POZOR NA NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK! DÍL III: DĚDICKÉ SKUPINY A ZÁVĚŤ

0

Přinášíme další díl informací z nového občanského zákoníku (NOZ). Ten by měl naše životy začít ovlivňovat od ledna 2014. Hodně se o něm mluví, málo se však ví. Proto jsme požádali turnovskou zastupitelku Martinu Pokornou, která je současně právním konzultantem města a nově od ledna příštího roku také notářkou, o detailní seznámení s novou právní úpravou. Tentokrát na téma:

DĚDICKÉ SKUPINY A ZÁVĚŤ PODLE NOZ
NOZ především rozšiřuje dědické skupiny na šest – první tři jsou totožné jako dnes, ve čtvrté dědí prarodiče, v páté praprarodiče a v šesté děti dětí sourozenců, což jsou praneteře/prasynovci a děti prarodičů – tety a strýcové, na posledním místě jsou pak sestřenice a bratranci. Ubude tedy případů, kdy zemřelý nemá žádné blízké příbuzné a dědictví pak, bohužel, připadá státu.
NOZ zavádí kromě závěti nebo zákonné posloupnosti ještě dědickou smlouvu (tu si popíšeme v některém z příštích článků) jako jeden z důvodů dědění.
Závěť podle NOZ lze sepsat v písemné formě a lze doporučit, aby obsahovala i den, měsíc a rok sepsání nebo jiné konkrétní určení času (například „na Nový rok 2014“ nebo „v den mých padesátých narozenin“), nicméně napíše-li pořizovatel jen jednu jedinou závěť, určení času obsahovat nemusí. Musí někoho ustanovit dědicem a může obsahovat i podmínky nebo uložení nějakého úkolu či příkazu dědici – například „dědičkou všeho majetku ustanovuji dceru Marii, které přikazuji, aby vystudovala vysokou školu“. Marii ale nemůžete úkolovat tak, že by to vedlo k jejímu obtěžování nebo by se příkaz dával jen ze zjevné svévole pořizovatele – asi nelze Marii přikázat, aby vystudovala pět vysokých škol nebo korpulentní a zcela nevysportované Marii nemůžete přikázat, aby přeplavala kanál La Manche nebo vylezla na osmitisícovku. Můžete ovšem za dědice povolat syna Jana s příkazem vylézt na poslední osmitisícovku, kterou syn Jan společně se zůstavitelem nestihli zdolat. Nemůžete ale za dědice povolat syna Jana s příkazem vylézt na poslední osmitícovku tehdy, když syn Jan je po posledním výstupu na podobnou horu v takovém zdravotním stavu, že další už prostě nezdolá, protože by ho to stálo život.
Závěť může být i ústní, učiněná před třemi současně přítomnými svědky, před velitelem námořní lodi nebo letadla, velitelem vojenské jednotky nebo před starostou. Ústní forma závěti je však možná jen v extrémních případech jako je válka, živelná katastrofa nebo nějaké neštěstí – pád stromu v lese, tedy takové okolnosti, při nichž se musí jednat rychle. Když pořizovatel pohromu přežije, musí do 2 týdnů pořídit závěť standardní, písemnou, a ústní pak pozbývá platnosti. Podmínkou použití takové ústní závěti je, že svědkové závěti pořizovatele přežijí a poskytnou o závěti svědectví.
V závěti lze určit vykonavatele závěti – osobu, která dohlédne na splnění příkazů, úkolů atp. a může za to být i finančně odměněna, nebo správce dědictví, který po dobu trvání dědického řízení spravuje část majetku zůstavitele nebo celý jeho majetek (obdobně jako dnes). V závěti je možné určit náhradníka (což jde i dnes, ale NOZ to výslovně připouští), tedy například „když nebude dědit dcera Marie, povolávám za ni náhradníky její děti Petra a Pavla“.
Za dědice lze povolat chudé nebo podobně určenou skupinu osob – v takovém případě se má za to, že za dědice je povolána obec posledního bydliště zůstavitele a tato obec dědictví použije ve prospěch určené skupiny lidí.
Důležité při tvorbě závěti je, zda pořizovatel povolí, aby se dědici dohodli i jinak, než přikázal. Když to výslovně neuvede, nebude to možné.
Jakkoli jsme dodnes poučovali klienty, že závěť si mohou sepsat sami, jelikož jde o jednoduchý úkon, podle NOZ takovou radu již nikomu nedáme, pokud nepůjde o člověka, který má jedno dítě a tomu závětí odkáže všechen majetek. Chce-li mít někdo jistotu, že závěť pořídí skutečně správně, doporučuji obrátit se na nějakého notáře a nechat ji sepsat formou notářského zápisu.
NOZ zavádí termín povinný díl – to je finanční částka, která připadá nepominutelnému dědici, když o ni požádá, a představuje u zletilého člověka ¼ jeho zákonného podílu, u nezletilého pak ¾.  Nebude tedy již docházet k případům, kdy pořizovatel má jednu zletilou dceru Annu a odkáže všechen majetek, tj. dům čp. 333 v Mašově, své družce Elišce. Nyní, když se ty dvě nedohodly, připadla Anně i Elišce polovina domu, v němž se patrně hádaly i nadále. Podle NOZ Eliška zdědí celý dům, ale vyplatí Anně hodnotu čtvrtiny domu.

Pozn. red.: Děkujeme Martině Pokorné za podrobné přiblížení jednoho z důležitých témat, příště v seznamování s novým občanským zákoníkem budeme pokračovat. Máte-li nějaký problém, chcete-li se na něco zeptat, není nic jednoduššího, než napsat svůj dotaz do komentářů na webu TvA, můžete učinit dotaz také na adresu redakce či přímo v notářské kanceláři v turnovské Hluboké ulici.

Související články (celkem 13)

Sdílet

Autor článku

Komentáře

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?

Registrace nového uživatele

Reset hesla
Prosím, zadejte svou emailovou adresu. Zašleme Vám nové heslo na email.