SERIÁL NA TÉMA VODA, DÍL V: CENOTVORBA

0

V pátém díle seriálu, který připravuje Vodohospodářské sdružení Turnov, se podíváme podrobně na ožehavou otázku cenotvorby. Cestu mezi vodovody a kanalizacemi pro jednou opustíme a budeme se věnovat aktuálnímu tématu – tvorbě ceny vodného a stočného. Ta se zejména díky kampani před letošními komunálními volbami dostala opět na nejsledovanější místo, a to i přesto, že jde jen o jednu část činností vlastníka vodohospodářského majetku – VHS Turnov, a jeho provozovatele – Severočeských vodovodů a kanalizací, a. s.

Legislativní základ tvoří tři ministerstva a koncesní smlouva. Ministerstvo zemědělství vytváří metodicky základní kalkulační rámec. Ministerstvo životního prostředí vše zkomplikovalo o podmínky, které si vynutilo při udělování evropských dotací do VHS. Ministerstvo financí pak u SčVK důsledně kontroluje, zda není zahrnut v účetnictví provozní náklad, který se nesmí zákazníkům do ceny zahrnout. Koncesní smlouva je vztah, kterým města a obce sdružené do VHS předávají svůj majetek firmě SčVK, a. s., aby jej provozovala a na své jméno vybírala tržby od zákazníků. Za to od provozovatele dostává VHS nájem, který je jeho základním příjmem. Tento nájem je současně největší nákladovou kalkulační položkou v rámci cenotvorby.

Základním pravidlem napříč Evropou i ČR je, že se s ohledem na solidaritu měst a obcí, či propojený vodohospodářský majetek, stanovuje jednotná cena na co největším území. VHS má na většině území okresu Semily 22 členů. Severočeská vodárenská společnost – naše obdoba na území od Harrachova přes Jenišovice, Liberec, Žatec, Ústí nad Labem až po Chomutov – jich má ohromný počet: 458. V ČR je však díky neřízené privatizaci častý také model, kdy se například i malinká obec Modřišice stará o svoji vodu včetně cenotvorby sama. Takový model bývá často propojen s obecním rozpočtem. Každá obec či jejich seskupení v ČR má tedy cenu samostatně tvořenou.

Výpočet ceny je v podstatě jednoduchý matematický příklad, ale s extrémním množstvím vlivů a vstupů. Dělené číslo je součet provozních nákladů, nájemného pro VHS a zisku provozovatele. Dělitelem tohoto součtu jsou očekávané prodané kubíky pitné vody a vyčištěných odpadních vod, které má podle plánu vyfakturovat provozovatel za kalendářní rok. Výslednou cenu za jeden mł pak platí plátci i neplátci DPH.

Kalkulace na vodné i stočné jsou samostatné, jejich součet tvoří cenu celkovou. Provozní náklady a zisk jsme museli v roce 2010 nově odsoutěžit podle příkazu státu a EU ve spravedlivé koncesní soutěži. Tahle tříletá komplikace spojená s příjmem 700 mil. Kč dotací se naštěstí stala naší výhodou. Protože jsme byli první v ČR, tak u nás férově soutěžily největší provozní firmy z celé republiky, aby se ukázaly, která z nich je nejlepší.

Výsledkem bylo výrazné snížení ziskové přirážky provozovatele, zastavení nárůstu provozních nákladů a nastavení dalších výhodných pravidel pro celých 10 let koncesního vztahu. Soutěž přinesla jen jedinou novou nevýhodu, a to v oblasti tržeb. Dříve, pokud provozovatel nevybral plánované tržby od zákazníků, tak si o celou hodnotu ponižoval svůj roční zisk. Evropská unie si vynutila vyváženější vztah a dnes se o roční ztrátu z tržeb dělíme.
Další informace najdete také na www.vhsturnov.cz.

