JE TOMU UŽ 55 LET, CO BYLA VYHLÁŠENA PRVNÍ CHRÁNĚNÁ KRAJINNÁ OBLAST V ČESKÉ REPUBLICE

0

1. března 1955 byla vyhlášena první chráněná krajinná oblast v naší zemi, a sice CHKO Český ráj. Tehdy to bylo na 95 čtverečních kilometrech. Po rozšíření v roce 2002 se chráněné území rozprostírá na ploše dvojnásobné a tvoří několik nesouvislých větších celků, jako například Hruboskalsko, Prachovské a Besedické skály a Příhrazy. „Výročí chráněné krajinné oblasti chceme letos oslavit důstojně akcemi pro odbornou a laickou veřejnost. V poslední době mám pocit, jakoby si lidé mysleli, že tady jsme především od toho, abychom zakazovali v Českém ráji stavět. To tak ale není, chceme ukázat, že činnost v ochraně přírody je rozmanitá a co se týká dalšího rozvoje stavebních aktivit, slyšíme často i na kompromisy,“ uvádí vedoucí CHKO Český ráj Jan Mocek.

V 50. a 60. letech minulého století byla CHKO spíše symbolicky chráněným územím, když se o ni starali hlavně dobrovolní strážci a víc než dvacet let měla v podstatě jen jednoho pracovníka – konzervátora. Tím prvním byl legendární turnovský lékař MUDr. Jiří Šolc, dalším v pořadí byl Miroslav Pojkar. Teprve za něho v roce 1975 vznikla Správa CHKO, ale prvním skutečným vedoucím, který měl pod sebou nějaké zaměstnance, byl až Jindřich Zeman, který v čele CHKO stál v letech 1977 – 1990. Dalším vedoucím potom byl RNDr. Zdeněk Mrkáček, který na Správě CHKO pracuje dodnes, po něm Ing. Tomáš Tomsa a v letech 2000 – 2007 RNDr. Lenka Šoltysová. Od května 2007 je v čele „chráněnky“ Ing. Jan Mocek. Sídlo Správy CHKO Český ráj je v turnovské ulici A. Dvořáka čp. 294.

201002161746_tz_02_010_chko

„K výročí jsme vydali několik propagačních materiálů, máme nové pohlednice, kalendáře a plakáty, bohužel oslavy připravujeme v úsporném režimu, protože všem chráněným krajinným oblastem byl letos z důvodu finanční krize krácen rozpočet o dvacet procent, takže na provoz máme pouze kolem půl milionu korun,“ říká Jan Mocek.

 

n201002161746_tz_03_010_chkoSpráva CHKO má v letošním roce připraveno několik akcí. Ta první se uskuteční již 20. února, kdy se v sídle Správy ve Dvořákově ulici setkají zástupci všech nevládních organizací a občanských sdružení, působících v Českém ráji. V dubnu je připravováno podobné setkání se sportovními svazy a agenturami, které v chráněné oblasti organizují nějaké sportovní aktivity – na tomto setkání půjde podle Mocka především o vytýčení určitých mantinelů, aby příroda jednak lidem k rekreaci a sportu dobře sloužila, na druhou stranu, aby nedocházelo k její devastaci. „V květnu chystáme pracovní setkání odborníků, zabývajících se údržbou krajiny a hospodářů z farem a zemědělských družstev. Vrcholnou akcí k letošnímu výročí bude říjnový odborný seminář na téma ochrany přírody,“ shrnuje Jan Mocek.

 

n201002161746_tz_05_010_chkoAkce pro veřejnost budou soustředěny především do nových prostor, které byly nedávno otevřeny v podkroví sídla Správy CHKO v ulici A. Dvořáka (více ZDE). Malý přednáškový sál bude sloužit pravidelným měsíčním setkáním, připraveny jsou besedy o ochraně přírody i cestopisné přednášky. První pořad nového cyklu se uskuteční v březnu. V květnu se potom zájemci budou moci zúčastnit na několika místech v regionu oblíbeného „vítání ptačího zpěvu“, které organizuje ornitolog Správy CHKO Zdeněk Mrkáček.

