Dnes přinášíme poslední díl seriálu na téma nového občanského zákoníku, který pro čtenáře TvA připravila turnovská zastupitelka a notářka Martina Pokorná. Díky ní jste mohli blíže nahlédnout do tajů i méně známých skutečností nového zákona. Dotkli jsme se spolků a nadací, manželského práva, obchodních společností, osobních práv člověka, problematiky katastru nemovitostí, dědických smluv a dalších témat. Doufejme, že tento seriál byl pro vás přínosný. Podle ohlasů lze usuzovat, že ano.
SOUSEDSKÁ PRÁVA
Řešení sousedských práv je mezi advokáty, notáři i soudci velice oblíbené. Ne tak již zřejmě u aktérů samotných, ovšem i zde platí, že kde není dobrá vůle se dohodnout, tak zákon úplně nepomůže. Zatímco dřívější občanský zákoník se sousedským právům věnoval pouze letmo, nyní je úprava sousedských práv poměrně obsáhlá, detailní a obsahuje i skutečnosti, které se údajně stát nikdy nemohou.
Takovou je například vlétnutí roje včel do cizího obsazeného úlu, o čemž odborníci včelaři tvrdí, že k tomu dojít nemůže, protože původní roj by se vniknutí cizího včelstva bránil a nepustil by jej dovnitř. Ovšem kdyby k takové skutečnosti došlo, nabývá vlastník úlu vlastnictví k roji včel, musí ale původnímu vlastníku nahradit škodu – tady podle včelařů by prokázání původu včelstva znamenalo vybít celé osazenstvo úlu, což je dost nepraktické pro všechny zúčastněné včely i včelaře.
Prozaičtější jsou všemožné zásady, které NOZ stanoví pro vlastníky sousedních nemovitostí. Vlastník nemovitosti je povinen zdržet se všeho, co způsobí, že voda, kouř, prach, plyn, světlo, stín, hluk, otřesy či jiné imise vnikají na pozemek souseda a míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku – tento zákaz platí i pro vnikání zvířat na sousední pozemek. Typicky tedy nesmíte mít svedenou vodu z okapu nebo kanalizaci na pozemek souseda, nesmíte nad míru spalovat například listí, trávu, nesmíte pálit v kamnech plasty, jezdit na svém pozemku 8 hodin denně schválně těžkou technikou nebo takovou dobu pravidelně sbíjet sbíječkou… Zajímavé je řešení problému tam, kde jeden ze sousedů má na pozemku odpadky a smečku potkanů, která pravidelně dochází na sousední pozemek. Nesmíte dále dopustit, aby z vašeho pozemku na cizí padal led či sníh.
V případě, že vám na cizí pozemek vlétne při fotbalu míč, můžete si pro něj samozřejmě dojít, pokud vám jej soused nepodá sám. Stejně tak pokud vám uteče pes, husa, roj včel, můžete je stíhat na cizím pozemku a odvést. Kdyby ale vaše zvíře způsobilo sousedovi škodu (pes zakousne slepici, kočka uloví andulky), má soused právo na náhradu škody.
Plody spadlé na zem ze stromů či keřů patří tomu, komu spadnou na pozemek, pokud se nejedná o pozemek obecní, v takovém případě by patřily vlastníkovi stromu či keře. Větve nebo kořeny zasahující na váš pozemek můžete šetrně a ve vhodné době odstranit sami, pokud tak neučiní na vaši výzvu vlastník stromu.
Je-li pro to rozumný důvod, můžete požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti vašeho pozemku, a pokud je vysadil nebo nechal vzrůst, aby je odstranil, pokud nejde o sad nebo stromy chráněné nebo tam, kde stromy tvoří přirozenou hranici. Přitom pro stromy dorůstající nad výšku 3 metrů platí, že mohou být ve vzdálenosti 3 metry od hranice pozemků, pro ostatní (menší) stromy platí 1,5 metrů od hranice pozemků.
Zákon užívá nový termín „rozhrada“ – myslí se jím hranice pozemků. V případě, že rozhradu tvoří společná zeď, mohou oba vlastníci užívat zeď na své straně až do poloviny její tloušťky a zřídit v ní výklenky tam, kde na druhé straně nejsou.
CO JE NOVÉHO S OBČANSKÝM ZÁKONÍKEM A SOUVISEJÍCÍ LEGISLATIVOU?
Připravuje se technická novela, která má upravit zásadní chyby. A má být sestavena komise, která bude průběžně vyhodnocovat, zda se nové instituty osvědčily nebo ne a kde způsobují problémy. Nutno říci, že snad nejvíce v dědickém právu, které prošlo nejobsáhlejší změnou.
