POZOR NA NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK! DÍL III: DĚDICKÉ SKUPINY A ZÁVĚŤ

0

Přinášíme další díl informací z nového občanského zákoníku (NOZ). Ten by měl naše životy začít ovlivňovat od ledna 2014. Hodně se o něm mluví, málo se však ví. Proto jsme požádali turnovskou zastupitelku Martinu Pokornou, která je současně právním konzultantem města a nově od ledna příštího roku také notářkou, o detailní seznámení s novou právní úpravou. Tentokrát na téma:

DĚDICKÉ SKUPINY A ZÁVĚŤ PODLE NOZ
NOZ především rozšiřuje dědické skupiny na šest – první tři jsou totožné jako dnes, ve čtvrté dědí prarodiče, v páté praprarodiče a v šesté děti dětí sourozenců, což jsou praneteře/prasynovci a děti prarodičů – tety a strýcové, na posledním místě jsou pak sestřenice a bratranci. Ubude tedy případů, kdy zemřelý nemá žádné blízké příbuzné a dědictví pak, bohužel, připadá státu.
NOZ zavádí kromě závěti nebo zákonné posloupnosti ještě dědickou smlouvu (tu si popíšeme v některém z příštích článků) jako jeden z důvodů dědění.
Závěť podle NOZ lze sepsat v písemné formě a lze doporučit, aby obsahovala i den, měsíc a rok sepsání nebo jiné konkrétní určení času (například „na Nový rok 2014“ nebo „v den mých padesátých narozenin“), nicméně napíše-li pořizovatel jen jednu jedinou závěť, určení času obsahovat nemusí. Musí někoho ustanovit dědicem a může obsahovat i podmínky nebo uložení nějakého úkolu či příkazu dědici – například „dědičkou všeho majetku ustanovuji dceru Marii, které přikazuji, aby vystudovala vysokou školu“. Marii ale nemůžete úkolovat tak, že by to vedlo k jejímu obtěžování nebo by se příkaz dával jen ze zjevné svévole pořizovatele – asi nelze Marii přikázat, aby vystudovala pět vysokých škol nebo korpulentní a zcela nevysportované Marii nemůžete přikázat, aby přeplavala kanál La Manche nebo vylezla na osmitisícovku. Můžete ovšem za dědice povolat syna Jana s příkazem vylézt na poslední osmitisícovku, kterou syn Jan společně se zůstavitelem nestihli zdolat. Nemůžete ale za dědice povolat syna Jana s příkazem vylézt na poslední osmitícovku tehdy, když syn Jan je po posledním výstupu na podobnou horu v takovém zdravotním stavu, že další už prostě nezdolá, protože by ho to stálo život.
Závěť může být i ústní, učiněná před třemi současně přítomnými svědky, před velitelem námořní lodi nebo letadla, velitelem vojenské jednotky nebo před starostou. Ústní forma závěti je však možná jen v extrémních případech jako je válka, živelná katastrofa nebo nějaké neštěstí – pád stromu v lese, tedy takové okolnosti, při nichž se musí jednat rychle. Když pořizovatel pohromu přežije, musí do 2 týdnů pořídit závěť standardní, písemnou, a ústní pak pozbývá platnosti. Podmínkou použití takové ústní závěti je, že svědkové závěti pořizovatele přežijí a poskytnou o závěti svědectví.
V závěti lze určit vykonavatele závěti – osobu, která dohlédne na splnění příkazů, úkolů atp. a může za to být i finančně odměněna, nebo správce dědictví, který po dobu trvání dědického řízení spravuje část majetku zůstavitele nebo celý jeho majetek (obdobně jako dnes). V závěti je možné určit náhradníka (což jde i dnes, ale NOZ to výslovně připouští), tedy například „když nebude dědit dcera Marie, povolávám za ni náhradníky její děti Petra a Pavla“.
Za dědice lze povolat chudé nebo podobně určenou skupinu osob – v takovém případě se má za to, že za dědice je povolána obec posledního bydliště zůstavitele a tato obec dědictví použije ve prospěch určené skupiny lidí.
Důležité při tvorbě závěti je, zda pořizovatel povolí, aby se dědici dohodli i jinak, než přikázal. Když to výslovně neuvede, nebude to možné.
Jakkoli jsme dodnes poučovali klienty, že závěť si mohou sepsat sami, jelikož jde o jednoduchý úkon, podle NOZ takovou radu již nikomu nedáme, pokud nepůjde o člověka, který má jedno dítě a tomu závětí odkáže všechen majetek. Chce-li mít někdo jistotu, že závěť pořídí skutečně správně, doporučuji obrátit se na nějakého notáře a nechat ji sepsat formou notářského zápisu.
NOZ zavádí termín povinný díl – to je finanční částka, která připadá nepominutelnému dědici, když o ni požádá, a představuje u zletilého člověka ¼ jeho zákonného podílu, u nezletilého pak ¾.  Nebude tedy již docházet k případům, kdy pořizovatel má jednu zletilou dceru Annu a odkáže všechen majetek, tj. dům čp. 333 v Mašově, své družce Elišce. Nyní, když se ty dvě nedohodly, připadla Anně i Elišce polovina domu, v němž se patrně hádaly i nadále. Podle NOZ Eliška zdědí celý dům, ale vyplatí Anně hodnotu čtvrtiny domu.

Pozn. red.: Děkujeme Martině Pokorné za podrobné přiblížení jednoho z důležitých témat, příště v seznamování s novým občanským zákoníkem budeme pokračovat. Máte-li nějaký problém, chcete-li se na něco zeptat, není nic jednoduššího, než napsat svůj dotaz do komentářů na webu TvA, můžete učinit dotaz také na adresu redakce či přímo v notářské kanceláři v turnovské Hluboké ulici.

Související články (celkem 13)

Sdílet

Autor článku

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?

Registrace nového uživatele

Reset hesla
Prosím, zadejte svou emailovou adresu. Zašleme Vám nové heslo na email.