201411191944_zap_382_2014_vhs

VÍTE, ŽE…

* Díky koncesní soutěži je každoroční stanovení ceny jen matematika neovlivnitelných vstupů s jedinou možnou volbou starostů. Tím je náš požadavek na základní příjem VHS – nájemné. Neovlivnitelné jsou hodnoty meziroční inflace navyšující náklady a zisk, plán tržeb stanovený na 10 let dopředu a státní vstupy DPH i všech druhů úplat státu (např. poplatky za podzemní vodu).

* Cenu nestanovuje po zisku dychtící francouzský vlastník provozní firmy, ani „zlí“ zástupci Turnova ve VHS. Ve skutečnosti však jde o 28 odpovědných zástupců měst a obcí, z nichž je 19 starostů a 3 jejich zástupci.
* Skutečný zisk provozovatele byl na území naší kalkulace v roce 2013 těsně nad 1 %. Tedy žádných 30 %, ani 20 %, či 15 % zisku do zahraničí, o nichž píšou senzacechtiví novináři. Tak nízký zisk jsme docílili díky férové koncesní soutěži. Na druhou stranu – kdyby šlo o městskou firmu, tak by žádný starosta tak nízký profit z tohoto odvětví nepřipustil a ředitel by byl pravděpodobně ihned odvolán.

* Nájemné pro VHS tvoří 50 % z celkové ceny zhruba 90 mil. Kč ročně, což je skvělý výsledek. Zjednodušeně řečeno: Kdyby naše města a obce platily ze svých rozpočtů vodohospodářské investiční akce a dotovaly chod VHS (tak jako to dělá hodně obcí a měst), tak by cena mohla být dokonce i pod 50 Kč/ml vč. DPH.

* Ani 90 mil. Kč ročního nájmu VHS zdaleka nestačí, protože velká část nájemného je okamžitě nasměrována na splátky dluhů. Při velkých dotovaných akcích starostové opakovaně rozhodli zadlužit zejména rozpočet VHS a nikoliv vlastní rozpočty měst a obcí. Po odečtení všech plateb nám pak proto zbude jen okolo 25 mil. Kč, z nichž musíme doplácet nové získané dotace a řešit nejnaléhavější případy. A my bychom potřebovali ročně nejméně třikrát tolik.

* Protože každý rok padají tržby asi o 2 % a minimální inflace stále je, tak by meziroční zachování stejné ceny znamenalo snížit příjem VHS z nájemného. A to si kvůli bankám a dalších potřebám na území měst a obcí nemůžeme dovolit. Náhrada za nájemné – peníze měst a obcí – nebyla zatím městy a obcemi dohodnuta. Proto se musí cena navyšovat každý rok.

* Města či obce nedotují cenu elektřiny a plynu? Proto je velmi zvláštní, že v tomto případě místní politici postupují jinak. Na VHS tomu tak doposud nebylo, ale cenový tlak veřejnosti je tak velký, že může dojít k přehodnocení přístupu. Pak nastanou otázky, zda je to správné a zda na to budou rozpočty měst a obcí mít.

* Kritici nárůstu ceny a zejména stále a silné tlaky z Turnova pro rok 2015 vyhráli? Většinově schválené navýšení ceny je nejmenší za posledních 10 let – 1,95 % a celková cena za vodné a stočné vč.  DPH je projednána na hodnotu 97,85 Kč. Nárůst bude určitě nižší, než připravuje sousední Severočeská vodárenská společnost.  Protože však současně nebyla uzavřena dohoda na posílení VHS penězi z rozpočtů města a obcí, tak je tento pozitivní krok pro zákazníky negativním pro VHS, tedy potažmo pro města i obce samotné. V rozpočtu VHS bude hrozně málo na potřebné připravené investiční aktivity. (PR)

Související články (celkem 9)

Sdílet

Autor článku

Komentáře

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?

Registrace nového uživatele

Reset hesla
Prosím, zadejte svou emailovou adresu. Zašleme Vám nové heslo na email.