JE NĚCO, NA CO SI DÁT POZOR?
Mysleli jsme, že se nebude danit zřízení věcného břemene tam, kde v jedné smlouvě například rodiče převádějí na syna dům s pozemky a syn zároveň zřizuje rodičům věcné břemeno. To se přestalo danit někdy v roce 2006 a lidem se výrazně finančně ulevilo. Bohužel, nějakým nedopatřením se v zákoně o dani z příjmů se došlo k tomu, že se soudí, že by se zřízení věcného břemene i mezi nejbližšími příbuznými mělo danit. Dá se to samozřejmě řešit tak, že jednou smlouvou se daruje a za čas se zřídí věcné břemeno. Tento problém řeší ministerstvo financí a do léta by snad mělo být jasno. Stejně tak se daní vzájemný dar při vypořádání podílového spoluvlastnictví, kdy si podíloví spoluvlastníci vzájemně darují své podíly nemovitostí – což se dříve nedanilo, pokud bylo darováno.
JAK DLOUHO NYNÍ TRVÁ PROVEDENÍ DAROVACÍ NEBO KUPNÍ SMLOUVY V KATASTRU?
V Libereckém kraji je zhruba do měsíce proveden vklad, což zjistíte v internetovém nahlížení do katastru nemovitostí, ovšem potvrzení o provedení vkladu posílá katastrální úřad až za další jeden či dva měsíce.
JAK JE TO S PŘECHODEM OPUŠTĚNÝCH NEMOVITOSTÍ NA STÁT A SE SEZNAMEM TĚCHTO NEMOVITOSTÍ?
Zákon říká, že Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových by se měl pokusit dohledat vlastníka, případně nechat zahájit dědické řízení. To samé mohou udělat lidé, kteří zjistí, že mají příbuzného, který je i několik desítek let po smrti, zapsaného jako vlastníka pozemku v katastru nemovitostí. Tady doporučuji obstarat si z katastrálního úřadu výpisy z pozemkové knihy, zjistit datum úmrtí vlastníka a aktuální data všech jeho právních nástupců (tj. těch, kteří dědili v původním řízení, a pokud nežijí, tak jejich data úmrtí, poslední adresu, jakéhosi rodinného pavouka obsahujícího všechny potomky a jejich potomky atp.). Pokud pošlete na soud jen žádost o doprojednání dědictví bez jakýchkoliv dalších potřebných údajů, předpokládám, že za rok či dva možná notář vypátrá současné nástupce původního vlastníka. Při dodání všech potřebných listin to bude doba výrazně kratší. Není tedy pravdou, jak zaznělo v jedné televizní reportáži, že dojdete k notáři a on vám během hodiny vše vyřídí. Jen v okrese Semily je takových vlastníků na několik desítek stran.
Pozn. red.: Máte-li nějaký problém, chcete-li se na něco zeptat, není nic jednoduššího, než napsat svůj dotaz do komentářů na webu TvA. Můžete učinit dotaz také na adresu redakce či přímo v notářské kanceláři v turnovské Hluboké ulici.
Související články (celkem 13)
- NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK! DÍL XIII.: SOUSEDSKÁ PRÁVA A DALŠÍ AKTUÁLNÍ OTÁZKY
- NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK! DÍL XII.: SPOLKY, NADACE, OBECNĚ PROSPĚŠNÉ SPOLEČNOSTI A DALŠÍ PRÁVNICKÉ OSOBY
- NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK! DÍL XI.: MANŽELSKÉ PRÁVO II
- NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK! DÍL X.: MANŽELSKÉ PRÁVO
- NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK! DÍL IX.: OBCHODNÍ SPOLEČNOSTI
- NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK! DÍL VIII.: OSOBNÍ PRÁVA ČLOVĚKA
- NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK! DÍL VII.: NEMOVITOSTI, KATASTR NEMOVITOSTÍ, SMLOUVY
- POZOR NA NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK! DÍL VI.: ODPOVĚDNOST ZA DLUHY
- POZOR NA NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK! DÍL V.: DĚDICKÁ SMLOUVA A ODKAZ
- POZOR NA NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK! DÍL IV.: ZŘEKNUTÍ SE DĚDICKÉHO PRÁVA A SVĚŘENSKÉ NÁSTUPNICTVÍ
- POZOR NA NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK! DÍL III: DĚDICKÉ SKUPINY A ZÁVĚŤ
- POZOR NA NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK! DÍL II: DĚDICKÉ PRÁVO DNES
- POZOR NA NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK ANEB MĚLI BYSTE VĚDĚT!