V sobotu 12. ledna se uskutečnila v Rovensku pod Troskami akce pod patronací členů historické jednotky Roty Nazdar na připomínku 70. výročí smutných událostí, kdy městečku hrozila tragédie podobná té v Lidicích a Ležákách. Jen díky hrdinství členů paravýsadku Antimony, kteří volili dobrovolnou smrt, a tehdejšímu starostovi Kouřilovi, se toto podařilo odvrátit. (K historickým událostem zde došlo 16. ledna 1943.) To připomněla i starostka Rovenska pod Troskami Zdeňka Nejedlá, která současně několik desítek přítomných pozvala na městskou slavnost, která se uskuteční v sobotu 4. května 2013.
Na tento den Rovenští připravují pomyslný den „D“. Za účasti jednotek Armády České republiky a historických jednotek pod „velením“ Roty Nazdar proběhne celodenní akce, kdy se představí soudobá i historická armádní technika, v prostoru plovárny budou pro příchozí připraveny ukázky z výcviku parašutistů v Anglii, v rámci vzpomínkového aktu bude odhalena pamětní deska starostovi Josefu Kouřilovi, který svým osobním hrdinstvím v lednu 1943 městečko pod Troskami uchránil od nejhoršího.
„Starosta Kouřil, který svým hrdinstvím a odvahou přispěl k záchraně Rovenska, nebyl nikdy ze strany našeho města doceněn. Někteří zdejší občané jeho jméno ani neznají. Rozhodnutí rady města uctít památku starosty Kouřila odhalením pamětní desky na jeho počest je tedy určitě rozhodnutím na místě. Peníze se pokusíme sehnat ve veřejné sbírce,“ uvedla Kateřina Matysová, učitelka a členka zastupitelstva města Rovenska pod Troskami. Na bronzovou pamětní desku bude třeba sehnat zhruba 30 tisíc korun.
Město Rovensko pod Troskami při této příležitosti vyhlásilo veřejnou sbírku na zhotovení pamětní desky starostovi Josefu Kouřilovi a prosí občany města a okolí, kterým není historie města a kraje úplně lhostejná, o přispění jakoukoliv částkou na číslo účtu: 3169774339/0800 u České spořitelny. „V případě, že se lidé rozhodnou přispět menší částkou, kterou nebudou chtít vložit na účet, mohou ji přinést na Městský úřad v Rovensku pod Troskami, kde dostanou potvrzení o jejím převzetí. Peníze, které budou případně po zhotovení desky ze sbírky přebývat, budou použity na úhradu části nákladů spojených s květnovými oslavami,“ dodává Kateřina Matysová.
Řádky z historie:
Paraskupina ANTIMONY odletěla z Anglie v sobotu 24. října 1942 a ten den krátce po 23. hodině byli parašutisté vysazeni nedaleko Kopidlna. Skupinu tvořili: nadporučík František Závorka, četař Stanislav Srazil a svobodník Lubomír Jasínek. Úkolem skupiny bylo kontaktovat odbojové organizace v Čechách, předat jim vysílačky a obnovit přerušené spojení s Londýnem. Paravýsadek nebyl moc úspěšný, po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha byla situace v Čechách velmi složitá, většina odbojových skupin byla pozatýkána, lidé se báli represe a násilí.
Dva příslušníci výsadku byli gestapem vypátráni v Rovensku, kde se skrývali v domku plavčíka Lukeše na plovárně za městem. Pod pohrůžkou, že obyvatele Rovenska postihne osud Lidic a Ležáků, se brzy ráno 16. ledna 1943 František Závorka a Lubomír Jasínek vzdali, předtím ale rozkousli ampuli s jedem a zemřeli. Ve stejný den byl v Horní Kalné zatčen i třetí parašutista Stanislav Srazil.
