Trestní oznámení podala koalice spolků SOS Český ráj na přípravu projektu přeložky silnice I/35 z Ohrazenic do Úlibic pro podezření z porušení povinnosti při správě cizího majetku. Zástupci koalice jsou přesvědčeni, že připravovaná severní varianta silnice byla vybrána na základě chybných podkladů. „Domníváme se na základě nezávislých odborných analýz, že připravovaná severní varianta dálnice z Jičína do Turnova středem Českého ráje byla nesprávně vybrána na základě chybných podkladových studií a že zkoumané varianty dopravního řešení neprošly řádným testem účelnosti, efektivnosti a hospodárnosti, jak vyžaduje zákon,“ uvádí se ve zdůvodnění podání trestního oznámení. Při dosavadních přípravných pracích navíc vznikla podle autorů oznámení škoda ve stovkách milionů korun. „Pokud by došlo ke stavbě dálnice severní trasou, vznikla by státnímu rozpočtu škoda minimálně deset miliard korun,“ uvedl mluvčí iniciativy Jan Piňos.
Plánovaná severní trasa je schválena v územní dokumentaci státu a obou krajů. Dlouhá má být 35 kilometrů a součástí bude přivaděč směrem na Semily. Podle aktuálních odhadů má stát zhruba 30 miliard korun bez DPH. Protože exministr Hladík vloni na podzim zrušil platné posouzení vlivu stavby na životní prostředí (EIA), musí se dokumentace vyhotovit znovu. Podle Ředitelství silnic a dálnic ČR projekt respektuje krajinu, přírodu i obce na trase a byl opakovaně představen a vysvětlen. „Plníme tím cíle Zásad územního rozvoje obou dotčených krajů. Pokud Policie ČR vyzve ŘSD k podání vysvětlení, předložíme všechna veřejně dlouho přístupná fakta i přípravnou dokumentaci,“ uvedl pro ČTK v reakci na postup odpůrců mluvčí ŘSD Jan Rýdl.
V roce 2029 bude dokončena „dálnice“ z Hradce Králové do Úlibic, dál směrem na Turnov se nebude pokračovat dříve než v polovině příštího desetiletí. Do té doby bude muset tranzitní doprava využívat současnou komunikaci vedoucí obcemi, popřípadě odklonovou trasu přes Mladou Boleslav. Nezmění se ani dopravní situace v Turnově, nevznikne zde žádná odlehčovací dopravní stavba, která by zklidnila centrum města.
Jak pro ČTK uvedl generální ředitel ŘSD Radek Mátl, jižní trasa není zahrnuta v územních plánech obcí a Středočeský kraj s touto variantou nesouhlasí. „V tuto chvíli ta změna ani není možná,“ uvedl. Pokud by se měla připravovat jižní varianta, znamenalo by to podle něho odložení stavby o dalších až 20 let.
LIBERECKÝ KRAJ NECHÁ ZPRACOVAT REVIZI STUDIE PŘELOŽKY SILNICE I/35 ČESKÝM RÁJEM
Na jednání krajského zastupitelstva uvedl náměstek hejtmana pro dopravu Daniel David, že Liberecký kraj chce nechat zpracovat odbornou revizi původní studie plánované silnice I/35 Českým rájem, kterou připravuje ŘSD. Kraj chce zjistit, zda mohly chyby ve studii zásadně ovlivnit výběr trasy silnice, jak tvrdí odpůrci projektu. Revizní posudek bude stát kraj do půl milionu korun.
STANOVISKO SPOLKU PRO TUNEL RÁJEM
I/35 přes Turnov: nejdražší problém je ten, který objevíte pozdě
Co potřebujeme vědět dřív, než přijedou bagry
Představte si, že jste projektant. Máte protáhnout novou kapacitní silnici Turnovem směrem na Jičín.
Tak kudy?
Na jedné straně Hlavatice, na druhé Dolánky a údolí Jizery. Mezitím Výšinka se sídlištěm. A v prostoru, kudy má silnice vést, máte Přepeřskou, průmyslový areál KAMAX, zdroje pitné vody v Nudvojovicích, Mašov – a nakonec Pelešanský kopec. Moc prostoru k úniku nezbývá.
A teď možná překvapivější věc. Když v roce 2020 vznikala původní dokumentace EIA, kompletní geologický průzkum, se kterým se dnes počítá jako s podkladem pro nové posouzení stavby, ještě k dispozici nebyl. Právě teď má nová EIA naopak vycházet i z kompletního geologického průzkumu.
A to není detail. Ukazuje to jeden z největších problémů přípravy složitých staveb:
Co když něco opravdu důležitého zjistíte až ve chvíli, kdy už projekt nejde jednoduše změnit?
