Od 1. ledna 2014 platí nový občanský zákoník. Znamená změnu zhruba tří tisíc paragrafů, zasahuje do života všech občanů České republiky. Nový občanský zákoník nahradil dosavadní občanský zákoník, ale i některé další právní předpisy. Díky seriálu, který pro TvA připravuje turnovská zastupitelka a notářka Martina Pokorná, můžete blíže nahlédnout do tajů i méně známých skutečností nového zákona. Tentokrát se budeme zabývat zvlášť důležitým bodem:
OBCHODNÍ SPOLEČNOSTI
Obchodní společnosti jsou dotčeny nejen legislativou nového občanského zákoníku a zákona o obchodních korporacích, ale i dalšími zákony – takovým je například zákon 309/2013 Sb., který stanoví povinnost podnikatelům požádat příslušný živnostenský úřad o koncesi k prodeji lihu a lihovin do 17. 4. 2014. Tato povinnost, jak jsem zjistila, se vztahuje například i na cukrárny tam, kde vaří grog nebo pracují s vaječným koňakem… Podnikatelé – fyzické osoby jen požádají o koncesi, společnosti s ručením omezeným musí doplnit své společenské smlouvy formou notářského zápisu a podat návrh na zápis živnosti do obchodního rejstříku.
Co se týká nové úpravy obchodních společností a družstev, nově ji upravuje zákon č. 90/2012 Sb. o obchodních korporacích (dále jen ZOK), který zrušil starý obchodní zákoník. Není v možnostech tohoto článku vysvětlit komplexně novou problematiku, čili jen to nejdůležitější: stejně jako dříve platí, že pro založení veřejné obchodní společnosti a komanditní společnosti vám stačí společenská smlouva s ověřenými podpisy, se založením společnosti s ručením omezeným, akciové společnosti nebo družstva vám musí pomoci notář. Tam, kde je povinná forma notářského zápisu, tedy u založení společnosti, není nadále možné společnost založit na základě plné moci, kdy někoho, zpravidla advokáta, zmocníte k tomu, aby za vás vše potřebné zařídil. Taková plná moc by musela být formou notářského zápisu a tato povinnost prodražuje proces založení o 1.000 Kč. Je tedy lepší navštívit osobně notáře. Není zcela jasné, zda plnou moc ve formě notářského zápisu budou společníci potřebovat i pro účast na valné hromadě a k rozhodnutí jediného společníka v působnosti valné hromady – zde je rozdílný výklad legislativní komise a Nejvyššího soudu, dá se předpokládat, že notáři takové úkony bez plných mocí ve formě notářského zápisu nebudou chtít psát. Jde nejen o odpovědnost notáře za daný úkon, ale samozřejmě i o to, aby takové rozhodnutí valné hromady nebylo po letech soudem prohlášeno za neplatné pro nedodržení formy plné moci.
Společnost s ručením omezeným musí mít nově základní kapitál alespoň 1 Kč (dříve 200.000 Kč), to je nejnižší možný vklad jednoho společníka. Podíl (dříve obchodní podíl) může být představován kmenovým listem (cenný papír, který dělá ze spol. s r. o. společnost podobnou akciové společnosti), jenž umožňuje částečnou či dočasnou anonymizaci společníků takové spol. s r. o. Podíl je také nyní už zcela jasně ve společném jmění manželů, přestože práva společníka vykonává jen ten z manželů, který je společníkem. I zde se však názory legislativců liší… I pro korunovou společnost platí, že musí mít základní kapitál (korunu) složenou v bance a při založení nebo změně sídla počítejte s nutností mít od vlastníka domu souhlas s umístěním sídla s ověřeným podpisem.
Soudní poplatky zůstaly stejné, a to 6.000 Kč při založení a 2.000 Kč při změně v obchodním rejstříku. Novinkou je možnost zápisu do obchodního rejstříku samotným notářem. Legislativa to umožňuje, nebyla však zprovozněna příslušná technika. Ssoftware umožňující notářům přímý zápis do OR se očekává na podzim a nadále se diskutuje o výši poplatku za tuto službu. Je to s podivem, byly na to skoro dva roky času…
Další novou věcí je možnost „zamluvit si“ obchodní firmu (název) společnosti tak, aby v mezidobí od podpisu společenské smlouvy do doby zápisu do OR vám název někdo „nevyfoukl“.
