PRÁZDNINOVÉ PUTOVÁNÍ, DÍL I. – MALOSKALSKO

0

Není problém navštívit některé z českorajských infocenter, najdete tam slečny a mladé dámy ochotné vždy pomoci. Najdou ubytování, vyhledají vlakové a autobusové spoje, zavalí vás množstvím propagačního materiálu a k tomu ještě řeknou, co se v tu chvíli kde děje. Dostanete většinou vyčerpávající a profesionální informace. A když byste chtěli něco navíc, zkuste třeba následující řádky na serveru TvA. Zde najdete nejaktuálnější nabídku akcí, která jinde v podobném on-line přehledu není k dispozici, a k tomu ještě nově neoficiálního průvodce Českým rájem.

V létě bude rubrika „Turnovsko v akci“ pravidelně doplňována zasvěcenou pozvánkou do míst, kam třeba ani turistické značky nevedou, kam cestovní kanceláře klienty nevodí a přece stojí za poznání. Pozor ale: Je to „průvodce“ ryze soukromý, jde o místa, která si domácí často nechávají pro sebe, už třeba sobecky proto, aby bylo kde načerpat energii. Prosím tedy, vydejte se po stopách tohoto netradičního průvodce, místa navštivte, v klidu poseďte, pokochejte se a zase v klidu a míru pokračujete prázdninovým putováním dál.

V prvním díle se podíváme na Malou Skálu a její okolí. Víte, že vlastně žádná Malá Skála ani neexistuje, že se v minulém století několik malých obcí domluvilo a spojily se do jednoho názvu?, to jen tak na okraj, oficiální řádky z historie tohoto významného letoviska již z období tzv. první republiky najdete zde.

n200707051209_vakci_35_07_msAž na Malou Skálu přijedete, zajděte nejdříve do „>Boučkova statku v centru obce. Je to nádherná roubená stavba, kde dole je vyhlášená hospoda, a opravdu dobře se tu vaří, a nahoře galerie. A není to galerie ledajaká. Na Malé Skále totiž žil a tvořil jeden z nejvýznamnějších českých malířů 20. století Josef Jíra. Měl jsem to štěstí, že jsem se s ním osobně znal. To jsme někdy na počátku 90. let s ním do novin chtěli udělat rozhovor, jenže jsme pořádně s kolegou neznali data z jeho životopisu a on nám je nechtěl opakovat, proč taky. Je dnes už legendou, jak na nás vzal vidle a honil nás po své usedlosti. Jenže my se nedali, data nastudovali a přišli znovu. A vzniklo něco, co trvalo dlouho. Pan Jíra tehdy odhalil hodně ze své rozervané duše, která ho hnala stále do nových projektů. I když dnes se na Malou Skálu dívá zezhora, jeho stopy najdete všude! Až se podíváte na jeho obrazy v Boučkově statku, protněte Malou Skálu na druhou stranu. Jděte, moc se nezastavujte, pořád myslete na ty Jírovy „uhranutě šílené“ obrazy.

n200707051210_vakci_36_07_msVáš cíl je u „>kaple sv. Vavřince. Když budete mít štěstí, tak bude zrovna otevřeno (pro jistotu si otevření domluvte již v Boučkově statku!). V roce 1996 byla kaple zcela zrekonstruována a na její výzdobě se domluvili dva velikáni. Určitě jste už někdy slyšeli o malíři Vladimíru Komárkovi. To je další legenda tohoto kraje. U jeho domu v Nedvězí u Semil si podávali ruce politici, umělci, teď dokonce novou knihu o něm napsala zpěvačka Lucie Bílá. Slyšet ho vyprávět nebo jen posedět v jeho ateliéru, to je na další povídání… No, a že se Jíra s Komárkem „moc nemuseli“, to se vědělo. Proto před těmi deseti lety tolik překvapilo, že právě tihle dva se dokázali domluvit a společně vyzdobili právě kapli sv. Vavřince. Jíra namaloval úžasnou křížovou cestu, Komárek oltář s beránkem. Úchvatné místo, nespěchejte a poseďte uvnitř kaple, to spojení dvou velkým umělců dává sílu. A když pomyslíte, že oba dnes sedí na nějakém obláčku, kecají, smějí se, do toho si Jíra občas přihne a Komárek to prostořece komentuje, divím se, že ještě z obláčku nespadli dolů…

n200707051211_vakci_40_07_msKam dál? Sejděte z kopečka dolů, je tam parkoviště, cukrárna, pizzerie, podívejte se zespoda na skalní Pantheon, nevydejte se ale k němu rovnou, ale úzkou cestou mezi domy k „>Vacardovu mlýnu. Když tak se zeptejte, nebo se podívejte na mapový odkaz. Vacardův mlýn je soukromým objektem, proto, až tam asi za čtvrthodinu od hlavní silnice přijdete, chovejte se tak. Měl jsem to štěstí, že jsem ještě znal a fotografoval starého pána, který v polorozpadlém mlýně žil. Nedávno stavbu, kterou kde kdo odepisoval na demolici, koupili mladí lidé a zcela zrekonstruovali v původním duchu. Není divu, že sem jezdí spousta nadšenců, kteří se zajímají o národopis a lidovou architekturu a chtějí vidět, jak má správně vypadat zrekonstruovaná roubená usedlost. Je to nádhera, údolíčko se nad statkem uzavírá, když budete pokračovat nahoru, tak vás „cesta necesta“ lesem dovede až na hrad Frýdštejn. Když ale těsně pod lesem na louce chvíli posedíte, pokocháte se pohledem na mlýn a zase sejdete na Malou Skálu a Frýdštejn si necháte na potom, nic se neděje. Ono, budete-li chtít čerpat energii na Malé Skále, stejně to nestihnete za jeden den.