Abychom pochopili, proč na tom záleží, hodí se vědět, jak vlastně taková silnice vzniká. Hodně zjednodušeně: Nejdřív se v územním plánování vymezí koridor – širší prostor, kudy má silnice vést.
Potom přijdou technické studie. Projektanti už neřeší jen barevný pruh na mapě. Rozhodují, kudy přesně pojedou auta, kde může být most, zářez nebo tunel.
Následuje EIA – posouzení vlivů navržené stavby na životní prostředí. Řeší mimo jiné hluk, vodu, přírodu nebo krajinu a stanovuje podmínky pro další přípravu.
Pak vzniká podrobnější projekt pro povolení stavby.
A nakonec přijedou bagry.
Ve skutečnosti se jednotlivé kroky částečně překrývají a celý proces je složitější. Pro náš příběh ale stačí jedna věc: EIA není stavební projekt, ale nastavuje mu důležité mantinely.
Její závazné stanovisko je podkladem pro další povolování. Při něm se zároveň ověřuje, jak se projekt změnil oproti podobě, která byla posouzena. Významná změna s novými negativními dopady může znamenat další posuzování. Lidsky řečeno: když až o několik let později zjistíte, že kvůli hluku, vodě nebo geologii potřebujete silnici výrazně zahloubit nebo jinak zásadně změnit, už není vůbec jednoduché vzít gumu a projekt překreslit. Museli byste se totiž vrátit v přípravě o několik let zpět.
Proto tolik záleží na tom, co víme ve chvíli, kdy ty mantinely vznikají.
Teď si představte, že jste obyvatel Turnova
Většina lidí samozřejmě nebude po večerech studovat stovky stran technických studií, hlukových výpočtů, geologických zpráv a dokumentace EIA. Několik Turnováků to ale udělalo. A čím víc četli, tím víc místo odpovědí nacházeli další otázky a vzrůstající pochybnosti. Jaký bude skutečný hluk u domů na Přepeřské? Co stavba udělá se zdroji pitné vody v Nudvojovicích? Co vlastně víme o Pelešanském kopci?
A co když se při podrobnějším projektování ukáže, že řešení, které v technické studii vypadalo jednoduše, je ve skutečnosti mnohem komplikovanější?
Postupně se ale ukázalo, že některé z těch otázek nejsou vůbec jen turnovskou specialitou.
Hluk: v tabulce nebydlíme
Z pohledu projektu je základní otázka poměrně jasná: splní budoucí stavba hygienické limity?
Pro člověka, který bude vedle nové silnice dalších třicet let bydlet, je ale stejně pochopitelná otázka jiná: Jak se tam bude skutečně žít?
Proto si dnes Turnov nechává zpracovat vlastní akustickou studii. Má změřit současnou situaci, vytvořit trojrozměrný model budoucího hluku a prověřit různé možnosti protihlukových opatření. Výsledkem mají být i hlukové mapy a konkrétní doporučení. Smyslem není předem dokázat, že ŘSD počítá špatně. Smyslem je, aby město při jednání se státním investorem mělo také vlastní odborná data.
Proč to může být užitečné, ukázala nedávno přímo nová D35.
Úsek Časy–Ostrov byl otevřen na konci roku 2022. Krátce poté začaly okolní obce řešit novou hlukovou situaci. Podmínky stavebního řízení přitom požadovaly kontrolní měření pouze v jednom místě. Po jednání s obcemi ŘSD počet míst rozšířilo na osm a samo připustilo, že nová dálnice představuje pro okolní obce a jejich obyvatele velmi podstatný zásah do života.
Výsledek? Na všech osmi místech byly hygienické limity splněny. A právě to je zajímavé. Neznamená to, že projektant udělal chybu nebo že ŘSD něco porušilo. Ukazuje to ale rozdíl mezi dvěma legitimními pohledy. Investor potřebuje vědět, zda splňuje zákonné limity. Obyvatel řeší, jak výrazně se změnilo prostředí, ve kterém žije. Po republice je ale i tak řada případů, kdy byly hlukové limity po vybudování nových silnic překročeny, ačkoli projekt předpokládal jejich splnění. Příkladem je nový obchvat Frýdku-Místku na D48.
Proto má smysl řešit hluk co nejdůkladněji ve chvíli, kdy lze ještě měnit projekt – ne až po otevření silnice.
A teď se podívejme pod zem.
