O novém občanském zákoníku je v poslední době opravdu slyšet. Ovlivňovat naše životy má od ledna 2014. Přináší do života obyvatel České republiky mnoho nového. Proto jsme požádali turnovskou zastupitelku Martinu Pokornou, která je současně právním konzultantem města a nově od ledna příštího roku také notářkou, o detailní seznámení s novou právní úpravou. Dnes přinášíme čtvrtý díl našeho volného seriálu.
ZŘEKNUTÍ SE DĚDICKÉHO PRÁVA A SVĚŘENSKÉ NÁSTUPNICTVÍ
Prvním z nových institutů, které probereme, je zřeknutí se dědického práva. Představme si příklad, kdy pan Novák má dvě děti a dva domy, jeden v Pelešanech, druhý v Mašově. Synovi Františkovi daruje za svého života dům v Mašově, pelešanský si nechá, neboť v něm žije společně s manželkou a dcerou Terezou. Úplně ale Františkovi nevěří, že pak by z toho pelešanského domu, který hodlá přenechat po své smrti Tereze, nic nechtěl. Pan Novák sice napíše ve prospěch Terezy závěť, ale máme zde nárok na povinný díl a pan Novák chce majetek mezi děti rozdělit spravedlivě a nechce, aby Tereza Františkovi musela něco vyplácet. Pan Novák a syn František tedy navštíví notáře a ten jim sepíše smlouvu, v níž se syn František zřekne buď celého dědictví (domu v Pelešanech) nebo jen nároku na povinný díl (výplaty z domu v Pelešanech). Takovou smlouvu může sepsat jenom notář, jinak je neplatná. Když pan Novák a syn František nestihnou notáře navštívit, František může po své sestře chtít výplatu povinného dílu. Nebo bude František charakter a v dědickém řízení se posléze dědictví vzdá ve prospěch své sestry Terezy.
Mým nejoblíbenějším novým institutem a zatím nejvíce používaným institutem je svěřenské nástupnictví. Jde o to, že majetek odkážete někomu na nějakou určitou dobu nebo do nějaké doby a po uplynutí té doby, nebo poté, co nastane nějaká předem určená událost, přejde majetek z původního dědice na tzv. svěřenského nástupce. Dříve se svěřenské nástupnictví používalo tam, kde například sedlák měl grunt, syna z prvního manželství a druhou manželku. Chtěl synovi zachovat grunt jako rodinný majetek, zároveň však nechtěl, aby manželka po jeho smrti strádala, kdyby ji syn ze statku vyhnal. Určil proto, že po jeho smrti dědí statek manželka, ale po její smrti jej nebudou dědit její děti (z jejího prvního manželství), ale statek se vrátí do rodiny – synovi.
Nyní je svěřenské nástupnictví důležité (a vyžadované) v těchto případech: Představme si Evu a Adama. Jsou rozvedení a mají jedinou, malou dceru Lucii. Adam je alkoholik a hráč, prohrál a propil vše, co měl a je o něm známo, že jakmile se dostane k jakýmkoliv penězům, všechny je nahází do automatů nebo propije. Eva je nemocná a má dům a naspořené peníze. Ví, že až zemře, její nezletilou dceru Lucii bude zastupovat její otec Adam, který bude spravovat i majetek malé Lucie. Má strach, že majetek, který dceři zanechá, skončí kdesi v baru nebo herně. Podle současného práva má Eva skoro smůlu. Eva ale využije svěřenského nástupnictví. Má sestru Alici, na kterou je 100 % spolehnutí, a ví, že Alice majetek Lucii v dosažení její zletilosti předá. Odkáže tedy všechen majetek své sestře Alici (je ale opatrná a zakáže Alici daný majetek převést, takže Alice jej bude jenom spravovat) a v den, kdy dcera Lucie oslaví 18. narozeniny, tento majetek z Alice přejde na Lucii. A Adam ostrouhá, protože k majetku malé Lucie se nikdy nedostane. Tyto případy jsou dnes poměrně časté a nemusíme ani zabíhat do extrému s Adamem jako pijanem, stačí, když se prostě jen rodiče nesnesou a nechtějí, aby ten druhý majetek v době nezletilosti jejich společného dítěte spravoval. Musíte ale mít někoho, komu odkážete do doby dosažení zletilosti dítěte.
V dalším příběhu potkáme Magdu a Jiřího. Mají dům a naspořené peníze, jsou postarší a mají jediné dítě, dospělého syna Josefa, který trpí Downovým syndromem. Josef má chůvu, jež za ním dochází domů a stará se o něj, sám o sebe se postarat neumí. Rodiče vědí, že až zemřou, nechtějí, aby Josef šel do ústavu. Chtějí, aby dožil v domě, kde je zvyklý žít, s oddanou chůvou. Zároveň vědí, že Josefův intelekt nestačí na to, aby někomu ten dům a peníze odkázal, koneckonců ani nemůže, není svéprávný. Pořídí tedy závěť, v níž po dobu Josefova života bude dům vlastnit Josef, chůva bude placena z naspořených peněz. Až Josef zemře, po jeho smrti dům připadne Nadaci Václava a Olgy Havlových.
