Jak se tak blíží volby, začínají si někteří z nás, čerstvě dospělých, uvědomovat, že nám osmnáctiny přinesly kromě velmi příznivých práv, jako právo dát si občas něco ostřejšího, právo sednout si za volant nebo napsat si omluvenku, i některé povinnosti. Jednou z těch v současnosti aktuálních je právo zvolit si člověka, který dokáže prosadit naše požadavky. Dosud si člověk říkal: „To jde mimo mě a až to přijde, tak na tom papíru prostě něco zaškrtnu a když mi zbude chvilka, skočím jim tam ten cár hodit.“  Jenže jak se ukazuje, zas tak jednoduché to nebude. Proto jsem se rozhodla mezi prvovoliči u nás na gymnáziu pátrat, jak to s tou politikou je a bude. Výsledky jsou docela zajímavé.

Ohlášeným poměrně masivním propouštěním, které ohlásila Preciosa, turnovská veřejnost poněkud znejistěla. Výpověď v turnovském podniku dostane v nejbližší době 141 lidí. Úřad práce v Semilech evidoval v závěru měsíce února 4120 nezaměstnaných, což obnášelo míru nezaměstnanosti ve výši 10,6 %. K dispozici bylo pouze 144 volných míst, takže na každé připadalo 29 uchazečů. Po ohlášeném propouštění v Preciose bude dramatičtější situace i na jinak poklidném Turnovsku. Zde je nyní evidováno celkem 1175 uchazečů o zaměstnání, což obnáší míru nezaměstnanosti ve výši 9,4 %.

Zhruba padesátka skautů všech generací si v úterý 16. března na parkovišti u autobusového nádraží připomněla 20. výročí znovuobnovení skautingu v Turnově. 16. března 1990 se právě v těchto místech uskutečnil první velký sraz spojený s náborem do jednotlivých oddílů Junáka. Skauting v Turnově prošel poměrně bouřlivou historií, po roce 1948 byla jeho činnost zakázána, obnovena byla krátce na konci šedesátých let, komunistická normalizace ale opět znamenala zastavení činnosti. Skautské hnutí bylo obnoveno v prosinci 1989.

Redakci TvA kontaktovali rozhořčení obyvatelé penzionů pro seniory v Žižkově ulici. Nelíbilo se jim, že v Rývových sadech byly pokáceny vzrostlé stromy, které byly z laického pohledu zdravé. Své tvrzení doložili i snímky padlých kmenů, které opravdu na pohled vypadají zdravě. Seniorům se nelíbí zejména skutečnost, že stromy v parku vytvářejí příjemné životní prostředí a hlavně v létě dávají blahodárný stín.

Střední a starší generace Turnovanů si ještě pamatuje pravidelné sobotní trhy na Mariánském náměstí pod kostelem. Desetiletí tu pravidelně probíhaly trhy, na kterých své produkty prodávali drobní pěstitelé a zahrádkáři. Zajímavostí je, že od června se něco podobného chystají obnovit v Semilech. Radní města schválili záměr zřízení nového tržiště, ve městě podle nich schází trvale vymezené místo pro prodej zemědělských přebytků samostatně hospodařících rolníků, zahrádkářů i pro prodej produkce zemědělských firem.

Bydlíme v ulici zvané Švermova. Je to hezká ulice, zelená, všude samé keře a stromy. Prostě nádhera. I pejskům se líbí. Celé dny tu vesele pobíhají se svými páníčky přivázanými na vodítkách. Ti, jimž se páníček utrhl i s vodítkem, pobíhají sami. Chudáčci sirotečkové. Odpoledne po obědě, když se pejsánkům nepodaří odtáhnout své přecpané páníčky z procházky včas domů, jsou nuceni nechtěně konat své vyprazdňovací procesy přímo v přírodě. Právě za tímto účelem byly v ulici vysázeny stromy a keře, aby se psíci nestyděli. Stává se též, že malý pejsek, někdy i velký, zřejmě vysílený, nezvládne dotáhnout svého živitele až pod keřík. Potom chudák psík označí místo své zastávky přímo na chodníku.

Je docela možné, že toho pána znáte. Je z Turnova, učil, a doufám, že i nadále učí, dějepis. Já měla to štěstí, že jsem na tento předmět chodila na základní škole právě k němu. Pravda, když se probíraly druhohory, tak jsem asi nepatřila mezi vzorné a pozorné žáky. Konečně, koho bavil výklad o přesličkách, že? Když ale pan Pozdníček vykládal například o II. světové válce, byla jsem jedno velké ucho. Zůstalo mi to dodnes, ten zájem o novodobé dějiny naší země a Evropy. K tomu nutno připomenout, že zájem o jedno přirozeně zvedá zájem o druhé, nutí hledat informace – v literatuře, na výstavách, v televizních dokumentech. Jsem ráda, že jsem měla štěstí na učitele, který dokázal probudit mou zvídavost.

V pondělí 15. března dopoledne mnoho lidí, procházejících Skálovou ulicí, zpozornělo. Městem potom proběhla informační vlna: Tyrš má na hlavě plynovou masku! Nikdo neví, kdy se na soše zakladatele Sokola objevila, nejspíš už o víkendu. Podle velitele městské policie Luboše Trucky je prostor před pomníkem mimo dohled městské kamery. I kdyby se ale dotyčného „vtipálka“, který absolvoval poměrně slušný lezecký výkon, podařilo dostihnout, nejspíš by vše skončilo domluvou, protože socha nebyla jinak poškozena.

Od začátku letošního roku funguje na webových stránkách Hasičského záchranného sboru Libereckého kraje (www.hzslk.cz ) nová aplikace, která pomocí internetu umožňuje všem občanům vyplnit formulář o plánovaném pálení většího množství biologického odpadu. Formulář má sloužit v případech, kdy soukromá osoba, případně firma, má v plánu spalovat větší množství klestí po lesní těžbě nebo shrabanou stařinu, listí a větve při jarním úklidu zahrad. Operační důstojníci HZS Libereckého kraje tak získají snadný přehled o počtu a místech, kde pálení probíhá.

Patrioti Českého ráje mohou zajásat, Turnovsko bylo jedním z center osídlení této části kontinentu již v pravěku. Na pozadí konkrétních nálezů to tvrdí archeologové, přesvědčit se o tom můžete přijít do nově koncipované expozice v turnovském muzeu, která byla otevřena ve čtvrtek 11. března. K dispozici je i nová knížka, která mapuje nejstarší osídlení Českého ráje. V tomto směru je to jediná publikace, která přímo navazuje na předchozí „Dějinné počátky Českého ráje“ Jana Filipa z roku 1947! Autory nové knihy, která dostala název „Nejstarší dějiny Českého ráje a horního Pojizeří“ jsou archeolog turnovského muzea Jan Prostředník a Petr Šída z Národního muzea v Praze. Kniha je k dostání v běžné distribuční síti, získáte ji i v pokladně muzea za „lidových“ 90 korun.