n200707051210_vakci_38_07_msVraťte se tedy k hlavní silnici a vystoupejte na Pantheon. V hlavní sezoně musíte počítat s tím, že určitě nepůjdete sami. Ale i tak to stojí za to. Vyhlídka na skalním ostrohu na Malou Skálu, být tu a nebýt na tomto místě, to prostě nejde. Až se dost vynadíváte, tak se podívejte do hradu. V kapli je dnes infocentrum, dostanete klíče a texty a do hradu se vydáte sami.

Počkejte si, až tu nebude moc lidí a vystoupejte až na nejzažší místo skalního hradu Vranov. Je to trochu náročnější, starší člověk nebo dáma na podpadcích bude mít problém, úplně malé děti taky. Nahoře jsou kříže sebevrahů, v textu si přečtete spoustu legend, vy se ale hlavně zastavte a dívejte se. Malá Skála pod vámi, v dálce Krkonoše, na druhé straně Frýdštejn, naproti vztyčené prsty Suchých skal. Pohled vás na dlouhou dobu ke skaliskům doslova přisaje, už proto si opravdu vyhlédněte chvíli, kdy nahoru nepůjde moc lidí. Posedět tu o samotě, rozjímat a nabírat energii, je to doslova akumulátor, cítíte?

n200707051210_vakci_37_07_msKdyž se zase stejnou cestou vrátíte k Boučkovu statku a po cestě si třeba na Žluté plovárně u Jizery půjčíte lodičku nebo si domluvíte sjezd na raftech do Dolánek či výšlap do skal s lezeckým průvodcem, už ten den nic jiného nemusíte, nechte ho v sobě doznít…

Druhý den vás čeká aktivní turistika, vystoupejte z Malé Skály směrem ke kopci Sokol, ke „>Kalichu a na Chléviště. Když budete líní stoupat do kopce, můžete to autem objet a zaparkovat na druhé straně v Besedicích. Co vás ve skalách na Kalichu čeká? Zavřete oči, možná je taky uvidíte. Je krátce po bitvě na Bílé Hoře (1620), v zemi probíhá násilná rekatolizace, Čeští bratři a jejich příznivci odcházejí do emigrace (vzpomínáte na školní vědomosti?, i Komenský byl mezi nimi). Bylo několik míst, kde se scházeli, kde se připravovali na přechod horských hřebenů do Polska, kde se skrývali a kde se konaly utajené bohoslužby jako za Mistra Jana dvě století před tím. A jedním takovým místem bylo právě okolí Kalichu.

n200707051212_vakci_41_07_msNení divu, že na výročí Husova upálení se tu konají setkání věřících, není divu, že tohle místo senzitivní lidé vnímají jinak než zbytek Českého ráje. Mnoho přání, mnoho tužeb a proseb slyšely tyto skály. A zatímco svět kolem nich se proměnil k nepoznání, energie Českých bratří je ve skále ještě stále ukryta, protože, co znamená nějakých 400 let proti věčnosti kamene, že?…

Až se z Kalichu zase vrátíte na Sokol, sejděte dolů, protněte úzké údolíčko a vydejte se k Suchým skalám. Je to oblíbený lezecký terén, divil bych se, kdybyste tam nenarazili na několik part horolezců. Zastavte se a sledujte jejich umění… A jestliže ještě nebude moc hodin, dřív než k návratu na Malou Skálu zavelte a projděte malebnou obcí Vrát až na konec k otočce autobusů. Nadohled bude konečná lyžařského vleku z Líšného, před sebou uvidíte „>takový remízek se vzrostlými stromy, vejděte do něj, je tam ta krásná zelená travička, která přímo vybízí k usednutí. Když bude počasí, tak budete mít Krkonoše a Kozákov jako na dlani. Je to oblíbené místo mnoha lidí, přesto doufejte, že tu ve chvíli návštěvy nikdo nebude. Proč? Je to další akumulátor, stačí jen přivřít oči a nechat energii země, stromů a nebe nad hlavou do sebe proudit…

Mnohem víc by se dalo o Malé Skále napsat, to už ale musíte hledat sami, určitě si i vy najdete místa, kvůli kterým se do tohoto malebného údolí budete vracet (co třeba zpustlý lesní hřbitov nad kaplí sv. Vavřince?). Připojte je třeba formou komentáře k tomuto povídání nebo si je nechte pro sebe. To už je vaše volba, stejně jako má, když jsem se s vámi podělil o místa, která dle mého stojí za to navštívit a ne všechny průvodce vás na ně zavedou. Proč asi?

200707051212_vakci_42_07_ms

Související články (celkem 34)

Zobrazit další související články...
Sdílet

Autor článku

Komentáře

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?

Registrace nového uživatele

Reset hesla
Prosím, zadejte svou emailovou adresu. Zašleme Vám nové heslo na email.