Paraskupina Antimony měla především navázat zpřetrhané spojení mezi domácím odbojem a exilovou vládou v Londýně. Gestapo se však dostalo kromě výsadkářů i na stopu poslednímu představiteli odboje, kterému se v té době dařilo unikat, Vladimíru Krajinovi. Ten velmi často využíval úkrytu u řídícího učitele Karla Hlaváčka ve Veselé u Rovenska. Zatýkání mezi odbojáři na Novopacku a nelidsky kruté výslechy dovedly gestapo až k němu a také ke členům paravýsadku Antimony. Hlaváčka gestapáci odvlekli do Jičína, kde mu vyhrožovali, že Rovensko čeká osud Lidic. Ten nakonec pod nátlakem uzavřel s německou tajnou policií písemnou dohodu. Pomůže k dopadení výsadkářů výměnou za životy obyvatel Rovenska pod Troskami.
Němci obklíčili domek plavčíka Lukeše na rovenské plovárně v noci na sobotu 16. ledna 1943. K parašutistům vyslali parlamentáře – starostu Kouřila a učitele Hlaváčka. Oba parašutisté se nejdříve chtěli prostřílet na svobodu a až na naléhání, že když se nevzdají, hrozí městu vyvraždění, se dobrovolně gestapu vzdali. Před tím ale rozkousli ampuli s jedem.
S tím se Němci nechtěli smířit, proto zorganizovali rychlý převoz parašutistů na náměstí, do ordinace zdejšího lékaře Kruse, po kterém chtěli, aby jim pomohl. To již ale nebylo možné, oba parašutisté zde zemřeli. S tím se však okupanti nesmířili a nařídili starostovi Kouřilovi vypracovat seznam šedesáti významných osobností Rovenska, které budou popraveny. Starosta to však odmítl s tím, že veškerou odpovědnost nese on sám, ať tedy popraví jen jeho… Z dodnes nevysvětlených souvislostí nakonec bylo Rovensko pod Troskami ušetřeno. Nacisté odtáhli.
Život v Rovensku pod Troskami šel po oné smutné noci, poznamenané smrtí výsadkářů Závorky a Jasínka, dál. O pár měsíců později zasáhla obyvatele smutná zpráva: 30. dubna 1943 v ranních hodinách zemřel ve věku šedesáti let starosta města Josef Kouřil v důsledku srdeční slabosti, jež měla počátek v rozrušení v oněch lednových chvílích, v kterých se rozhodovalo o životech občanů jeho města, které tak miloval a jimž ve třech volebních obdobích jako starosta sloužil…
Související články (celkem 32)
- ANTIMONY S JEDNOU VELKOU SKAUTSKOU VÝZVOU
- ANTIMONY 82
- ANTIMONY SOUKROMĚ ANEB POCTA „BEZEJMENNÝM“
- PŘIPOMÍNÁNÍ PŘÍBĚHU TĚCH, KTEŘÍ SE V MINULOSTI ROZHODLI SPRÁVNĚ
- ANTIMONY 81
- LIDÉ SI PŘIPOMNĚLI HRDINSTVÍ PARAŠUTISTŮ ZA II. SVĚTOVÉ VÁLKY S ODKAZEM NA DNEŠEK
- GRIPENY NAD ROVENSKEM
- POZVÁNKA NA ANTIMONY 80
- ANTIMONY 79
- LEDNOVÉ ANTIMONY V ROVENSKU POD TROSKAMI: TRADICE, KTERÁ ZAVAZUJE
- ANTIMONY V ROVENSKU A SYNAGOGA V TURNOVĚ, CO MAJÍ SPOLEČNÉHO?
- ANTIMONY 75
- ANTIMONY 75
- ANTIMONY 74
- ANTIMONY 73
- DEMOKRACIE, VLASTENECTVÍ, ODVAHA, VLAST… SLOVA, KTERÁ V TĚCHTO DNECH DOSTÁVAJÍ NOVÝ VÝZNAM
- NEDĚLE 13. DUBNA: MALÁ SKÁLA SE POKLONÍ ČESTMÍRU ŠIKOLOVI
- VZPOMÍNKA NA ANTIMONY ZÍSKALA NOVÝ ROZMĚR
- POSLEDNÍ TEČKA ZA ANTIMONY 70. ŘÍKÁ SE, ŽE JSME BYLI NÁRODEM KOLABORANTŮ. NEBYLO TOMU TAK, ŘÍKÁ VOJENSKÝ HISTORIK EDUARD STEHLÍK