CHCETE VIDĚT LEGENDÁRNÍ FOTOGRAFIE LEGENDÁRNÍHO FOTOGRAFA? MÁTE PŘÍLEŽITOST

Helena Heckelová v současnosti zpracovává otcův archiv, ve kterém je úctyhodných 74 tisíc negativů. Málo se ve veřejnosti ví, že kromě horských velikánů má tento fotografický mistr v archivu také reklamní snímky pro mladoboleslavskou škodovku, podniky zahraničního obchodu a další firmy. „Ty fotografie mají stále obrovský šmrnc, něco navíc, co běžná reklamní fotografie nemá. Je vidět, že táta uměl hodně pracovat se světlem, třeba jeho snímky nového modelu Octávie ze 60. let jsou moderní i dnes, zvlášť, když je navíc ještě v módě tzv. retro styl. Málokdo tuto polohu tátovy tvorby zná,“ připomíná Heckelová, která je sama profesionální fotografkou.

„Táta si nepřál, abych se stala fotografkou. Občas jsem s ním jezdívala fotit, tehdy to byla především velká dřina. Vezměte si, že on všude tahal velmi těžké stativy, velkoformátové kamery Linhof, Hasselblady, které měl od firmy speciálně upravené do extrémních podmínek a další výbavu. To není nic pro holky, říkal, a byl při tom velmi rezolutní.“ A jeho dcera se opravdu málem fotografkou nestala, přihlášku si podala na keramickou školu. Do jejího života ale zasáhl krutý osud. „Z poslední expedice do Jižní Ameriky se táta nevrátil. Bylo to na konci jara 1970. A já keramickou školu změnila za obor fotografie na známé Střední průmyslové škole grafické v Hellichově ulici v Praze.“ Fotografií se živila a živí celý život. Nejdříve ve výzkumném leteckém ústavu v Praze-Letňanech, potom fotografovala hory a hlubinné doly pro geologický ústav, posledních deset let dokumentuje památkové objekty a mobiliář památkově chráněných objektů ve středních Čechách.

Helena Heckelová tedy svým způsobem pokračuje dál ve stopách svého otce. Ten je možná v současnosti v širší veřejnosti neprávem opomíjen. Proto by z jeho archivu mělo v nejbližší době vzniknout několik výstavních kolekcí, které budou putovat různě po republice a které představí Heckela nejen jako vynikajícího fotografa hor a přírody, ale i jako stále moderního tvůrce reklamní a propagační fotografie. „Přála bych si, aby část tátových fotografií někde našla trvalé místo, zasloužil by si to,“ dodala fotografka. Její přání se jí může možná vbrzku vyplnit. Česká republika totiž stále nemá horolezecké muzeum. O jeho vzniku a potřebě dokumentovat tento obor lidské činnosti se hovoří už mnoho let. A řekněte, kde jinde by mělo toto muzeum vzniknout, než v kolébce českého horolezectví – v Českém ráji?! Právě v tuto dobu je vznik tohoto muzea opravdu tzv. „na spadnutí“. Prostory by mohlo najít v sousední budově vedle turnovského Muzea Českého ráje ve Skálově ulici, se kterým by potom tvořilo jeden celek…

Vilém Heckel (21. 5. 1918 – 31. 5. 1970) se vyučil portrétním fotografem v Plzni v roce 1936. Počátky své kariéry spojil s reklamní fotografií. Působil v několika ateliérech, než se usadil jako průmyslový fotograf ve Zbrojovce Brno a u Československé obchodní komory v Praze. V roce 1949 byl přijat do fotografické sekce Svazu československých výtvarných umělců. Od roku 1953 se věnoval rovněž horolezectví. V roce 1956 se stal volným fotografem. Zúčastnil se několika horolezeckých expedic, byl autorem mnoha fotografických publikací s touto tematikou, pořádal výstavy ad. V roce 1965 byl členem první československé expedice do Hindukúše v Afghánistánu. V roce 1967 se zúčastnil horolezecké výpravy do Pákistánu a v roce 1970 československé expedice do Peru, kde zemřel se všemi dalšími členy výpravy při zemětřesení pod lavinou, která zavalila jejich tábor pod horou Huascarán. V této expedici byli tehdy nejvýznamnější naši horolezci, někteří i z našeho kraje. Jejich památku připomíná symbolický horolezeckých hřbitov pod Mariánskou vyhlídkou v Hruboskalském skalním městě (ZDE).

Fotografická výstava NEDOSTIŽNĚ ŠTÍTY VILÉMA HECKELA (fotografie ze sbírky Svazu českých fotografů a rodinného archivu) probíhá v Galerii Safír v turnovském muzeu od 8. října do 5. listopadu. Pořádá ji zdejší fotoklub Safír ve spolupráci se Svazem českých fotografů a sdružením NIPOS-ARTAMA. Galerie ve zdejším muzeu funguje s krátkou přestávkou od 80. let minulého století, pravidelně se tu koná 12 autorských či skupinových výstav do roka. Fotoklub pod dlouholetým vedením Břetislava Jansy pořádá výstavy také v místním infocentru a v galerii Granát na náměstí Českého ráje.