DEMOKRACIE, VLASTENECTVÍ, ODVAHA, VLAST… SLOVA, KTERÁ V TĚCHTO DNECH DOSTÁVAJÍ NOVÝ VÝZNAM

0

V neděli 13. dubna byl v Malé Skále slavnostně odhalen památník Čestmíru Šikolovi (1919 – 2008), radiotelegrafistovi paraskupiny Clay z druhé světové války. Bylo to přesně v den 70. výročí od  výsadku paraskupiny Clay s vysílačkou Eva do oblasti pod Hostýnskými vrchy na Moravě. Setkání proběhlo za účasti vrcholných představitelů kraje i obce, parlamentu a senátu, nejvzácnějšími hosty byli poslední žijící člen paravýsadku z Anglie Jaroslav Klemeš a syn velitele výsadku Clay Antonín Bartoš, který přiletěl z USA. Byli zde také potomci dalšího člena výsadku Clay Jiřího Štokmana, starostka obce Hostýšov na Moravě, kde parašutisté operovali, pamětníci a další významní hosté. Přítomen byl také syn Čestmíra Šikoly, který všem poděkoval za účast, a poděkoval i těm, kteří se zasloužili o vydání knihy o historii tohoto výsadku (Clay – Eva ve vzpomínkách radisty skupiny a spolupracovníků) i o vznik památníku.

„Osudy Čestmíra Šikoly a paraskupiny Clay za II. světové války jsou pro mě niterní osobní záležitostí. Poprvé jsem o nich četl jako malý chlapec v knize Clay Eva volá Londýn. Tehdy mě samozřejmě nenapadlo, že jednou s těmito lidmi budu mít tu čest spolupracovat,“ řekl na setkání u příležitosti odhalení památníku známý vojenský historik Eduard Stehlík. „Kniha ukazuje, že skutečnost byla trochu jiná, než se nám snažila nastínit komunistická propaganda. Náš národ nesklonil hlavu, v plné míře nekolaboroval s nacisty. To je hrozná lež, kterou se nám snažili vtlačit do hlavy před rokem 1989. Jsme prý národ zbabělců, kteří vždy uhnou před nebezpečím. Při vědomí událostí druhé světové války na našem území tvrdím, že to není pravda. Bohužel je to ale slyšet ještě i dnes. Z dějin národa se vymazávají lidé, kteří si zaslouží být uctíváni za svoji odvahu a hrdinství. Komunisté vymazali celý západní odboj a velkou část domácího odboje. A také odboj východní, což je paradoxní. Ti lidé se prostě nehodili. Byli čestní a byli ochotní bojovat za svoji vlast a jen tak se nedali.“

Stehlík se ještě jako student se Šikolou seznámil na konci 80. let, kdy se bývalí příslušníci paravýsadků scházeli v pražské Resslově ulici u kostela sv. Cyrila a Metoděje v den výročí, kdy zde zahynuli parašutisté hned z několika výsadků z Británie. Především pak ti ze skupiny Anthropoid, kteří spáchali atentát na Reinharda Heydricha. Čestmír Šikola na rozdíl od dvou zbývajících členů výsadku Clay po únoru 1948 neemigroval, zůstal doma, za což se mu komunisté náležitě odvděčili.
Šikola zůstal bojovníkem až do konce života. Nejenže vzdoroval těžké nemoci, ale pustil se také v 90. letech do soudního sporu s tehdejším předsedou KSČM Miroslavem Grebeníčkem. V knize, jejímž spoluautorem Grebeníček byl, se totiž psalo, že výsadkáři z Londýna neměli za úkol bojovat proti nacismu, ale rozvracet komunistický odboj. To se Šikoly, který za války nezištně spolupracoval i s komunisty, dotklo. Spor ale Šikola nakonec nevyhrál, ani neprohrál. Když si soudci případ přehazovali jako horký brambor a žalobu opakovaně zamítali, došla mu trpělivost a již se proti rozsudku neodvolal.
Právě v tom se jakoby symbolicky naplnil osud našich hrdinů světové války. Je ničím neomluvitelné, jakým způsobem bylo v letech 1948 až 1989 jednáno s lidmi, kteří byli ochotni za vlast položit život a zasloužili se de facto i o to, že naše země se po válce mohla počítat mezi ty vítězné a ne poražené.

