Seriál pohledů mladých lidí na život v Turnově a okolí má další pokračování. Tentokrát se studentka turnovského gymnázia Adéla Beranová pokusila porovnat život v Čechách a ve Švýcarsku. Díky pochopení vedení turnovského gymnázia a hlavně díky studentům této školy se na TvA budou pravidelně nepravidelně objevovat krátké i delší texty, které budou přinášet pohledy a názory mladých lidí na dění kolem nás…
TURNOVSKO MLADÝMA OČIMA, DÍL IX.
Turnovští studenti ve Švýcarsku
Co tě nezabije, to tě posílí. Tímto nebo velmi podobným heslem by se daly popsat pocity, se kterými v neděli 19. dubna odjeli studenti z turnovského gymnázia na týdenní výměnný pobyt do švýcarského města Sargans. Škola jezdí do této oblasti již tradičně, výměny probíhají díky finanční podpoře kantonu St. Galen a spřátelené škole ve městě Sargans. Studenti jeli do neznámého prostředí, nevěděli, co je čeká, znali své hostitele jen přes e-mail a jiné internetové vymoženosti. Ubytování bylo zajištěno přímo v rodinách, stejně jako společné programy přes den založené na předběžné dohodě. Zbytek ale záležel na nich, na štěstí a na okolnostech. Chtěli jsme si hlavně vyzkoušet své jazykové schopnosti, porovnat kulturu, náturu a myšlení v jiné zemi. Program znali všichni předem, zahrnoval poznávání zejména z pohledu turisty – počínaje městy St. Galen, Luzern, Bellinzona, Tessin a Asconu přes čokoládovnu Maestrani po vrchol hory Pilatus. Tady všude nás provedli švýcarští hostitelé a šlo bezpochyby o velký zážitek. Volná odpoledne a večery skýtaly nesčetné příležitosti k poznávání běžného života (a lidí). To je to, co vám žádná cestovní kancelář není schopná zajistit.
Švýcarsko není od Čech daleko, ale ani nijak blízko, rozdíly tu jsou patrné na první pohled. Tato země je ve světě známá vysokou životní úrovní, která je vidět na každém kroku. Ve třetí nejbohatší zemi Evropy nenarazíte na polorozpadlý dům, neupravenou zahradu ani na bezdomovce povalující se na lavičce. Lidé si zde jsou vědomi svého majetku, ale nijak vám ho za žádných okolností nedají najevo. Jsou dvě možnosti, proč tomu tak je. Buď si rozdíly prostě neuvědomují, a nebo je neřeší. Já osobně se přikláním spíše k první variantě. Je pravda, že peníze člověka změní, ale nemusí to být nutně špatným směrem. Větší pohoda, klid a tolerance panuje ve švýcarských rodinách, tak jako stres a problémy v těch českých. Představte si, že za vámi vaše ratolest přijde s tím, že odjíždí na půl roku do Ameriky a potřebuje od vás nemalý obnos peněz. Ve Švýcarsku se nezačne diskutovat nad negativy pobytu, ale mluví se o možnostech půjčky, splácení z brigád rodičům a tak dále. Tento příklad s penězi přímo souvisí, ale co třeba když zavolá parta dospívajících v půl čtvrté ráno, že jim ujel poslední vlak a potřebují odvoz? Maminka přijede, zeptá se jen jestli jí nikdo nepozvrací auto a s úsměvem všechny trpělivě rozveze.
Z předchozího příkladu o promeškaném vlaku je jasné, že i Švýcaři se umí bavit. Ono by to bylo jasné i bez něj. V menších městech nemají sice příliš prostoru, nejčastěji tři spoře vybavené hospody, a to je všechno, ale zvládnou si vymyslet alternativní řešení. Třeba barbecue při ohýnku u jezera je jeden z oblíbených programů na večer u studentů kantonální školy v Sargans. Opečou si maso, zapijí ho pivem a jen tak posedí. Ale to je až na místa srazů po celém světě nejspíš podobné. Někdo něco vymyslí, nápad se rozšíří, uskuteční a stane se z toho buď kultovní akce nebo fajn večer. Zajímavostí je, že hranice pití piva a vína a kouření tabáku je posunutá na 16 let, takže nemohou mít v tomto směru ani problémy se zákonem. I když v množství, které vypijí, by se to nestalo ani tak. Možná je to právě tím, že alkohol nemá ani v začátcích to kouzlo zakázaného ovoce, jako je tomu u nás. S kamarády se mladí Švýcaři schází častěji než my, parta je pro ně důležitá. Společnost se ale už i mezi mladými třídí podle politického smýšlení, což může znít zvláštně, ale je to tak, a také podle stylu. A konkrétně o hudbě se dá říct tohle: Tak jako Češi mají rokovější tendence, tak Švýcaři tíhnou k hip-hopu a disku. Na každém je vidět, co poslouchá, hip-hopera, punkáče, metalistu i emaře poznáte na první pohled. Neznamená to, že by se tyhle skupiny mezi sebou nebavily, vzájemně se tolerují.
