TURNOVSKO MLADÝMA OČIMA (SERIÁL, DÍL VII.)

0

Seriál pohledů mladých lidí na život v Turnově a okolí, ale nejen o tom, pokračuje. Díky pochopení vedení turnovského gymnázia a hlavně díky studentům této školy, se na TvA budou pravidelně nepravidelně objevovat krátké i delší texty, které budou přinášet pohledy a názory mladých lidí na dění okolo nás. První díly seriálu, které napsal student Technické univerzity v Liberci Petr Kučera, vzbudily mimořádný čtenářský ohlas. Nyní v obdobném duchu pokračuje studentka turnovského gymnázia Kateřina Lédlová. Její první text je především reakcí na předchozí díly seriálu.

TURNOVSKO MLADÝMA OČIMA, DÍL VII.

Out a in?

V jednom z článků rubriky Turnovsko mladýma očima na TvA je návod, jak být in. Autor dává rady, jak zapadnout do společnosti. Kdo by nechtěl být in a oblíbený, že? Díky tomuto článku jsem zjistila, že jsem absolutně out. To zjištění bylo hrozné. Uvědomila jsem si, že bych asi měla změnit svůj styl života, pokud ovšem nechci svoje mládí strávit v ústraní a neoblíbená.

 

Jeden z mých nejhorších zlozvyků je evidentně můj styl oblékání. V jednom z dalších článků autor píše, že je v Turnově málo značkových obchodů. A ty ostatní, že jsou pro mladé lidi tabu. Já ale do značkových obchodů zavítám jen velmi zřídka, a když, tak mě vyděsí vysoké ceny. Většinu mého šatníku tvoří oblečení z druhé ruky a značkové kusy jsou koupené ve výprodeji. Nejčastěji nakupuju v „hrabáku“ a většinou nejdražší oblečení, co na sobě mám, je podprsenka, kterou bych kvalitní v sekáči nesehnala.

 

Druhá věc je můj slovník. Zřídkakdy použiju sprosté slovo a oslovení (nebo jak to nazvat) vole, opravdu nemusím. Většinou člověka, který mě tak osloví, upozorním, že nejsem vůl a zopakuju mu svoje jméno. Překvapuje mě, že většina lidí mi tak přestane říkat, i když je to evidentně dokonale out. Přejatými slovy a anglikanismy taky zrovna nehýřím, protože si nikdy nejsem docela jistá, jak moc se to hodí. Docela bez problémů si vystačím s češtinou, i když je pravda, že si ji často upravuji k obrazu svému.

 

Co se týká používání slov: děkuji, prosím a dobrý den, nečiní mi nejmenší problém a používám je velmi často a docela ráda. To je také špatně a vůbec nevím, jak bych se to měla odnaučit. Asi bych měla začít být drsná, jinak to prostě, ty vole, nejde.

 

A další out. Nekouřím. A slovo „cigárko“ mě vytáčí. Navíc, kdyby mě můj obdivovatel pozval na projížďku bourákem svého tatínka, nejspíš se mi následně udělá špatně od žaludku z rychlosti a zatáček.

 

Z těchto důvodů se asi nikdy nepřiřadím k té lepší in společnosti. Co je ovšem zarážející, že i přes to všechno mám dost přátel a necítím se out. Evidentně nejsem normální. Jaká škoda…

               

n200904051007_zap_167_09_ledlovaKateřina Lédlová

dredarstvi@gmail.com

Související články (celkem 15)

Sdílet

Autor článku

Comments are closed.

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?

Registrace nového uživatele

Reset hesla
Prosím, zadejte svou emailovou adresu. Zašleme Vám nové heslo na email.