n201404192154_rep_38_014_sikola

n201404192154_rep_39_014_sikola

n201404192154_rep_40_014_sikola

n201404192154_rep_41_014_sikola

n201404192154_rep_42_014_sikola

n201404192154_rep_43_014_sikola

n201404192155_rep_44_014_sikola

n201404192155_rep_45_014_sikola

n201404192155_rep_46_014_sikola

A paralela k dnešku? Syn velitele výsadku Clay Antonín Bartoš končil svůj krátký proslov k účastníkům setkání v Malé Skále: „Děkuji, že vás dorazilo tolik. Myslím, že vaší přítomností poukazujete na to, že kdyby naší zemi bylo zase zle jako tehdy, našlo by se dost dobrovolníků, kteří by konali…“

Ostatně – stejnou víru v rozhovorech projevoval i Čestmír Šikola. I on byl přesvědčený o tom, že v případě krize by Češi za svoji zemi dokázali bojovat.

* * *

Demokracie, vlastenectví, odvaha, vlast… Jen slova? V době mládí Čestmíra Šikoly bylo Československo jednou z mála zemí na světě, kde demokracie fungovala i se všemi svými plusy a minusy. Většina států Evropy v té době měla buď absolutismus, či nějakou formu autoritářského režimu. Dodnes lidstvo nevymyslelo lepší správu věcí veřejných. Z historie víme, kam to může dospět, když o budoucnosti rozhodují jedinci. Většinou se, opojeni mocí, posunou někam mimo realitu. Hitler, Stalin… Viděli jste před několika dny v televizi rádobytiskovou konferenci Vladimira Putina? Několikahodinový monolog na téma jedinečnosti a neomezených rozhodovacích pravomocí?  A také ďábelských scénářů, když Krym je zapomenut, a nyní je na pořadu dne východní Ukrajina, potom Pobaltí, Moldávie, pakt antiNATO s Čínou… Zima letos nebyla, z Kremlu to ale zase pořádně fouká.

Už předčasnými loňskými podzimními parlamentními volbami se v naší zemi změnilo mnohé. Uzavřela se celá jedna kapitola vývoje společnosti od roku 1989. Za necelé čtvrtstoletí se bohužel našim politikům povedlo hodně nalomit u našich lidí víru v demokracii. Přesto výsledkem voleb, ve kterém se odrazil především odpor lidí k tzv. zavedeným stranám a jejich způsobu (ne)fungování, stále zůstávají zachovány demokratické principy. Zůstávají zachovány i přesto, že kumulace majetku, mediální a zákonodárné moci v jedněch rukou je na samé hraně, abychom nesklouzli k nějaké autoritářské formě vlády.

To na východ od nás nelze o demokracii hovořit. Také v celosvětovém měřítku skončila jedna epocha, která začala rozpadem Sovětského svazu. Dnes toto impérium opět nabírá na síle. Začíná nové období nestability, studené války, nedůvěry mezi mocnostmi i jednotlivými státy, období nezdravého militantního nacionalismu, což vše může vést k důsledkům, které si nikdo z nás nepřeje, a přesto se už nezadržitelně dějí.

Je jaro. V Česku je klid. Tak až budete chtít vyrazit někam na výlet, stočte to na Malou Skálu. Uprostřed obce je takový malý památník se jménem Čestmíra Šikoly. Člověka, který to nevzdal…

Související články (celkem 21)

Zobrazit další související články...
Sdílet

Autor článku

Komentáře

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?

Registrace nového uživatele

Reset hesla
Prosím, zadejte svou emailovou adresu. Zašleme Vám nové heslo na email.