Příští neděli 28. října budou v divadle předávána nejvýznamnější ocenění Turnova, cena obce a čestné občanství. Jistě nikdo nechce a nebude zpochybňovat letošní navržené držitele, naopak – všichni čtyři, kteří ať už získají symbolické klíče od města nebo cenu obce, mají za sebou dlouhé roky práce ve prospěch města i regionu. Po včerejší zprávě si ale člověk říká, že by byla ještě spousta dalších, kteří by na prknech turnovského divadla také mohli stát. Mezi nimi i herec, turnovský rodák Vojtěch Ron.
Ve své době patřil Vojtěch Ron mezi nejvýznamnější osobnosti regionu, ctěn byl v Turnově i v Liberci, kde se stal v divadle F. X. Šaldy přímo legendou.
Narodil se v roce 1930 v rodině známého turnovského klenotníka. Už za války se prý u Ronů scházela parta kamarádů, kteří na improvizované scéně hráli divadlo. V roce 1943 dokonce založili Divadlo mladých hochů. Po válce Vojtěch Ron absolvoval turnovskou šperkařskou školu, místo práce v oboru ale studoval na Akademii múzických umění v Praze. Poté působil na scéně Městského divadla v Mladé Boleslavi. Do Liberce, do divadla F. X. Šaldy, přišel v roce 1960 a zůstal tu až do důchodu. Ještě na sklonku devadesátých let hostoval v muzikálu Hello, Dolly! Patřil k nejvýznamnějším osobnostem liberecké činohry. Často zajížděl do Turnova, hrával s místními ochotníky, celý život se kamarádil s další velkou osobností turnovského amatérského divadla Mirkem Hakenem.
Ron byl také uznávaným divadelním teoretikem, mj. mapoval historii ochotnického divadla v celém regionu, často na to téma publikoval texty v místních médiích, byl i sběratelem všeho, co se ochotnického divadla týkalo.
Na přelomu tisíciletí se u něho objevily těžké zdravotní komplikace, lékaři mu postupně amputovali obě nohy. Přesto byl podle přátel stále optimistický. Ještě na počátek listopadu bylo v „jeho“ divadle připraveno možná poslední veřejné vystoupení. To se nakonec 4. listopadu i uskuteční. Už ale jen jako vzpomínka na výjimečného herce a patriota. Jeho duše už sedí nahoře na obláčku a s Išutou Hakenem zkoušejí nějakou hru z mládí. Tak je nerušme…