Tento příběh můžeme modifikovat a použít na situaci, kdy Magda s Jiřím mají dvě děti, již popsaného syna Josefa a zdravou dceru Lenku. Mají dům, nemají ale moc peněz, dcera Lenka studuje, matka Magda je celý život v domácnosti, nevydělává a stará se o postiženého syna. Jiří zemře, rodina na tom není finančně nejlépe. Dnes by byli ve velice tíživé situaci, kdy vyplatit Josefa (nesvéprávní a nezletilí musejí ze zákona dostat celý svůj zákonný nárok) Magda ani Lenka nemohou, musejí mu tedy nechat třetinu domu a doufat, že ji Lenka po Josefovi jednou zdědí, závěť Josef pořídit nemůže. Kdyby Lenka zemřela dříve než Josef a neměla děti a ani by neměli žádné další příbuzné, připadl by dům jednou státu. Jiří ale využil svěřenského nástupnictví – pořídil závěť, v níž dům rozdělil mezi Josefa a Lenku a přikázal, aby po smrti syna Josefa dům připadl Lence, kdyby již Lenka nežila, tak jejím dětem a pokud by děti neměla, tak Nadaci Václava a Olgy Havlových, a to i v případě smrti dcery Lenky, pokud by zemřela jako bezdětná.
Svěřenské nástupnictví lez vázat i na splnění nějaké podmínky, například lze majetek odkázat bratru Davidovi do doby, než můj syn Vojtěch vystuduje vysokou školu. Když nevystuduje, nebude dědit a majetek tak zůstane Davidovi. Tady ovšem zase ta podmínka nesmí být „šikanozní“.
Svěřenské nástupnictví lze zřídit nejdéle na dobu jednoho sta let od smrti pořizovatele. Zaniká také tehdy, když majetek připadne prvnímu z řady nástupců, který nebyl ještě na světě v době pořízení závěti. Například mám dceru, ta má syna. Odkážu majetek dceři, po její smrti má přejít na jejího syna a po jeho smrti na jeho dítě, které dnes ještě není na světě. Potom svěřenství zanikne tehdy, když tento můj budoucí vnuk nabude odkázaný majetek.
Závěť se svěřenským nástupnictvím nemusí být sepsána formou notářského zápisu, pro její složitost ale nedoporučuji, aby si takové závěti lidé psali sami. Zatím se svěřenské nástupnictví jeví jako nejpotřebnější a nejpoužívanější institut nového práva.
Pozn. red.: Děkujeme Martině Pokorné za podrobné přiblížení jednoho z důležitých témat, příště v seznamování s novým občanským zákoníkem budeme pokračovat. Máte-li nějaký problém, chcete-li se na něco zeptat, není nic jednoduššího, než napsat svůj dotaz do komentářů na webu TvA, můžete učinit dotaz také na adresu redakce či přímo v notářské kanceláři v turnovské Hluboké ulici.
Související články (celkem 13)
- NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK! DÍL XIII.: SOUSEDSKÁ PRÁVA A DALŠÍ AKTUÁLNÍ OTÁZKY
- NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK! DÍL XII.: SPOLKY, NADACE, OBECNĚ PROSPĚŠNÉ SPOLEČNOSTI A DALŠÍ PRÁVNICKÉ OSOBY
- NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK! DÍL XI.: MANŽELSKÉ PRÁVO II
- NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK! DÍL X.: MANŽELSKÉ PRÁVO
- NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK! DÍL IX.: OBCHODNÍ SPOLEČNOSTI
- NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK! DÍL VIII.: OSOBNÍ PRÁVA ČLOVĚKA
- NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK! DÍL VII.: NEMOVITOSTI, KATASTR NEMOVITOSTÍ, SMLOUVY
- POZOR NA NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK! DÍL VI.: ODPOVĚDNOST ZA DLUHY
- POZOR NA NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK! DÍL V.: DĚDICKÁ SMLOUVA A ODKAZ
- POZOR NA NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK! DÍL IV.: ZŘEKNUTÍ SE DĚDICKÉHO PRÁVA A SVĚŘENSKÉ NÁSTUPNICTVÍ
- POZOR NA NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK! DÍL III: DĚDICKÉ SKUPINY A ZÁVĚŤ
- POZOR NA NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK! DÍL II: DĚDICKÉ PRÁVO DNES
- POZOR NA NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK ANEB MĚLI BYSTE VĚDĚT!