TURNOVSKO MLADÝMA OČIMA (SERIÁL, DÍL VII.)

0

Seriál pohledů mladých lidí na život v Turnově a okolí, ale nejen o tom, pokračuje. Díky pochopení vedení turnovského gymnázia a hlavně díky studentům této školy, se na TvA budou pravidelně nepravidelně objevovat krátké i delší texty, které budou přinášet pohledy a názory mladých lidí na dění okolo nás. První díly seriálu, které napsal student Technické univerzity v Liberci Petr Kučera, vzbudily mimořádný čtenářský ohlas. Nyní v obdobném duchu pokračuje studentka turnovského gymnázia Kateřina Lédlová. Její první text je především reakcí na předchozí díly seriálu.

TURNOVSKO MLADÝMA OČIMA, DÍL VII.

Out a in?

V jednom z článků rubriky Turnovsko mladýma očima na TvA je návod, jak být in. Autor dává rady, jak zapadnout do společnosti. Kdo by nechtěl být in a oblíbený, že? Díky tomuto článku jsem zjistila, že jsem absolutně out. To zjištění bylo hrozné. Uvědomila jsem si, že bych asi měla změnit svůj styl života, pokud ovšem nechci svoje mládí strávit v ústraní a neoblíbená.

 

Jeden z mých nejhorších zlozvyků je evidentně můj styl oblékání. V jednom z dalších článků autor píše, že je v Turnově málo značkových obchodů. A ty ostatní, že jsou pro mladé lidi tabu. Já ale do značkových obchodů zavítám jen velmi zřídka, a když, tak mě vyděsí vysoké ceny. Většinu mého šatníku tvoří oblečení z druhé ruky a značkové kusy jsou koupené ve výprodeji. Nejčastěji nakupuju v „hrabáku“ a většinou nejdražší oblečení, co na sobě mám, je podprsenka, kterou bych kvalitní v sekáči nesehnala.

 

Druhá věc je můj slovník. Zřídkakdy použiju sprosté slovo a oslovení (nebo jak to nazvat) vole, opravdu nemusím. Většinou člověka, který mě tak osloví, upozorním, že nejsem vůl a zopakuju mu svoje jméno. Překvapuje mě, že většina lidí mi tak přestane říkat, i když je to evidentně dokonale out. Přejatými slovy a anglikanismy taky zrovna nehýřím, protože si nikdy nejsem docela jistá, jak moc se to hodí. Docela bez problémů si vystačím s češtinou, i když je pravda, že si ji často upravuji k obrazu svému.

 

Co se týká používání slov: děkuji, prosím a dobrý den, nečiní mi nejmenší problém a používám je velmi často a docela ráda. To je také špatně a vůbec nevím, jak bych se to měla odnaučit. Asi bych měla začít být drsná, jinak to prostě, ty vole, nejde.

 

A další out. Nekouřím. A slovo „cigárko“ mě vytáčí. Navíc, kdyby mě můj obdivovatel pozval na projížďku bourákem svého tatínka, nejspíš se mi následně udělá špatně od žaludku z rychlosti a zatáček.

 

Z těchto důvodů se asi nikdy nepřiřadím k té lepší in společnosti. Co je ovšem zarážející, že i přes to všechno mám dost přátel a necítím se out. Evidentně nejsem normální. Jaká škoda…

               

n200904051007_zap_167_09_ledlovaKateřina Lédlová

dredarstvi@gmail.com

Související články (celkem 15)

Sdílet

Autor článku

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?

Registrace nového uživatele

Reset hesla
Prosím, zadejte svou emailovou adresu. Zašleme Vám nové heslo na email.