SERIÁL NA TÉMA VODA, DÍL VI: ČISTÍRNA ODPADNÍCH VOD

0

V dalším díle seriálu, který připravuje Vodohospodářské sdružení Turnov, se podíváme na problematiku čištění odpadních vod. Představování vodovodů jsme začali od pramenů, u kanalizací začneme od konce. Tam, kde všechny kanalizace končí, je čistírna odpadních vod. V Turnově je velký areál ČOV u Jizery, za zastávkou Turnov – město. Také čistírnu vlastní VHS Turnov a provozují ji pracovníci firmy Severočeské vodovody a kanalizace, a. s. Městská ČOV byla postavena v roce 1967. V letech 2001 – 2002 jsme ji za zhruba 90 mil. Kč jako naši první velkou stavbu zcela obnovili a rozšířili, a to kvůli úplné dožilosti a nutnosti lépe ji technologicky vybavit. Úplná přeměna areálu (realizovaná za obtížných podmínek současného provozu) byla tak komplikovaná, že mnoho odborníků navíc další rok hledalo a zkoušelo, jak čistírnu správně provozovat.

Velký areál čistírny je složen z devíti domů, pěti nádrží na čištění vody, dvou nádrží na kalové hospodářství, velkých kalových polí a plynojemu. Vše je propojeno stovkami metrů různých trubních vedení. Obsluhují ho dva pracovníci v nepřetržitém provozu. Za rok sem přiteče 1,5 mil. m³, z čehož je třetina čistých splašků, zbytek dešťové vody a vody natékající pod zemí poruchami do kanalizace.

Průměrný přítok je 75 l/s. Proces čištění splaškových vod, tedy jejich průtok čistírnou, trvá 40 hodin. Ročně navíc na ČOV přijede 450 fekálních vozidel zejména s obsahem žump od soukromníků. Naopak z ČOV ročně vyjede do kompostárny 230 nákladních aut s vylisovaným kalem a 20 aut písku a štěrku.

Na ČOV přivádí splašky dva centrální kanalizační sběrače z obou stran Jizery. Vedle Turnova jsou na ČOV většinově odkanalizovány i Přepeře, Ohrazenice a Jenišovice. Na ČOV může přitéct pouze 150 l/s, a proto pokud hodně prší, tak se před ČOV odlehčí vody přímo do Jizery. Na vstupu je sedimentační jímka, z níž se čtyřikrát ročně bagrují desítky tun písku a štěrku, které se do kanalizace dostanou díky uličním vpustím, netěsnou starou kanalizací a částečně i novou výstavbou v ulicích.

Dalším zařízením jsou česle (hrubé síto), které zachytí plovoucí mechanické nečistoty. Následuje lapák písku pro zbylý písek. Poté splašky dotečou gravitačně do usazovací nádrže. Odtud se už poprvé čerpají do aktivačních nádrží, kde se z druhé strany přidané bakterie pomocí kyslíku rozmnožují a čistí (pojídají) nečistoty. Bakterie jsou proto následně těžší jak voda, a tak v dalších dosazovacích nádržích klesají ke dnu a vytvářejí kal. Vyčištěná voda nad ním jde do řeky, kal se vrací částečně do linky a část se zahušťuje do vyhnívací nádrže. Zde za teploty 39 stupňů vyhnívá a tím vzniká bioplyn – vedlejší produkt, který je ukládán do plynojemu. Bioplyn slouží k vytápění a k výrobě elektřiny pro chod ČOV na kogeneračním motoru. Zbylý kal se lisuje a likviduje v kompostárně. Kvalita čištění a provozu je extrémně kontrolována.

Provozní rozbory, řízené měsíční kontroly, neočekávané kontroly Povodí Labe a orgánů životního prostředí se zde střídají stále za sebou. Ze 70 loňských kontrol neměla ani jedna nevyhovující vzorky. Státu se také platí poplatek za vypouštění odpadních vod do Jizery ve výši necelých 200 tis. Kč, který je pak součástí ceny stočného.

Největším problémem dnešního provozu jsou netkané textilie a docílení dostatečného odbourávání fosforu. I proto přijdou další nutné úpravy.

VÍTE, ŽE…

* Čistírny odpadních vod se staví u řeky či potoků na spodní straně měst a obcí, aby tam splašky dotekly samospádem a aby bylo kam vypouštět vyčištěnou vodu. Areálům blízko řek a potoků vždy hrozí povodně. Většinu našich ČOV však předci postavili moudře, i v Turnově ji největší povodně zatopily jen minimálně.

* VHS vlastní také ČOV na Malé Skále, v Rokytnici nad Jizerou, v Lomnici nad Popelkou, na Benecku a malou ČOV v Chuchelně. V Semilech si ji zatím půjčujeme od města, v Rovensku pod Troskami ji nově stavíme a v Líšném promýšlíme změnu koncepce dnešní kořenové ČOV na standardní řešení. Zajímavá koncepce je i v Jilemnici, kde SčVK provozuje velkou firemní ČOV v majetku největší místní firmy Devro a my do ní za úplatu svádíme splaškové vody z celého města.

* Celorepublikovým vodohospodářským tématem je potřebná rekonstrukce ohromné centrální ČOV v Praze. Evropské unii se nelíbí, že dává desítky miliard do odvětví v celé zemi, ale největší znečištění Vltavy (Labe, Německa) se přitom nelepší. Je to proto, že Praha odmítla akceptovat tvrdé dotační podmínky. Její politika je zvláštní i v tom, že současně uměle drží nízkou cenu stočného. To nutně přinese mnohamiliardový výdaj přímo z městského rozpočtu, na který ale kvůli předraženým dopravním investicím zatím nezbývají peníze.

* VHS letos zcela rekonstruovalo ČOV v Malé Skále. Dále projektujeme intenzifikaci, obnovu, nebo dokončení ČOV v Semilech a v Rokytnici nad Jizerou. Současně dokončujeme studii potřebných úprav ČOV u nás v Turnově.

* ČOV jsou zvláštní i tím, že jsou díky agresivnímu provozu daleko rychleji opotřebovávány a musí se o desítky let dříve než jiné stavby rekonstruovat. Na poslední rekonstrukci si VHS muselo vedle dotací a vlastních podílů půjčit zhruba 40 mil. Kč. Smutnou finanční realitou je, že jsme právě v těchto dnech splatili poslední splátku úvěrového dluhu a již se, bohužel, můžeme chystat opět na nový úvěr pro připravované nejnutnější úpravy v příštích letech.

Další informace najdete také na www.vhsturnov.cz.

Související články (celkem 9)

Sdílet

Autor článku

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?

Registrace nového uživatele

Reset hesla
Prosím, zadejte svou emailovou adresu. Zašleme Vám nové heslo na email.