JAK MARIO KUBAŠ OPĚT (NE)ŠOKOVAL TURNOVSKÉ PUBLIKUM

V pátek 21. února večer proběhlo slavnostní zahájení již 25. ročníku divadelního festivalu Modrý kocour, druhé největší přehlídky amatérského divadla v České republice. Již pátý ročník stojí v jeho čele Mario Kubaš, absolvent zdejšího gymnázia, poté herec, televizní redaktor, vysokoškolský pedagog a jachtař. Management kultury a médií studoval mj. v Brně, Paříži a v New Yorku. Doktorskou práci obhájil na katedře kulturologie Univerzity Karlovy. Zeptali jsme se:

* Páté zahájení Modrého kocoura pod tvým vedením. Pět originálních vystoupení. První s partou „muzikantů“ kolem hudebníka Martina Hyblera (Astmatic Symphonic Orchestra), poté propojení umění a sportu, v roce 2018 to bylo „maso“ – plakáty bylo hodně realistické, vloni spojení se seniory. Letos jste přímo na jevišti porodili malého kocoura…
Všechna zahájení byl pro mě vlastně takový porod. Scénář se vždy rodí nesmírně těžko. Divadelní festival s takovým renomé si ale zaslouží zahájení ušité na míru. Pro mě samotného je to složité, nejsem zvyklý stát každý večer na pódiu, takže nastupují velká odpovědnost i tréma…

Snímky chronologicky dokumentují zahájení 25. ročníku divadelního festivalu Modrý kocour

…

* To ale v pátek večer nebylo v turnovském divadle vůbec vidět…
Snad ne, přece jen něco o hereckém řemesle vím, jak se připravit a tak. Ale abych se vrátil k původní otázce. Nejdříve jsem ve Wikipedii hledal vše zajímavé k roku 1996, kdy se konal první ročník Modrého kocoura. Hledal jsem v politice, ve sportu, až nakonec skončil u muziky, která se tehdy hrála. A to byl základ.

* A narození kocoura? To jakože se k 25. výročí festivalu narodil nový kocour?
To vůbec ne, jedná se o obrození, katarzi, něco jako je rituál vítání jara, vnitřní obnovu. Člověk se pročistí, zamyslí se nad sebou samým, nad tím kam jde a kam chce jít.

* Kam chceš festival dál posunout?
Co je zásadní, je potlačit můj velký neduh, a sice že se neustále snažím dělat věci větší a větší. Jenomže ono dělat věci větší neznamená, že děláte věci lepší. I Turnov má své mantinely v podobě počtu možných scén, možností ubytování, to je třeba si uvědomit. Ambice mám ale stále stejné. Aby byl festival více mezinárodní, ale současně to musí být festival český. A své místo by tu mělo mít i studentské experimentální divadlo.

* Jak je těžké do Turnova dostat soubor z Holandska?
To je celé dílem Petra Hakena, od kterého jsem vedení festivalu přebíral. Co já vím, tak se jednalo o doporučení z německé asociace amatérského divadla. Nicméně představení Afterparty souboru Krov z holandského města Breda bylo natolik úchvatné, že bychom byli rádi, aby příští rok přijeli zase.

* Narazil jsi na limity města…
Úplně zásadní je ubytování. To je noční můra naší produkční, která to od listopadu řeší až do začátku festivalu. Některé zdejší hotely se proměnily v ubytovny a nám chybí několik stovek míst. A na druhé straně zájem o festival enormně roste, třeba z Prahy přijíždějí už pravidelně až stovky lidí. Sehnat ubytování je čím dál složitější. Proto asi na příští rok vyzveme i Turnovany, co třeba pronajímají pokoje či poskytují ubytování v letní sezoně, jestli by měli zájem.
Druhá věc, která mě trápí, je veřejná podpora. Myslím finanční. Ne ani tak od města Turnov, kde podporu máme, stejně jako skvělé profesionální zázemí v Kulturním centru Turnov. Z pohledu Libereckého kraje a ministerstva kultury je podpora velmi nízká, což vůbec neodpovídá rozsahu a významu festivalu. To si dávám za úkol pro letošní rok, aby ta podpora byla větší. Tímto také děkuji všem sponzorům, kteří nám s financováním festivalu pomáhají.

…

* Kolik lidí se za čtyři festivalové dny v Turnově vystřídá?
Tak kolem dvou tří tisíc, letos to bylo o něco víc. Co vnímám s radostí, že přicházejí lidé, kteří nejsou úplně primárně fandové divadla, ale přijíždějí za kulturou, atmosférou festivalu. Příchozí z amatérských souborů hledají inspiraci, dívají se, jak dělají divadlo jinde, do toho se zapojují muzikanti s večerními koncerty, je to takový jeden velký kotel, ve kterém je smícháno mnoho chutí.

* To není špatná reklama pro město samotné…
V pátek byla v České televizi v Událostech v kultuře odvysílána šestiminutová reportáž z Modrého kocoura, což je výjimečné. O festivalu dnes už ví mnoho lidí, kteří se pohybují kolem kultury v různých koutech republiky, já bez nadsázky říkám, že Turnov je nejen srdcem Českého ráje, ale po dobu konání festivalu na čtyři dny i srdcem českého divadla. Marketing města by na to měl patřičně zareagovat. (Smích)

* Jak ty sám vidíš v Modrém kocourovi svoji budoucnost?
Mívám občas momenty, kdy si říkám, že jsem z toho hodně unavený, ale chci vydržet dekádu. Jsem tedy v polovině, což znamená, že za nějaké tři roky bych se měl poohlížet, kdo festival převezme po mně. Zatím se ale cítím plně při síle. To hlavně díky úžasnému týmu lidí kolem mě. Dělají to s velkým nasazením, protože jim to přijde smysluplné a baví je to.
Letošní Modrý kocour je minulostí, tak se trochu oklepeme, a začneme přemýšlet, co nového a zajímavého přivezeme do Turnova v roce 2021.