 

Jak zaznělo v úvodu, Správa CHKO je lidmi mnohdy posuzována pouze jako úřad, který povoluje, nebo zakazuje stavby v chráněném území. „Je pravda, že tlak na to, pokud možno stavět všude a hned, je velký. Zájem o Český ráj je ze strany stavebníků enormní. Proto chceme, aby ve všech obcích byly postupně schvalovány nové územní plány, snažíme se zájemcům o stavební parcely, pokud je to možné, vyhovět. Samozřejmě nelze povolit vše. Dokonce jsme na to téma vydali malou skládačku, ve které jsou obsaženy základní informace – zájemci ji obdrží v kanceláři Správy CHKO. Pro příklad – nejvíce je v současné době hromadnou městskou zástavbou ohrožena unikátní venkovská krajina kolem Trosek na Tachově nebo u Troskovic v centrální části Českého ráje,“ přibližuje největší porci úřednické práce na Správě CHKO Jan Mocek.

201002161746_tz_04_010_chko

 

Nejdále jsou schvalovací procesy nových územních plánů v Malé Skále, v Kacanovech, Ktové, Koberovech a v Hrubé Skále. „Vždy všem říkám, že sice můžeme mít jiné názory, ale měli bychom mít společný cíl, a to je rozumná ochrana přírody – příroda pro člověka. Myslím, že za necelé tři roky mého působení v čele CHKO se podařilo spoustu sporů vyřešit, i když hledání kompromisů bylo a je obtížné. Komunikace s obcemi se ale podle mého názoru jednoznačně zlepšila,“ rekapituluje Mocek. „Naším velmi dobrým partnerem při přípravě a realizaci jednotlivých aktivit je Sdružení Český ráj .“

 

n201002161747_tz_06_010_chkoStarost mají ochranáři s motorkáři, především těmi na čtyřkolkách, kteří přes zákaz vjíždějí do chráněných území. Vloni také zaznamenali jednu raritu, a sice malou helikoptéru, která létala přímo mezi skalami a její posádka filmovala a fotografovala horolezce na skalách. Nepřímým důsledkem tohoto počínání byl úhyn dvou mláďat výra velkého, pro které musela být helikoptéra nad hnízdem velkým šokem!

 

Právě na ochranu přírody je zaměřena největší část úsilí pracovníků Správy CHKO. V poslední době se podařilo dát dohromady nové plány péče dvaceti zvlášť chráněných území, daří se částečná likvidace invazních rostlin, zrekonstruovala se přístupová cesta v Příhrazech, vznikla nová naučná stezka v Besedických skalách, na Oborských lukách vznikly tůňky pro obojživelníky a na Žabakoru můžete vidět plovoucí ostrůvky pro vodní ptactvo.

 

n201002161747_tz_07_010_chkoJanu Mockovi na pracovním stole leží hotová studie nového informačního centra u Věžického rybníka – realizace včetně zbourání současného nevyhovujícího objektu přijde zhruba na čtyři miliony. Správa CHKO také souhlasila s vybudováním dvou záchytných parkovišť. Jedno vznikne na Hrubé Skále (nahoře za křižovatkou u skalního hřbitova směrem k Borku), druhé pod areálem Šťastné země v Radvánovicích. Vzniknout by mělo i další větší parkoviště v Sedmihorkách u lázní, tady ale realizaci brání restituční požadavek rodu Aehrenthalů.

 

„Velkou radost mám z přípravných prací na revitalizaci Libuňky. Neuváženými melioracemi, vybetonováním koryta a také neexistencí čistíren odpadních vod v obcích na toku je to dnes téměř mrtvá říčka. Postupně se budou obnovovat přirozené meandry a měnit dno tak, aby se sem vrátil život. Je to ale práce po jednotlivých etapách na deset let a bude stát spoustu peněz. Poslední aktivitou, kterou bych rád zmínil, je spolupráce s lesními hospodáři. Snažíme se hledat společnou řeč, aby nedocházelo k dlouhodobému poškozování lesních porostů. Velký problém je kůrovec, vloni na podzim musela být vykácena značná část smrkového porostu v Prachovských skalách, usilujeme o to, aby v lesích v Českém ráji byla větší druhová pestrost. Ve větší míře by se sem měly vrátit jedle, duby a buky,“ uzavřel Jan Mocek.

Související články (celkem 34)

Zobrazit další související články...
Sdílet

Autor článku

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?

Registrace nového uživatele

Reset hesla
Prosím, zadejte svou emailovou adresu. Zašleme Vám nové heslo na email.