SRDCE TURNOVA ZDOBÍ NOVÁ KNIHOVNA, STAVBA JE INSPIROVANÁ BLÍZKÝMI SKALNÍMI MĚSTY

V pátečním podvečeru 2. října se v Turnově odehrálo malé předpremiérové setkání. V rámci celorepublikového Dne architektury dostaly dvě skupiny předem registrovaných návštěvníků jedinečnou možnost nahlédnout do útrob novostavby knihovny ve Skálově ulici. Ta bude slavnostně otevřena v úterý 6. října (ZDE).

Úvodního slova se ujal starosta Turnova Tomáš Hocke. Připomněl, že Den architektury nabízí obyvatelům města možnost podívat se do míst, která nejsou běžně přístupná, nebo nahlédnout na město z nové perspektivy. V minulosti se zájemci na místě seznámili s budoucí podobou Koňského trhu, podívali se na město ze střechy Juty, prošli se místními kostely. „Architektura bytostně patří do veřejného prostoru. Pro Turnov je to mimořádně důležitá věc. Parky nebo náměstí jsou takové naše společné obýváky, kterými denně procházíme. Je potřeba, aby byly funkční, hezké a přinášely nám radost,“ zdůraznil starosta a představil hlavního autora stavby nové knihovny, architekta Prokopa Tomáška z pražského Atelieru A69.

Ten neskrýval radost ani mírný údiv nad tím, že dům konečně stojí v plné kráse. Od prvního soutěžního návrhu po dokončení uplynulo sedm let – dobu výstavby prodloužila i dvouletá epidemie koronaviru.
Zdejší legendární letní kino a jeho charakteristické promítací plátno se za půl století stalo přirozeným prvkem Skálovy ulice. V ulici sídlí Nová radnice, škola i slavná Šperkárna. Umístit sem knihovnu tak dávalo smysl.

„Při přemýšlení o návrhu pro nás nebylo hlavní to, jak budovu vytvarovat, ale jak ji propojit s přilehlým parkem. Propojit ulici, park a dostat do budovy lidi,“ vysvětlil Tomášek. Dnešní knihovna už totiž není jen půjčovnou knih, je to komunitní centrum. Dlouhé debaty architektů s ředitelem knihovny Jaroslavem Křížem podle něj směřovaly k vytvoření živého komunitního centra pro všechny generace – od koutku pro nejmenší batolata až po klidná zákoutí pro seniory. Cesta k finální podobě budovy vedla přes několik fascinujících architektonických konceptů.

Aby stavba nepohltila příliš velkou část pozemku a nezpůsobila kácení vzrostlých stromů, rozhodli se architekti pro vertikální koncept. Hmota budovy o celkové ploše zhruba 1 200 m² kopíruje výšku a siluetu původního promítacího plátna.
Budova zaujme svým prohnutým (konkávním) tvarem. Architekt Tomášek s úsměvem nabídl pomůcku: „Konkávní je takový tvar, do kterého se dá nalít káva.“ Psychologicky tento tvar působí jako otevřená náruč nebo hnízdo. Zatímco staré plátno emoce promítalo, nová prosklená fasáda emoce města přijímá i vyzařuje.
Vnitřní průchod budovou je přímou inspirací přírodou Českého ráje. Architekti přenesli do interiéru atmosféru Klokočských průchodů či Myší díry na Hruboskalsku. Procházka knihovnou tak připomíná procházku skalní soutěskou – zakřivené stěny a vnitřní lávky postupně odhalují nové a nové průhledy a světelné vrstvy.

Promyšlená je i dispozice budovy. V suterénu je dětské oddělení – místo pro výuku, školní třídy i kroužky. Děti mají svůj vlastní bezpečný prostor, který je skrze dvě prosvětlená atria propojený s venkem. Hlavní loď je srdcem knihovny zaměřeným na volný výběr knih s dostatkem přirozeného světla. Vedlejší loď soustřeďuje studovny, administrativní zázemí vedení a vertikální komunikaci. A venkovní čítárna na samém vrcholu budovy evokuje pocit, jako když člověk vystoupí na Zdenčinu skálu v Klokočských skalách a rozhlédne se po krajině.

Celkové náklady na výstavbu reprezentativní budovy knihovny včetně úprav okolního prostoru dosáhly přibližně 114 milionů korun. Zhotovitelem stavby se na základě výběrového řízení stala společnost Bielskie Przedsiębiorstwo Budownictwa Przemysłowego (BPBP). Realizace takto významného projektu byla možná především díky výrazné podpoře z Evropské unie – dotace z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) pokryla 68 milionů korun, přičemž další dotační prostředky město získalo na vybavení interiéru.