaji, když mnichům řekl, že je duchovní, tedy sluha Kristův, že ostatním lidem pomáhá dojít do cíle jejich karmické cesty, tak ho rovnou zařadili mezi lámy. „Všichni živí tvorové jsou úcty hodní, každý lidský život má svoji cestu k dokonalosti, hodnota života je stále stejná, není rozdílu mezi životem krále, vysokého politického hodnostáře a společensky nejnižšího jedince. V tom jsou křesťanství i buddhismus stejné,“ uvedl Jaluška.
Vyjádřil se i k naší současnosti. Myslíte, že jsou v naší zemi ohroženy svoboda a demokracie? „Ano. Velmi. Vrcholné představitele našeho státu jsme si ale sami zvolili, nikdo nám je nevnutil. To, co tady je, je výsledkem rozhodnutí kvalifikované většiny, která měla odvahu, drzost nebo blbost jít k volbám a takto hlasovat. Můžeme nadávat jen sami na sebe.“ Takže se demokraticky můžeme provolit k autoritářskému režimu, jaký je třeba v Bělorusku? „Jestliže to bude chtít většina národa, tak se k blbokracii opravdu můžeme provolit.“ A když nebudeme chtít, aby se to stalo? „Musíte s lidmi hovořit. Je to takový hozený kamínek do vody. Další a další kamínky mohou udělat vlnu.“ Nemáte pocit, že musíme spadnout až na úplné politické dno, abychom se mohli odrazit? „Nojo, co když se ale klesáním ke dnu v tom sajrajtu utopíme? Pak nezbude, než ho začít vybírat. Ten pán často postižený virózou jednou někde řekl, že věci ve státě se řeší dvojím způsobem, buď volbami, nebo kalašnikovem. Může se stát, že řvoucí většině blbů bude vadit menšina neblbů. Někdy je revoluce poslední možností, jak se posunout dopředu. Za 70 let svého života jsem viděl příliš mnoho nepravostí a vždycky se to nakonec nějak vybralo. Věřím na zázraky a zázraky jsou tu od toho, aby se občas děly. Má zkušenost je, že když je průšvih nejvyšší, pomoc Boží nejbližší…“ To je jistota Aleše Jalušky, faráře Církve československé husitské v Lomnici nad Popelkou, který je známý z mnoha projektů, mj. působil mnoho let jako duchovní ve věznici ve Valdicích.

„Je fakt, že žijeme nějakou dobu poněkud nestandardní politickou situaci, ale ukazuje se, že to začíná mnoha lidem vadit, a to na úrovni parlamentu i občanské společnosti, což mně dává velikou naději, že společenská poptávka se změní způsobem, který nám bude víc vyhovovat. Žádejme od politiků, co žijeme sami. Slušní, radostní a komunikativní lidé nebudou volit lidi, kteří takoví nejsou,“ přiblížila svojí vizi Veronika Sedláčková, známá televizní a rozhlasová moderátorka, kterou nyní můžete slyšet zejména na Radiožurnálu a Českém rozhlasu Plus. „Proces změny společnosti je nezvratný, velmi často to slyším od lidí, které zpovídám ve svých rozhlasových rozhovorech. Proto myslím, že to s naší zemí a demokracií nedopadne špatně,“ dodala.

K happeningu patří také muzika. Výběr byl velmi dobrý: Funny Grass, The Boband, Ruda Hancvencl, Ovčie Kiahne, Janovec jazz band a asi současná nejlepší česká kapela nezávislé scény Zrní.

Ovčie Kiahne