U hluku můžeme diskutovat o výpočtech a limitech. Geologii naše názory příliš nezajímají. Mašov a Pelešany jsou geologicky komplikované území. Pro místní přitom nemusí jít o abstraktní debatu odborníků. Máme například konkrétní zkušenost jednoho stavebníka v Pelešanech, jehož nový dům musel být kvůli podmínkám v podloží založen na pilotech sahajících přibližně devět metrů hluboko. A není zdaleka jediný, kdo řeší sesouvající se svah. Samozřejmě: rodinný dům není silnice ani tunel. Ale jako obraz to funguje docela dobře. Když už u rodinného domu potřebujete základy devět metrů pod zemí, asi právě tady nechcete šetřit na zjišťování toho, co se pod zemí skutečně děje. A teď si místo rodinného domu představte kapacitní komunikaci, která se musí nějak dostat Pelešanským svahem.
K tomu přidejte vodu. U Nudvojovic se připravovaný koridor dostává do prostoru významných zdrojů pitné vody pro Turnov.
Nic z toho automaticky neznamená, že zde silnici nelze postavit.
Znamená to ale, že každé technické řešení potřebuje opravdu kvalitní podklady.
A že najít jednoduché a levné řešení je tady mnohem těžší než u několika kilometrů komunikace vedené volnou krajinou.
Tohle už dnes řeší i stát
Obava, že se někdy na průzkumech a přípravě staveb příliš šetří, přitom není turnovskou teorií.
Ministr dopravy Ivan Bednárik letos v září označil opakující se rozdíly mezi geotechnickými průzkumy a tím, co stavbaři skutečně naleznou během realizace, za systémový problém. Vedla ho k tomu série staveb, kde jiné geologické podmínky přispěly k prodražení nebo prodloužení prací. Ministerstvo kvůli tomu mění metodiku přípravy dopravních staveb. Jeho argument je jednoduchý: několik milionů navíc za kvalitnější průzkum může být lepší investice než následné prodražení celé stavby o desítky procent. Generální ředitel ŘSD Radek Mátl je v hodnocení méně kategorický a nemluví o systémové chybě, připouští ale, že je v oblasti průzkumů a jejich zapracování do projektů co zlepšovat.
A tady je fér podívat se na celý problém i z druhé strany.
Teď jste na chvíli ŘSD
Představte si, že jste státní investor. Dostanete úkol připravit silnici. Musíte dodržet zákony a technické normy, hlídat náklady a termíny a být schopni obhájit, za co utrácíte veřejné peníze. Nemůžete ke každému domu automaticky postavit největší protihlukovou stěnu. Nemůžete navrhnout tunel jen proto, že by se někomu líbil. Pokud odborné podklady říkají, že zákonné požadavky splní levnější řešení, potřebujete dobrý důvod, proč utrácet za dražší. To není chyba ŘSD. To je logika státního investora. Problém nastane ve chvíli, kdy vstupní studie podcení místní podmínky.
Pak může úplně racionální investor přijímat úplně racionální rozhodnutí – jen na základě příliš optimistických vstupních dat.
A problém se objeví až později. Právě proto je kvalita přípravy tak důležitá.
A teď jste turnovský zastupitel
Stát vám říká: tuhle silnici potřebujeme. A vlastně tomu rozumíte. I/35 není jen silnice pro cestu z Turnova do Jičína. Připravovaný úsek je součástí plánovaného spojení Liberce a Hradce Králové a má mimo jiné odvést tranzitní dopravu z dnešních průtahů obcemi. Současně víte, že pokud se při přípravě něco zásadně podcení, budou s následky desítky let žít lidé na Přepeřské, Výšince, v Nudvojovicích, Mašově nebo Pelešanech.
Co s tím?
Silnici sami nenaprojektujete. V praxi můžete projekt odmítat, můžete jen čekat na řešení státu, nebo se aktivně zapojit do přípravy a požadovat, aby se důkladně prověřily místní dopady a technické možnosti. Právě poslední přístup v posledních letech v Turnově výrazně rezonoval. Neznamená to, že mají všichni zastupitelé stejný názor na každý most, tunel nebo technický detail. Společným základem je něco jednoduššího: město nemá být při přípravě tak zásadní stavby pasivním divákem.
Dnes už je složitost Turnova součástí zadání
A něco se skutečně změnilo. Technická složitost průchodu Turnovem už není jen argument několika místních lidí. ŘSD dnes samo písemně uvádí, že si je vědomo složitosti území z hlediska geologie, hydrogeologie, hluku, majetkových i urbanistických podmínek. Při dalším prověřování mají být hodnoceny podzemní vody, geologie, hluk, investiční náklady i technická proveditelnost jednotlivých možností. Nová EIA má zároveň posuzovat několik podob silnice ve stávajícím koridoru, včetně tunelových řešení v prostoru Turnova. ŘSD odhaduje nový proces přibližně na tři roky. To neznamená, že bude všechno dobře. A už vůbec to neznamená, že dnes víme, které technické řešení má vyhrát.
Znamená to ale něco podstatného:
Složitost průchodu Turnovem je dnes součástí samotného zadání problému.