Společnosti, které byly založené podle dřívějších předpisů, musí nejpozději do 30. 6. 2014 přizpůsobit své společenské smlouvy režimu ZOK, aby tyto smlouvy nebyly se ZOK v rozporu, což obnáší svolat valnou hromadu a společenskou smlouvu za asistence notáře změnit. Ta ustanovení spol. smluv, která jsou v rozporu se ZOK, pozbyla účinnosti 1. 1. 2014 (to jsou kromě terminologických změn například ustanovení o možnosti vydat stanovy s. r. o.). Zároveň zákon umožňuje, aby se společnosti podřídily zákonu o obchodních korporacích jako celku, a to nejpozději do 31. 12. 2015 – většinou toto doporučujeme, protože do budoucna odpadnou složité dohady jak společníků, tak právníků, co v jejich společenských smlouvách ještě platí a co už nikoliv – společnosti se totiž jinak řídí dvěma předpisy, obchodním zákoníkem, pokud jde o práva a povinnosti společníků, a zákonem o obchodních korporacích, co se týče všech ostatních věcí. V případě, že se společnost podřídí režimu ZOK, může například i přestat tvořit svůj rezervní fond a může jej vyplatit společníkům, nebo může snížit svůj základní kapitál až na jednu korunu (u akciovek zůstal základní kapitál 2 miliony).
Pro všechny změny ve společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti platí povinnost rozhodnutí valné hromady nebo dohoda společníků o změně smlouvy – to platí pro změnu názvu, sídla (tam, kde je určena přesná adresa společnosti, to platí i o přemístění o dům vedle; tam, kde je určena jen obec, to platí pro změnu sídla do jiné obce), změnu předmětu podnikání, počtu jednatelů, pohyby základního kapitálu, práva a povinnosti společníků. V případě, že váháte s tím, zda notáře k danému úkonu potřebujete, či nikoliv, je nejrychlejší zastavit se s posledním zněním vaší spol. smlouvy, nebo ji poslat e-mailem k nahlédnutí s popisem plánovaného úkonu. Notář vám sdělí, zda jej budete k rozhodnutí valné hromady potřebovat či nikoliv.
Na závěr je jedno velice důležité upozornění: tam, kde společnosti s ručením omezeným provozují webové stránky, vztahuje se na ně povinnost uvádět v nich ty údaje, které zákon stanoví pro akciovou společnost, především účetní závěrky, pozvánky na valnou hromadu, příslušnost ke koncernu atp. Tam, kde společnost tuto povinnost nesplní (ať se jedná o spol. s. r. o. nebo akciovou společnost), hrozí pokuta až do výše 100.000 Kč. Opět platí, kdo nás požádá o přesné znění toho, co je třeba na webu zveřejňovat, zašleme e-mailem. Vzhledem k tomu, že k novým zákonům není prakticky žádná literatura, a pokud je, tak se názory různých autorit na danou problematiku různí, doporučujeme povinný obsah webu zkontrolovat.
Pozn. red.: Máte-li nějaký problém, chcete-li se na něco zeptat, není nic jednoduššího, než napsat svůj dotaz do komentářů na webu TvA. Můžete učinit dotaz také na adresu redakce či přímo v notářské kanceláři v turnovské Hluboké ulici.
Související články (celkem 13)
- NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK! DÍL XIII.: SOUSEDSKÁ PRÁVA A DALŠÍ AKTUÁLNÍ OTÁZKY
- NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK! DÍL XII.: SPOLKY, NADACE, OBECNĚ PROSPĚŠNÉ SPOLEČNOSTI A DALŠÍ PRÁVNICKÉ OSOBY
- NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK! DÍL XI.: MANŽELSKÉ PRÁVO II
- NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK! DÍL X.: MANŽELSKÉ PRÁVO
- NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK! DÍL IX.: OBCHODNÍ SPOLEČNOSTI
- NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK! DÍL VIII.: OSOBNÍ PRÁVA ČLOVĚKA
- NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK! DÍL VII.: NEMOVITOSTI, KATASTR NEMOVITOSTÍ, SMLOUVY
- POZOR NA NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK! DÍL VI.: ODPOVĚDNOST ZA DLUHY
- POZOR NA NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK! DÍL V.: DĚDICKÁ SMLOUVA A ODKAZ
- POZOR NA NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK! DÍL IV.: ZŘEKNUTÍ SE DĚDICKÉHO PRÁVA A SVĚŘENSKÉ NÁSTUPNICTVÍ
- POZOR NA NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK! DÍL III: DĚDICKÉ SKUPINY A ZÁVĚŤ
- POZOR NA NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK! DÍL II: DĚDICKÉ PRÁVO DNES
- POZOR NA NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK ANEB MĚLI BYSTE VĚDĚT!