I ve škole se projevuje větší tolerance a demokracie. Se studenty se jedná jinak, ale i studenti se chovají jinak. Učitel je sice autorita, ale přirozenějším způsobem. Zdá se jako by byl rádce. Je jasné, že když vykládá, všichni poslouchají. Jakmile dá téma k diskuzi, zařadí se spíše do role předsedajícího studenta. Poslouchá, usměrňuje, občas řekne svůj názor, čímž pomůže a tímto způsobem nechá studenty, aby si ke správné odpovědi došli sami. A ještě – například termíny písemek se neurčují, ale domlouvají. Prostě napíšou na tabuli tři data a studenti si jedno z nich demokratickým hlasováním vyberou. Hodinu končí učitel ne se zvoněním, ale jak potřebuje. Někdy může mluvit 60 minut, jindy jen 20.
A jak se k harmonickému fungování ve škole staví studenti? V přístupu ke vzdělání jsou zodpovědnější, k problémům se staví čelem. A přesto, že nic neřeší, tak na otázku: „Tak jak?“ odpovídají v angličtině výstižným: „It doesn´t metter“ (přibližně: Na tom nezáleží), jsou soustředěnější. Ve třídě je v průměru jen 21 žáků, což je nesporná výhoda. Učitelé mají k dispozici o sto procent lepší technické vybavení než u nás – promítací zařízení, tabule na kolejnicích, video i audio přehrávače a další nadstandardní pomůcky. A žáci se ve druhém ročníku na střední škole ubírají směrem, který si sami určí a v ostatních předmětech se učí jen nejzákladnější informace. Tyto faktory dohromady vytvářejí nesrovnatelnou atmosféru. Učitelé se mohou se studenty pouštět do debat a vše probíhá daleko efektivněji. Jde jen o všeobecný postřeh.
Švýcaři jsou sebejistí, sebevědomí a vědí, co chtějí. Nejsou tolik omezení starostmi nebo to nedávají najevo. Mají větší možnosti se bavit. Je to výhoda nebo nevýhoda? Co by se stalo, kdybychom se s nimi na pár dní vyměnili? Bude to pro ně šok, určitě si taky spoustu věcí uvědomí. Druhý týden v září se totiž chystají nám oplatit naši návštěvu a přijedou do Turnova. Tak uvidíme.
Adéla Beranová
studentka turnovského gymnázia
Související články (celkem 15)
- TURNOV – RÁJ FILMAŘŮ. NEJEN „SKAUŤÁCI“, ALE I „GYMPLÁCI“
- TURNOVSKO MLADÝMA OČIMA (SERIÁL, DÍL XIV.): HLEDÁ SE STRANA, ZN. SLUŠNÁ A PRAVICOVÁ
- TURNOVSKO MLADÝMA OČIMA (SERIÁL, DÍL XIII.): HIP HOP
- TURNOVSKO MLADÝMA OČIMA (SERIÁL, DÍL XII.): ŠVÝCAŘI V ČECHÁCH ANEB PIVO A HOLKY MÁTE SUPER
- TURNOVSKO MLADÝMA OČIMA (SERIÁL, DÍL XI.)
- TURNOVSKO MLADÝMA OČIMA (SERIÁL, DÍL X.)
- TURNOVSKO MLADÝMA OČIMA (SERIÁL, DÍL IX.)
- TURNOVSKO MLADÝMA OČIMA (SERIÁL, DÍL VIII.)
- TURNOVSKO MLADÝMA OČIMA (SERIÁL, DÍL VII.)
- TURNOVSKO MLADÝMA OČIMA (SERIÁL, DÍL VI.)
- TURNOVSKO MLADÝMA OČIMA (SERIÁL, DÍL V.)
- TURNOVSKO MLADÝMA OČIMA (SERIÁL, DÍL IV.)
- TURNOVSKO MLADÝMA OČIMA (SERIÁL, DÍL III.)
- TURNOVSKO MLADÝMA OČIMA (SERIÁL, DÍL II.)
- TURNOVSKO MLADÝMA OČIMA (SERIÁL)