K tomuto posunu vedla řada věcí – rozhodnutí ministerstev a soudů, práce odborníků, občanské iniciativy, jednání obcí i vývoj na straně samotného ŘSD. Součástí příběhu je ale také dlouhodobý a poměrně jednotný přístup Turnova, který požadoval, aby se místní dopady a různé technické možnosti skutečně prověřovaly. Zrušení původního stanoviska EIA přitom přípravu stavby nepochybně zdrží. Bezprostředním důvodem nebyla turnovská geologie, ale nedostatky podkladů týkajících se především fauny. Ministerstvo životního prostředí však nyní požaduje dokumentaci aktualizovat mnohem šířeji; z hlediska obsahu a aktuálnosti se podle něj má fakticky jednat o dokumentaci novou.
Je to zdržení. Současně ale vzniká příležitost některé věci udělat lépe. Nové posouzení může pracovat s kompletnějšími geologickými a hydrogeologickými podklady. Turnov bude mít vlastní hluková data. Prověřovat se mají různé technické možnosti. A investor dnes sám počítá s tím, že průchod Turnovem vyžaduje podrobnější prověření místních podmínek.
Pokud tedy někdo říká „hlavně už to postavme“, je to naprosto pochopitelné. Právě z toho ale plyne ještě jedna důležitá otázka:
Co potřebujeme zjistit dnes, aby se stavba jednou opravdu mohla postavit bez drahých překvapení?
Ať bude v dalších letech na radnici kdokoli, nemusí být lepším geologem než geologové ani lepším projektantem než projektanti. Město ale může mít vlastní data, klást odborné otázky a hlídat, aby se hluk, voda a geologie řešily ve chvíli, kdy se ještě dají problémy opravit na papíře. Protože mezi sídlištěm, řekou, zdrojem pitné vody a komplikovaným svahem už je prostoru pro improvizaci během samotné stavby zatraceně málo.
Kvalitní příprava není opakem rychlé výstavby. V Turnově může být její základní podmínkou.
Ondřej Illich, PRO TUNEL RÁJEM
www.protunelrajem.cz
Související články (celkem 60)
- „DÁLNICE“ Z TURNOVA DO JIČÍNA: TRESTNÍ OZNÁMENÍ, STANOVISKO LIBERECKÉHO KRAJE A SPOLKU PRO TUNEL RÁJEM
- DÁLNICE NA JIČÍN. DALŠÍ DÍL NEKONEČNÉHO SERIÁLU
- Dálnice z Turnova na Jičín nejdříve za 10 let
- Koalice SOS Český ráj vyzvala odpovědné, aby se začali zabývat jižní variantou dálnice
- ROZHOVOR SE SENÁTOREM ONDŘEJEM LOCHMANEM
- ŘSD bude rychlostní silnici mezi Ohrazenicemi a Úlibicemi připravovat jako čtyřpruh
- SOUD ZAMÍTL KASAČNÍ STÍŽNOST ŘSD. STAVBA ÚSEKU OHRAZENICE – ÚLIBICE SE ODKLÁDÁ
- Plán na dálnici Českým rájem stojí od počátku na podvodu ve studii libereckého Valbeku. Liberecké zastupitelstvo odhlasovalo snahu nezákonně odklonit více než deset miliard ze státního rozpočtu
- KRAJŠTÍ ZASTUPITELÉ HLASOVALI PRO STABILIZACI SEVERNÍHO KORIDORU R35
- NOVÁ DATA O DOPRAVĚ V TURNOVĚ: AŽ 26 TISÍC AUT DENNĚ PROJEDE MOSTEM PŘES JIZERU
- PŘELOŽKA I/35 BYLA TÉMATEM JEDNÁNÍ NA MINISTERSTVU DOPRAVY
- DALŠÍ DÍL SERIÁLU NA TÉMA „DÁLNICE“ Z OHRAZENIC DO ÚLIBIC. JAKÝ JE NÁZOR OBCÍ NA TRASE?
- PŘELOŽKA SILNICE I/35 VE STAVU BEZČASÍ
- ŘSD může díky rozpočtu SFDI zahájit všechny stavby, které na letošek připravilo
- PŘÍPRAVA PŘELOŽKY SILNICE I/35 NA ÚZEMÍ TURNOVA: REKAPITULACE ROKU 2025
- OTEVŘENÉ VEŘEJNÉ SETKÁNÍ: I/35 A JEJÍ BUDOUCÍ PODOBA V TURNOVĚ
- Nový posudek odhalil vážné chyby v EIA k plánované dálnici Českým rájem
- ŘSD spustilo informační stránky k projektu silnice I/35 z Turnova do Úlibic
- DO PODOBY NOVÉ SILNICE I/35 ZAČÍNÁ PROMLOUVAT KRAJINÁŘ